Na svém kontě má sedmadvacetiletá Slovenka už 103 branek. Je nejlepší kanonýrkou nejen Hodonína, ale i první ligy žen.

Především díky rychlé křídelnici vládne slovácký celek soutěži bez jediné ztráty bodu.

„Jsem vděčná celému družstvu. Bez super obrany či skvělé gólmanky by to nešlo. Házená je týmový hra a já jsem jen ta, kdo zakončuje akce. Tím, že jsem neustále v pohybu s dětmi, tak i na palubovce jsme trošku rychlejší,“ zlehčuje svoji roli Víchová.

Rodačka z Piešťan si drží úžasný průměr jedenácti gólů na zápas. Stejně branek si připsala v sobotu proti Kunovicím, šlágr 10. kola vyhrál domácí tým 27:23 a dál zůstává neporažený.

„Utkaly jsme se soupeřem, který minulý rok vyhrál první ligu, takže jsme šly do zápasu určitě s respektem. Věděly jsme, že to nebude jednoduché, což se potvrdilo. Nakonec jsme to zvládly, protože jsme vyhrály, ale v zápase byly i momenty, které jsme trošku nezvládly. Také některé chyby mě mrzí,“ říká.

I když se po posledním triumfu nad rivalem ze Slováckem nijak zvlášť neslavilo, vládne v Hodoníně na konci podzimní části sezony dobrá nálada. Tým vedený koučem Alešem Kořínkem zatím nezaváhal a každým kolem se přibližuje účasti v baráži.

„Jsme spokojené,“ přiznává Víchová. „Nečekaly jsme, že nám to tak půjde. Jsme rády, že se nám tak daří. Snad to tak bude pokračovat i dál,“ přeje si.

Házenkářky Hodonína (modré dresy) ve šlágru 10. kola zdolaly Kunovice 27:23 a udržely letošní neporazitelnost.
Podívejte se: Devátá výhra v řadě. Házenkářky Hodonína zdolaly i Kunovice

Družstvo Hodonína se po sestupu z MOL Ligy nijak zvlášť nezměnilo. Na jihu Moravy skončily pouze Polky Cygan s Maleckou, místo nich přišla dvojice Ukrajinek Olga Vasyliaka a Julie Maksymeiko.

„Silnější jsme především v hlavách,“ míní Víchová. „Velkým přínosem je také trenér Kořínek.Spolu tvoříme silný tým. Pokud budeme takto dál pracovat, dosáhneme toho víc než v minulé sezoně,“ je přesvědčená.

O návratu do mezinárodní MOL Ligy se v Hodoníně nahlas nemluví, sedmadvacetiletá křídelnice by si ale nejvyšší soutěže zase ráda zahrála. „I když mám dvě děti, v tomto jsem šílená,“ usmívá se.

Baráže se nebojí. „Když vidím výsledky v MOL lize a některých soupeřů, potrápily bychom více družstev,“ myslí si. „Neříkám, že bychom vyhrály, ale třeba bychom to do šťastného konce dotáhly,“ je optimistkou.

I když házenkářky Hodonína byly v předcházejících letech v interlize spíše za otloukánka, po sestupu zase jenom vítězí. „Zase máme radost z výher,“ vnímá. „V první lize si dobře zahrajeme, něco si vyzkoušíme. V MOL Lize bychom potřebovaly ještě nějakou rozdílovou hráčku, která by nám pomohla,“ ví dobře.

Víchová patří mezi nejlepší hráčky soutěže. Přitom na rozdíl od mnohem mladších děvčat má i jiné povinnosti. Dvojnásobná maminka kromě házené i pracuje jako účetní a stará se o dvě dcery.

„Časově je to občas náročné, rodina mi ale neskutečně pomáhá. Fakt to není někdy sranda, ale jsme sportovní rodina, takže se to dá zvládnout,“ říká.

Dcerky Julie (4,5 roku) a Viktoria (2 roky) občas přijdou do haly maminku podpořit, jinak je hlídá tatínek. Nyní se těší, až si o svátcích odpočine, bude se věnovat rodině.

„Konečně budeme chvíli spolu. Trošku vypneme a oddechneme si,“ plánuje.

Úplný klid ale Víchovi nečeká. Jelikož rodiče házenkářky žijí na Slovensku a sestra zase v Německu, stráví nějaký čas na cestách. „Než objedeme celou rodinu, bude po Vánocích,“ směje se.