Z prvenství se v mutěnické hájence radoval Karel Berka z Březové u Sokolova, druhý byl Radek Mrkva z Dolních Bojanovic. Mistr Evropy z roku 2009 Jiří Holešinský se v závodě objevil po čtyřech letech a nakonec skončil sedmý.
Celkem se o vítězství utkalo sedmačtyřicet střelců, kteří ze vzdálenosti deseti metrů pálili na tři sklopné terče o průměru deseti centimetrů. „Jsme spokojení s účastí i počasím. Byl to nádherný závod," řekl šéf prakového klubu z Mutěnic a hlavní organizátor třetího závodu střeleckého seriálu Petr Dohnálek.
Na Slovácko dorazili závodníci z celé republiky. V Mutěnicích nechyběli borci z Prahy, Kralup nad Vltavou, Kynšerku, Uherského Brodu.
Sousední Slovensko na Hodonínsku reprezentovali dva střelci. Barvy regionu kromě pořádajících Mutěnic hájili také členové oddílů z Dolních Bojanovic a Moravského Písku. Naopak Strážničané na startovní listině scházeli. „Počet střelců z praku ubývá. Mladí se věnují fotbalu a dalším populárním sportům," říká Dohnálek.
Mutěnický oddíl v současnosti čítá necelých dvacet jmen. Kromě sedmi starších střelců do klubu patří i šest chlapců a tři děvčata. „Důležité je mít hlavně šikovné ruce, přesné oko a nemít trému. Každý si udělá prak na míru, podle sebe. Pak už jenom namíří, pustí a už to jede," uvedl Dohnálek.
Ten si pochvaluje báječnou atmosféru při závodech i skvělý kolektiv lidí, kteří se střelbě z praku věnují. „Mezi námi nejsou žádní namyšlení lidé. Naopak, jsme bezvadná parta, kterou jsem nikde jinde nezažil," prohlásil Dohnálek.
Do Mutěnic zavítal i pětašedesátiletý Vlastimil Zuska. Vysokoškolský profesor z Prahy patří mezi zakládající členy Unie střelců z praku a o netradičním sportu ví téměř vše. „Věnuji se tomu od roku 1994," říká Zuska.
Ten sice nepatří mezi favority seriálu mistrovství České republiky, přesto jsou jeho vědomosti nezpochybnitelné. „Srdce praku je guma. Když se začínalo, každý měl šedivou leteckou hranatou gumu. Ta však byla málo účinná a rychle se opotřebovala, takže se postupem času a praxí vyvinulo několik jiných typů praků," říká Zuska.
V současnosti se používají především ploché gumy nebo tenké modelářské ve více svazcích. „Je účinnější než jedna silná. Ideální jsou tři až čtyři svazky," tvrdí vyhlášený expert.
Zuska upozorňuje, že se nevyvíjí pouze zbraně, ale i styly. „Dříve se guma napínala pouze k bradě, teď střelci používají hlavně styl motýlek, případně albatros, kdy se napřahuje ruka až na rameno dozadu, čímž se dosáhne maximální akumulace energie. Tento styl i praky slaví největší úspěch," prohlásil.
Způsobů dělení praků je celá řada. Někteří závodníci mají s opěrkou, jiní zase bez ní. „Někdo by si řekl, že každý bude používat s opěrkou, ale prak je pak těžší a třeba v Německu je zakázaný," říká profesor Zuska.
Oblíbené jsou i různé přídavné nástroje, jako třeba stabilizátory či mířidla s optickými vlákny. „Nejlevnější praky jsou z Číny. Ty vyjdou i na sto padesát korun. Naopak některé komerční stojí i tři sta dolarů," informuje Zuska.
Drtivá většina účastníků mutěnické prakiády však měla zbraně vlastní konstrukce. „Cesta k vítězství totiž nevede přes komerční praky, které používají tak tři závodníci ze sta a většinou uzavírají tabulku výsledkové listiny," dodal s úsměvem Zuska.
Českomoravská prakiáda soutěže ve střelbě z praku 2016
Výsledky závodu v Mutěnicích: 1. Karel Berka (Březová), 2. Radek Mrkva (Dolní Bojanovice), 3. Petr Dohnálek (Mutěnice).
