S Brnem jste na podzim v Superlize malého fotbalu neztratili ani bod, vedete o sedm bodů před druhým Blanenskem. Jaký je pohled na tabulku?

Všechno je super, nemůžu vytknout vůbec nic. Myslím, že na každý zápas jsme stoprocentně připravení a spíš si to užíváme. Na co sáhneme, to se nám podaří.

Navazujete na povedený loňský ročník, který jste zakončili titulem, takže jste z ničeho neslevili?

Žádné uspokojení nehrozí. Za prvé se titul ještě nikomu nepodařilo obhájit, takže to chceme dokázat. Taky ještě nikdo nezískal tři tituly, byli bychom ve všem první, takže chceme vyhrát ještě víc než minulý rok.

Považujete za největšího soupeře stále Blanensko?

Jasně, je to největší soupeř, ale i Praha má velice slušný tým, každý má něco do sebe. Záleží jen na nás, nesmíme se uspokojit, že vedeme o hodně bodů. Musíme jít zápas od zápasu, jako to děláme každý rok. Uvidíme, když titul nezvládneme, bude to jen naše chyba.

Jaký podzimní duel byl pro vás nejtěžší?

Nejtěžší je pro nás vždycky utkání v Příbrami, tam většinou vyhráváme jen o gól, cestujeme tam dlouho. Příbram proti nám pokaždé začne z velice hlubokého bloku a chodí do brejků, jsme na to nachystaní, ale vždycky s ní máme problém. To byl na podzim asi nejtěžší zápas (Brno v Příbrami vyhrálo 4:2 – pozn. red.).

V čem spočívá brněnská síla?

Samozřejmě první věc je trenér (Zdeněk Táborský – pozn. red.), ten nás hodně tmelí. Pak máme skvělou partu, což je podle mě základ úspěchu.

Daří se vám v Brně, což vás vykoplo i do národního týmu, takže vám momentálně malý fotbal přináší jen radost?

Prohrál jsem v tomhle půlroce pouze jeden zápas malého fotbalu, což bylo zrovna proti Mexiku v Austrálii, jinak jsem neprohrál ani v lize v Brně, ani v celostátní Superlize. Pro mě je to super půlrok.

Jak vzpomínáte na australský Perth?

Po vyřazení jsme byli hodně zklamaní, ale život jde dál. Nejsme kapela, abychom furt vyhrávali. (směje se) Jinak jsem si odnesl neuvěřitelné zážitky, podívali jsme se na klokany, velryby, v České republice ani okolí taková zvířata neuvidím, byl to jiný svět.

Obáváte se, že po vyřazení ve čtvrtfinále Česká republika vyklidí pozice mezi elitou malého fotbalu?

To určitě ne. Vypadli jsme ve čtvrtfinále, ale chceme přijet ještě silnější na další šampionát, takže určitě nevěšíme hlavy a dáme do toho ještě víc.

V první futsalové lize s Tangem Hodonín naopak strádáte, s jedinou výhrou jste na poslední dvanácté pozici, čím to?

Start byl horší, ligu jsme koupili od Uherského Hradiště, zranilo se nám hodně hráčů jako Tomáš Buršík, Milan Svoboda. Moc nám to nejde, neslézáme se na tréninky. Teď si s námi párkrát zahráli Patrik Levčík, Roman Sopůšek a Tomáš Ťok, trošku tým oživili, uvidíme, co bude dál. Máme jednoznačný cíl nějak se zachránit. Doufám, že to vyjde.