Čerstvého mistra světa trápily zdravotní problémy už před deseti lety. „I když jsem začínal s oštěpem později, nebyl jsem na něj fyzicky připravený. Mlátil jsem do toho a loket nevydržel," vzpomínal Veselý, kterému k pevnějšímu zdraví a tím pádem i zlepšeným výkonům pomohla až specializovaná pomoc lékařů po přestěhování do Prahy.

Čtvrtého muže z olympiády v Londýně limitovala zranění i v Moskvě. „Viděli jsme se týden před šampionátem a říkal, že závod bude o prvním hodu, do kterého dá všechno," potvrdil Lípa.

Veselého slova se nakonec potvrdily, hned úvodním pokusem hodil 87,17 metru. Druhý Fin Tero Pitkämäki ale zaostal o pouhých deset centimetrů. „Při prvním pokusu jsem věřil, že to bude stačit, ale přiznám se, že v posledním kole jsem měl nervy," připustil Lípa.

Bývalý Veselého spolužák ze základní školy sledoval finále na chatě, hromadné fandění v restauraci nevyhledával. „Místo povalování v bazénu jsem seděl u televize a prožíval závod," usmál se.

Větší nervozitu prý ale Lípa zažil při olympiádě v Londýně. „Tam jsem v medaili věřil hodně, ale nevyšlo to. Teď jsem věděl, že Víťa má zdravotní problémy, ale doktoři říkali, že to zvládne," uvedl.

V kontaktu ale se svým dlouholetým kamarádem nebyl. „Víťa facebook nemá, navíc je mi jasné, že potřeboval odpočívat. Po závodě jsem mu psal zprávu. Věřím, že se brzy uvidíme," řekl Lípa.

Veselého ještě čeká 6. září finále Diamantové ligy v Bruselu. Do té doby zřejmě bude odpočívat. „Je schopný pořád házet 87 metrů. I když nemá ideální den, hodí za 85 metrů," vzhlížel k závěru sezony Veselého trenér Jan Železný.

Právě světovému rekordmanovi držitel zlaté medaile projevil svůj vděk. „Honza povídal, ať si úspěch užiju, nic moc jsme si neříkali, ani si to nepamatuju. Objali jsme se. Chlapi nemluví, jen ženský," culil se Veselý, kterému k největšímu úspěchu kariéry pomohlo i oproštění od tlaku okolí po olympiádě.

„Člověk nikdy neví, co by se stalo, kdyby olympiáda vyšla. Já to beru jako výchovu. Jako boží výchovu, protože jsem věřící a jednou jsem Bohu dal svůj život do rukou. Já nevím, co je pro mě dobré, ale on to ví, a já teď můžu akorát děkovat," uzavřel Veselý.