Jak jste si Hodonínský kros užila?
Bylo to super. Moc se mi líbila atmosféra závodu. Fandili mi také lidé, které neznám, takže to bylo moc příjemné. I trať se mi líbila. Byla trošku měkká, ale takový je kros.

Šla jste na maximum, nebo jste se na trati šetřila?
V halové sezoně jsem měla přestávku. Asi dva měsíce jsem neběhala. Proto jsem sama byla zvědavá, jak poběžím. Byl to závod, takže jsem se snažila makat. Samozřejmě kdybych běžela s někým, bylo by to třeba i lepší. Ale s výkonem i časem jsem spokojená.

Co vás vůbec do Hodonína přivedlo?
No, chodím s Filipem Sasínkem, tak jsem tady (smích).

Přítel vám účast v závodě nařídil?
Ne, to ne. Zeptal se mě, zda bych se nechtěla krosu zúčastnit. Můj trenér souhlasil. Hodilo se mu to do plánu, takže jsem s tím neměla problém (úsměv).

Jak dlouho s Filipem Sasínkem tvoříte pár?
Několik měsíců.

Je výhoda, že jste oba vrcholoví atleti?
Myslím si, že je to výborné. Chápeme se, že musíme spoustu času obětovat sportu.

Váš partner stále hájí barvy rodného Hodonína. Nelákáte ho do Prahy?
To je jeho věc, já se mu do toho nepletu. Já jsem odešla ze střediska Dukly na Olymp a jednou z podmínek byl i přestup z Pardubic do klubu.

Co říkáte na výsledek, kterého dosáhl na halovém šampionátu?
Skvělé. Mně se o tom noc předtím zdálo, takže jsem věděla už ráno, že bude mít medaili. (smích). Filip je dobrý závodník, podal skvělý výkon.

Jaké závody vás letos ještě čekají?
Chtěla bych se pokusit splnit limit do Londýna. Pokud by to vyšlo, ráda bych se zúčastnila také letní univerziády, která se koná v čínském Taipei.