Zkušenou dvaatřicetiletou křídelnici týmu Achenheim Truchtersheim Handball šíření koronaviru velmi zasáhlo. Rodačka z Uherského Hradiště, které dříve hrávala ve Zlíně, Veselí nad Moravou nebo Olomouci, složitou situaci jen velmi složitě vstřebává. Co bude za pár měsíců, zatím nedokáže říct.

Jak vnímáte současnou situaci?

Současnou situaci ještě stále nejsem schopná pořádně pochopit. Mám pocit jako bychom byli součástí nějakého sci-fi filmu. Je mi z toho všeho smutno.

Dotýkají se vás opatření, která francouzská vláda zavádí?

Opatření přicházela postupně, asi jako všude. Pro mě jako vrcholového sportovce přišlo nejdříve zrušení tréninků do odvolání, zavření sportovních hal a posiloven, poté zrušení ligových zápasů, uzavření škol, restaurací, služeb a teď nově celorepubliková karanténa vyhlášená minimálně na dva týdny. Pokud chceme vyjít ven z domu, musíte mít u sebe vyplněné čestné prohlášení, za jakým účelem jsme se tak rozhodli. Pokud ho při pobytu venku nemáme, hrozí nám pokuta.

Jak to nyní vypadá ve Štrasburku? Je ve městě klid, nebo je znát napětí a obavy?

Ještě minulý víkend bylo město plné lidí, tento týden se z něj stalo město duchů. Vláda vyhlásila nouzový stav, celorepublikovou karanténu a lidé začali chápat vážnost situace. Samozřejmě vzali supermarkety útokem. V Alsasku mají být zbudovány první mobilní vojenské nemocnice, jelikož se jedná o jeden z nejvíce zasažených regionů ve Francii. Je cítit napětí a obavy, co bude dál.

O víkendu se ve Francii konali volby do parlamentu. Překvapilo vás, že je taky nezrušili?

Tím, že vím, jakou rychlostí teď vše probíhalo v České republice, jsem opravdu překvapená byla. V neděli byly volby a v pondělí přijde prezident Macron s úplnou karanténou. Co na to říct. Podle mě se volby měly zrušit.

Dá se srovnat situace ve Francii a Česku? Nemáte chuť se vrátit hned domů?

Francie byla ve svých rozhodnutích oproti České republice dva až tři dny pozadu. Myšlenka na okamžitý návrat domů do Česka mě hned napadla. Zvažovali jsme to, ale toto rozhodnutí by s sebou přinášelo velká rizika. Nevěděli bychom, co přinese cesta, mohli bychom zdravotně ohrozit naši rodinu. Navíc zdravotní pojištění máme ve Francii, celý čas bychom stejně strávili v karanténě, stejně jako tady. Je to těžké, máme o své blízké strach, ale svojí přítomností bychom jim teď stejně nepomohli. Je to velmi těžké období, proto je potřeba být silný a veškerá opatření striktně dodržovat, aby tato doba byla co nejkratší a my byli zase všichni mimo ohrožení. Jsme naštěstí s rodinami v každodenním kontaktu přes internet.

Zkušená reprezentační házenkářka Kristýna Mika současnou situaci stále vstřebává. Foto: www.reprezentace.chf.czZdroj: Deník / Libor Kopl

Jaký je život bez házené?

Poslední trénink v hale jsme měli minulý čtvrtek. V pátek nám pozastavili i ligu a nikdo zatím neví, na jak dlouho. Kdo ví, jestli se soutěž vůbec bude dohrávat. Domácím posilováním se snažíme udržovat v kondici. Náš obývací pokoj se částečně proměnil na posilovnu. V pondělí jsem ještě byla běhat v přírodě.

Dokázala byste si představit hrát zápasy bez diváků?

Ani si to představovat nechci. Divácká podpora ke sportu prostě patří. Pokud by to bylo ale nezbytné, byla bych ráda i za tuto možnost. Hlavně si chci zase zahrát zase házenou.

Kvůli šíření nového typu koronaviru jste přišla o reprezentační utkání kvalifikace o postup na EURO 2020. Mrzí to o to víc, že se utkání se Švédskem mělo hrát v Zubří, tedy v místě, které dobře znáte?

Mrzí mě to moc. Kvalifikační zápas v Zubří proti Švédsku měl být pro mě sto padesátým zápasem za českou reprezentaci. Těšila jsem se na zdejší atmosféru a na to, že u toho bude moje rodina, kamarádi a známí. Bohužel se vše vyvinulo jinak. Situace je opravdu vážná. Doufám, že se vše brzy uklidní a reprezentační sezonu úspěšně dokončíme začátkem června, kdy by se měly zápasy dohrávat.

Neobáváte se, že by vás koronavirus připravil o zbytek reprezentační kariéry?

Vše je možné. I kdyby se tak stalo, zažila jsem toho s reprezentací a lidmi kolem tolik, že na to budu vzpomínat do konce života. Teď je nejdůležitější zdraví nás všech.

Jak hodnotíte letošní klubovou sezonu?

Po úspěšné loňské sezoně, kdy jsme jako nováček druhé francouzské ligy překvapili i sami sebe konečným čtvrtým místem, jsme letos přišli o tři zkušené hráčky a jejich absence je znát. Náš kádr je značně omlazený. Máme za sebou základní část ligy, kdy nám unikl postup do play-off. Minulý týden jsme měli hrát třetí zápas druhé části soutěže, kde bojujeme o co nejlepší umístění. Poslední čtyři týmy automaticky sestupují, takže máme stále o co hrát. Ze základní skupiny máme nějaký bodový náskok, ale liga je hodně vyrovnaná. Věřím však, že druhá liga v Alsasku zůstane. V klubu se cítím dobře. Dostávám hodně herního prostoru, což je pro mě i vzhledem k reprezentaci důležité. Samozřejmě teď ale nikdo neví, co se bude dít dál. Je možné, že se liga vůbec nedohraje. Na rozhodnutí francouzské házenkářské federace se stále čeká. Prozatím platí pozastavení ligy do patnáctého dubna.

Platí, že vedle hraní také vypomáháte v klubu s mládeží?

S mládeží jsem pomáhala v klubu naposledy před dvěma lety. Od postupu do druhé ligy se tréninkové požadavky zase o něco zvedly, takže na trénování dětí už nezbývá tolik času. Za normálních okolností máme sedm tréninků týdně, chodím do jazykové školy na francouzštinu a je pro mě čím dál náročnější se udržovat v dobré kondici. Proto chodím pravidelně na rehabilitace. Čas od času ale náš klub pořádá pro děti tréninkové týdenní stáže, do kterých se samozřejmě s většinou spoluhráček zapojujeme.

V červnu vám končí v klubu smlouva. Může koronavirus urychlit vaše rozhodnutí o definitivním návratu do Česka?

V červnu končí smlouva nejenom mně, ale i manželovi. Koronavir může samozřejmě zkomplikovat finanční zázemí klubů, od toho se taky může odvíjet naše další působení v zahraničí. Teď nikdo nemůže vědět, jak se věci vyvinou.