Své kolegy a nástupce chválí, radost z výsledků mu kazí pouze postoj bývalého sponzora a generálního partnera. „Stolní tenisté Hodonína z jedné koruny vždy udělali dolar nebo euro. Produktivita práce za celých čtyřicet let byla neskutečná," prohlásil bývalý předseda okresního sdružení České unie sportu v obřadní síni hodonínské radnice, kam společně s hráčkami a dalšími činovníky přišel na pozvání představitelů města.
Hodonínský stolní tenis letos slaví výročí čtyřiceti let od svého založení. Když se ohlédnete zpět, na které období nikdy nezapomenete?
Čtyřicetiletou historii klubu bych rozdělil na dvě etapy. V té první se všechno budovalo od základů. Dvacet let spočívalo v mravenčí práci. Vyzdvihnout musím obětavost spoustu funkcionářů, mezi nimiž vyčníval hlavně František Mikulecký. I díky němu jsme pořádali různé sportovní akce, cvičení, školení, tréninky či soustředění.
Obětavost všech lidí se postupem času projevila i na výsledcích Souhlasíte?
Trenéři i funkcionáři získávali odbornou kvalifikaci, což byl předpoklad velkých úspěchů. Výsledkem komplexního snažení a poctivé práce byla účast ženského týmu v extralize. Už tehdy tady byly reprezentantky Slovenska Poliačková s Pěluchovou nebo současný trenér českého ženského družstva Pavel Krpec. Již předtím jsme měli laťku postavenou hodně vysoko. Tatínek Richarda Brhela vychoval spoustu špičkových hráčů.
Kdy nastala druhá éra hodonínského klubu?
Naším snem vždy byla účast v evropské soutěži. Před čtyřiceti lety si někteří mysleli, že jsme padlý na hlavu, nebo že se chlubíme, ale právě toto byl cíl, za kterým jsme od začátku cílevědomě šli. Sice to trvalo pětatřicet let, ale nakonec jsme se pod novým vedením dočkali. Nastala druhá éra, která zhodnotila dřívější práci.
Je podle vás SKST Hodonín nejlepším českým stolně-tenisovým kubem?
Před El Niněm Praha, Ostravou, Frýdlantem, Vlašimí a dalšími kluby máme obrovský náskok. Všem jsme se za poslední roky hodně vzdálili. Tvrdím, že v současnosti je Hodonín nejlepší klub stolního tenisu v České republice, v okrese nemá konkurenci. Na to jsem nesmírně hrdý.
Důležitým momentem byla stavba nové haly, u které jste byl i vy…
Tehdejší hala v Bažantnici už byla nevyhovující. Diváci neměli pohodlí a nemohli vychutnat špičkový stolní tenis. Před dvaceti lety jsme od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získali dotaci deset milionů korun. Tuto částku jsme chtěli využít na rekonstrukci haly. V té době dnešní hodonínská starostka Milana Grauová, která ještě s paní Kubrickou pracovala na rozvoji města jako architekta, mě oslovila, zda bychom tyto peníze místo na rekonstrukci nemohli dát na vybudování nové sportovní haly v Hodoníně. Nakonec jsme na to kývli.
Proč?
Je to jednoduché. Měli jsme jednu podmínku. Chtěli jsme mít samostatnou halu.
Což se vám splnilo…
Ano a nyní máme jednu z nejlepších stolně-tenisových hal v České republice. Kdo se dívá na zápasy mužské nebo ženské extraligy tak vidí, že se většina z nich hraje ve starých tělocvičnách, sokolovnách či halách. I kvůli tomu jsem rád, že Hodonín má takové zázemí a můžeme tady hostit mezinárodní turnaje či mezistátní zápasy. Myslím si, že nejenom veřejnost v Hodoníně by měla znát, kdo položil základní kámen pro tento nádherný sport.
I když klub má výborné výsledky a stále vychovává spoustu talentovaných hráčů, peníze od sponzorů získává stejně jako funkcionáři dalších sportů a oddílů složitě. Vám v první fázi hodně pomohla Státní Banka Československa. Nemrzí vás, že tato finanční instituce už hodonínský oddíl nepodporuje?
Na začátku mi hlavně generální ředitel Richard Salzmann hodně pomohl. I díky němu se klub rozvíjel. Bohužel do té doby se mně nepodařilo podobného sponzora získat. Mě osobně velmi mrzí, že na nás Státní Banka Československa, později Komerční banka zanevřela. Byla to naše matka, které jsme dvacet let sloužili. Nyní musím zarmouceně konstatovat, že jiný zaměstnavatel by si devítinásobného mistra, který vychoval spoustu reprezentantů, dovedl ocenit lépe. Podle mě by vedení Komerční banky, která je ve francouzských rukou, vedle tenisu, golfu a třeba umění mělo zase začít podporovat i tento hodonínský klub, za kterým stojí dvě generace pracovníků banky. Návratnost je totiž úžasná.
