Nyní jednadvacetiletá Veselanka Lucie Korvasová jezdí po světě s legendární Martinou Sáblíkovou, trénuje ji známý kouč Petr Novák a sbírá cenné zkušenosti mezi světovou elitou.

„Samozřejmě bych se někdy v budoucnu chtěla dostat na nejvyšší úroveň a atakovala i medailové pozice, ale ještě mě čeká dlouhá a náročná cesta, kterou jsme ale ochotná podstoupit,“ říká odhodlaně jedna z nejlepších sportovkyň Hodonínska.

Jak dlouho se věnujete rychlobruslení na nejvyšší úrovni?
S rychlobruslením jsem začala v listopadu 2021, kdy jsme se s kamarádkou rozhodly, že to zkusíme a za tímto účelem jsme se vypravily do Nizozemska, kde tou dobou fungoval spolek pořádající rychlobruslařské kurzy s názvem Thialf Academy. Po čtrnácti dnech intenzivního trénování na dlouhých nožích jsem se v polském Tomaszowe Mazowiecki zúčastnila mistrovství republiky v rychlobruslení. Byla jsem docela překvapená, že se mi na distanci 3000 metrů podařilo hned vyjet limit na světový šampionát juniorů. Toho jsem se také zúčastnila.

Je pravda, že vás lákali k rychlobruslení již předtím?
Ano. Nabídka zkusit rychlobruslení přišla už dřív, jenže já chtěla být věrná pouze in-line rychlobruslení, kterému se věnuji už víc než čtrnáct let a neměla jsem dostatečnou motivaci začít tyto dva sporty kombinovat. Paradoxně až s příchodem pandemie koronaviru jsem o tom začala uvažovat a dala jsem tomu šanci. Nějak to tehdy do sebe všechno zapadlo až po současný stav. (úsměv) Na začátku listopadu jsme odjely s týmem trénovat na měsíc do německého Inzellu, kde se také uskutečnilo seniorské MČR v rychlobruslení. Zároveň to byly i nominační závody, kde se mi podařilo si zajet osobní rekord na všechny tratě a vyjet si limit na distanci 3000 metrů na seniorské světové poháry.

Byl přechod z in-line složitý? V čem je největší rozdíl?
Když jsem na tom stála poprvé, tak jsem měla pocit, jako bych nikdy nebruslila. (úsměv) Zprvu to bylo velice náročné, ale pak jsem přišla ledové technice na kloub. Technika je oproti jízdě na kolečkových bruslích rozdílná a troufnou si říct, že na ledě vám neodpustí žádné nedostatky. Pokud máte špatnou techniku, tak nikdy nebudete nejlepší, zatímco na kolečkách, kde hraje technika taky velmi důležitou roli, se nějaké drobné chyby dají skrýt.

Na jaké tratě se specializujete? Které vám vyhovují?
Nejvíce se specializuji na delší tratě, takže mi svědčí tři kilometry a patnáctistovka. Nyní jsem začala jezdit i závody s hromadným startem. Během posledního závodu světového poháru na 3000 metrů v čínském Pekingu mi na medailovou pozici chybělo něco přes patnáct sekund.

Co všechno musíte zlepšit, zdokonalit?
Snažím se teď nejvíce pracovat na technice, na které je stále co zlepšovat.

Jaké to je být v týmu trenéra Petra Nováka, s Martinou Sáblíkovou?
Je to perfektní, moc si toho vážím. Martina je parádní člověk a vůbec na ní není poznat, že je několikanásobná olympijská vítězka a v podstatě již teď neuvěřitelná legenda. Dá se s ní o všem povídat, a když je to jen trochu možné a má časový prostor, tak mi vždy pomůže.

Jak hodnotíte dosavadní výsledky na světové poháru?
Zatím jsem měla možnost se zúčastnit prvních třech světových pohárů. Jeden byl v Japonsku, kde se mi úplně nedařilo podle mých představ. Myslím si, že na mě v den závodu dolehl velký časový posun. Ale měla jsem další možnost to napravit o týden později v Číně, kde jsem byla již plně aklimatizovaná, a tak jsem na závodu s hromadným startem skončila osmnáctá. A na 3000 metrů jsem jela na hranici svého osobního rekordu a v B divizi jsem skončila na devatenácté pozici. Na třetím světovém poháru v norském Stavangeru jsem prožila první velkou závodní smůlu, neboť mě i s dalšími deseti soupeřkami po závodě s hromadným startem diskvalifikovali z důvodu technické chyby způsobené neodstoupením po dojetí o jedno kolo. Byl to pro mě šok, neboť ve skupině, ve které jsem jela, byly takové favoritky jako Ivanie Blondin z Kanady nebo Marijke Groenewoud z Nizozemí. Popravdě vůbec jsem si nevšimla, že nás v posledním kole dojela Irene Schouten. Inu závody s hromadným startem jsou velmi nevypočítatelné a bohužel i takové situace se stávají.

close Veselanka Lucie Korvasová se věnuje rychlobruslení, je v týmu Martiny Sáblíkové. info Zdroj: se svolením Lucie Korvasové zoom_in Veselanka Lucie Korvasová se věnuje rychlobruslení, je v týmu Martiny Sáblíkové.

Jak náročné je cestování po celém světě? Je těžké skloubit kariéru se školou?
Cestování je celkem náročné, protože člověk na cestách stráví hodně času. Studuji obor trenérství na fakultě sportovních studií v Brně, a abych řekla pravdu, tak skloubit sport se školou je hodně složité. Mám sice individuální studijní plán, takže mi neřeší absenci, ale všechno ostatní musím dělat tak, jako kdybych tam chodila normálně. Naštěstí mi na škole vychází hodně vstříc, a tak se mi to zatím daří zvládat.

Co říkají rodiče, kamarádi a známí na to, že se věnujete sportu, který je v Česku tak oblíbený?
Myslím si, že jsou rádi a je to vidět na tom, jak mi fandí a podporují mě.

Vánoce strávíte doma, nebo budete někde ve světě?
Zatím mám v plánu strávit Vánoce doma, ale jestli to tak doopravdy bude, to v tento moment nedokážu říct. Nicméně už teď vím, že ať budu kdekoli, tak mi bude rodina na blízku, a to je na Vánocích to nejdůležitější.