I letos se v Rohatci běželo velmi rychle. Po prvním okruhu to dokonce vypadalo na ohrožení traťových rekordů, které nakonec odolaly. „Už když jsem přijel, jsem věděl, že na něj musím zapomenout, protože vítr foukal přesně naopak než normálně. Po dvou kolech jsem věděl, že to nepůjde,“ uvedl Lukáš Kučera.

Brněnský běžec v Rohatci k překonání rekordu dvakrát pomáhal bratru Martinovi, sám ho atakoval před dvěma lety. Pokaždé neúspěšně. „Byl to docela těžký běh,“ přiznal vítěz, jenž v pondělí završil zlatý hattrick.

Kučera na trati kraloval od začátku do konce. I když se hlavního favorita soupeři dlouho drželi, člen Uni Brno začal mít při náběhu do druhého kola navrch a náskok postupně zvyšoval. „První dvě kola jsem běžel tři minuty na kilometr, pak jsem zpomaloval,“ uvedl Kučera, který se do Rohatce vždy rád vrací. „Mám to tady rád,“ přiznává. „Je tady docela dobrá atmosféra. Trať je sice zrádná, ale občas se toho dá využít,“ přidává s úsměvem.

Souboj o druhé místo patřil Tomáši Blahovi. Český reprezentant v běhu do vrchu překvapivě předčil i třetího Jiřího Petra. „Soupeři byli slušní. Čekal jsem sice, že Jirka Petr bude druhý, ale byl dlouho zraněný, takže nevím, jak na tom je,“ uvedl Lukáš Kučera.

Blaha sice v úvodu na soupeře ztrácel, ale rychle se dostal do tempa a skvělým výkonem se z páté pozice probojoval až na druhou příčku, kterou udržel až do konce. „První kilometr byl na mě moc rychlý. Zdálo se, že mně soupeři utečou, ale takticky jsem to zvládl,“ těší Blahu. „Věděl jsem, že Jirka Petr bude v závěru kousat. Mně navíc trochu ubývaly síly, ale šel jsem na morál a vybojoval to,“ radoval se.

I nejlepšímu veteránovi nad čtyřicet let rohatecká trať dlouhodobě vyhovuje. „Před devíti lety jsem tady běžel o minutu rychleji, ale jelikož jsem minulý týden absolvoval tři závody, jsem nadmíru spokojený,“ prohlásil Blaha.

Závod žen si podmanili Lubomíra Maníková. Favorizovaná Slovenka zvládla pětikilometrovou trať za 18:11 minuty. „Věděla jsem, že nemám konkurenci, takže jsem chtěla zaběhnout co nejlepší čas. Po slibném začátku mi to ale nějak nevyšlo. Začala jsem ztrácet a nakonec byla ráda, že jsem doběhla,“ uvedla Maníková v cíli.

Slovenská vytrvalkyně na traťový rekord neútočila. „Ani jsem nevěděla, jaký je,“ usmívala se známý běžkyně, které se do Rohatce vždy ráda vrací. „Vypadá to, že je to jednoduchá trať, ale zdálo se mi, jako by pořád foukal protivítr. Lidé jsou však tady zlatí,“ říká Maníková.

Druhá na Hodonínsku skončila veteránka Blažena Kocúriková, která využila absence Ireny Pospíšilové a výborným výkonem oslavila nejen padesáté narozeniny, ale také triumf mezi veteránkami nad pětatřicet let. Celkově třetí skončila Vanessa Mikulová.

Mezi veterány se v Rohatci kromě hodonínského vytrvalce Vladimíra Varmuži radovali také Slováci Peter Klobučník, Miroslav Mikula, Ferdinand Husár, Erika Farkašová a již zmiňovaná Blažena Kocúriková.

Celkem se ve všech kategoriích představilo 509 běžců a běžkyň, takže pořadatelé v Rohatci zaznamenali účastnický rekord. „Předpověď počasí naštěstí nevyšla, a tak se v Rohatci běhalo na suchu. Chvílemi bylo tepleji, než si vytrvalci přáli. V tomto nádherném dopoledni se i rozhodčí velmi zapotili,“ uvedl ředitel Moravsko-slovenského běžeckého poháru 2017 Pavel Bíla.

Velmi dobře obsazené dětské kategorie bojovaly nejen o medaile, ale také o body do dětského poháru. Po chlapcích a dívkách si to nejprve rozdali in-line bruslaři a pak to vřelo při soubojích štafet na čtyřikrát tři sta metrů. „Třináct štafet bavilo pět minut sprintérskými výkony všech startujících na úrovni svých osobních rekordů ve sprintu,“ uvedl Bíla. Tečku za povedeným svátečním závodem udělalo příjemné posezení při guláši. 

Rohatecká desítka 2017, 24. ročník Muži: 1. Lukáš Kučera (Unin Brno) – 31:07, 2. Jiří Petr (Solomon/suunto) – 31:44, 3. Tomáš Navrátil (32:25) – AK Kroměříž, 4. Lukáš Soural (VSK Uni Brno) – 32:42, 5. Martin Žigo (behame.sk) – 34:42
Muži nad 40 let: 1. Tomáš Blaha (AK Kroměříž) – 31:26, 1. Luděk Durďák (SDH Rohatec) – 32:42, 3. Dušan Tomčal (Lipov) – 34:36.
Muži nad 50 let: 1 Peter Klobučník (Dubnica nad Váhom) – 35:34, 2. Pavel Kratochvíl (Třebíč), 3. Jan Miškeřík (Lipov)
Muži nad 60 let: 1. Miroslav Mikula (Radošovce) – 38:06, 2. Ferdinand Kocák (Gbely), 3. Václav Gottwald)
Muži nad 65 let: 1. Vladimír Varmuža – 39:45, 2. Lubomír Bartál (oba BK Hodonín), 3. Karel Navara (Uherský Ostroh)
Muži nad 70 let: 1. Ferdinand Husár (Trenčín) – 21:29, 2. Karel Karas (BK Hodonín), 3. František Kubíček (Dobré Pole)
Ženy: 1. Lubomíra Maníková (Dubnica) – 18:11, 2. Vanessa Mikulová (Skalica) – 19:18, 3. Maria Truissard (Dubovce) – 19:29
Ženy nad 35 let: 1. Erika Farkašová (Skalica) – 19:44, 2. Miroslava Zíšková (Jablonica), 3. Jana Kadlecová (KSB Hodonín)
Ženy nad 45 let: 1. Blažena Kocúriková (Jablonica) – 19:18, 2. Kateřina Doubková (Perná), 3. Marta Durnová (Veselí nad Moravou)
In-line (2 400 metrů): 1. Veronika Korvasová, 2. Lucie Korvasová (obě In-line Veselí nad Moravou), 3. Veronika Lacková (SKP Kometa Brno)
Soutěž štafet (4x300 metrů): 1. Mixle Pixle (Vinklárek, Adamec, Dohnálek, Elšík), 2. SDH Svatobořice (Vodička, Molák, Rotrekl, Urbek), 3. AK Kyjov – kluci (Hajný, Čečátko, Hlavinka, Sedláček)


Účast mi ukazuje, že to asi děláme dobře, říká Durďák 

Rohatec – Lepší už to být snad ani nemohlo. Řediteli Rohatecké desítky Luďku Durďákovi se splnilo vše, co si před pondělním závodem přál. „Jsem maximálně spokojený. Šel jsem hlavně na čas,“ říká.

Známý běžec skončil celkově šestý. Mezi muži nad čtyřicet let pak obsadil druhou příčku. Časem 32:42 minuty si navíc na domácí trati vylepšil osobní rekord. „Jelikož mi to dobře běhá, chtěl jsem zkusit být pod třiatřicet minut, což se mi podařilo. Rohatecká desítka je rychlá. Když to sedne, člověk může být o minutu lepší než třeba v Mikulčicích,“ tvrdí Durďák, který v cíli děkoval za pomoc Lukáši Souralovi. „Na trati odvedl obrovský kus práce. Sám bych to určitě nedal,“ ví Durďák. Ředitele Rohatecké desítky nepotěšil pouze vlastní výkon, ale také konkurence. „I když je nerad vzpomínám, taková kvalita tady nebyla od startu Keňanů v roce 2013,“ upozorňuje Durďák.

Podle něj se lidé měli na co dívat. „Závod měl kvalitu,“ myslí si hlavní organizátor.

Pořadatelům i samotným závodníků letos přálo i počasí. „Na to, jaké je letos jaro, to vyšlo úžasně,“ pochvaluje si Durďák, který závěrem za spolupráci poděkoval všem hasičům, organizátorům i lidem v obci. „Každý rok před závodem je žádáme, aby si ze silnice odstranili auta, což vždycky udělají. I díky nim je průběh závodu bezproblémový,“ říká.

Rekordní počet závodníků byl bonusem navíc. „Účast i v dětských kategoriích mi ukazuje, že to asi děláme dobře a lidé se k nám vždy rádi vracejí. Proto jsem moc spokojený,“ dodal Durďák.