Mutěnický rodák před sedmi lety překvapil všechny střelce z praku, když v Belgii ovládl volný závod a stal se mistrem Evropy. „Všichni se divili, kde jsem se tam vzal," vzpomíná s úsměvem.
O obhajobu se pokusil v Březové, kde mu útok na medailové pozice nevyšel, a nakonec skončil pátý.
Kariéra dvojnásobného mistra republiky přitom začala před jedenácti lety úplně nevinně.
Holešinský 28. května 2005 objevil tátův prak a šel si zastřílet. Po týdenním tréninku se přihlásil na závod. V rodných Mutěnicích opanoval soutěž juniorů. Střelba z praku šikovnému mladíkovi mu učarovala, s kvalitnější zbraní přišly ještě lepší výsledky. „První rok jsem střílel s obyčejným dřevěným prakem. Pak jsem přešel do mužů a poprosil Antonína Pomykala z Hrubé Vrbky, zda by mi nevyrobil stejný prak, jako má on," vypráví Holešinský. Nad otázkou, kolik ho speciální nástroj stál, se pouze usmívá. „Říkal jsem to už hodněkrát, vyšel mě na pět litrů vína," přiznal pětadvacetiletý střelec.
Kvalitnější železný prak s kladkami mu sedl a začal sbírat další poháry a trofeje. „Prak nesmí mít vodicí lištu, ale může být zase libovolně velký. Střílí se na vzdálenost deseti metrů olověnými kuličkami nebo skleněnkami, a to do dotykového terče s průměrem deseti centimetrů," informoval Holešinský. Podle něj není potřeba tolik trénovat, závody rozhoduje především přesná muška a hlavně psychika. „Natrénováno má každý, ale ne všichni dokáží ustát tlak a udržet nervy," říká.
Navíc každý závod je něčím specifický. „O vítězství rozhoduje spousta faktorů a maličkostí. Roli hraje prostředí, počasí," prohlásil.
Holešinský z kolotoče tréninků a závodů před čtyřmi lety dobrovolně vystoupil. Nyní se věnuje především vinaření a hře na trubku. Když má čas, hraje hokej za amatérský tým FBK Panthers nebo okresní hokejbalovou ligu za Rigum Hodonín.
