Rodák z Lužic, který po absolvování hodonínské svatební průmyslovky odešel nejprve do Brna a následně zamířil na sever Evropy, věří, že i se značně omlazeným kádrem mohou panenky konkurovat nejlepším týmům v interlize. „Zatím jsme nehráli žádný ostrý zápas, ale sedm přípravných utkání jsme vyhráli, což je známka určité kvality současného kádru," říká Körösi v rozhovoru.

Jak jste se k házené ve Veselí nad Moravou vůbec dostal?

Pocházím z Hodonínska a i když střídavě bydlím v Brně a Dánsku, tak mě to na Hodonínsko pořád nostalgicky táhne. Chtěl jsem na Slovácku dělat v oblasti sportu. Na konci předminulé sezony se ve Veselí udály nějaké zásadní změny a já jsem byl do klubu nasměrován.

Proč zrovna házená? Souvisí to s Dánskem, kde je tento kolektivní sport nesmírně oblíbený?

Házená je v Dánsku společně s fotbalem opravdu národním sportem. Na severu Evropy jsem k ní přičichl a z toho důvodu mi byla i v Česku nejbližší. Důležité rovněž bylo, že se ve Veselí hraje nejvyšší ženská soutěž.

Nestýská se vám teď po životě v Dánsku?

V Dánsku jsem pořád. Akorát teď kvůli firmě více působím v České republice.

Kdy jste na sever Evropy vůbec odešel?

V roce 1989. Odešel jsem tam ještě před revolucí. V Dánsku jsem byl ženatý, studoval jsem tam, pracoval. Chvíli jsem žil v Kodani, pak v Aalborgu a teď bydlím ve Vejle.

Život v Dánsku musí být zcela jiný než u nás. Dá se ale vůbec srovnat tamní házená s tou českou?

Dánská házená je na podstatně vyšší úrovni hlavně díky široké základně a masivní podpoře veřejných i soukromých organizací. Chvíli jsem taky bydlel ve městě, které mělo čtyři tisíce obyvatel. Tamní házenkářský klub měl v soutěžích přesto zastoupené všechny věkové kategorie. Od mini až po muže a ženy. Výběr talentů je pak mnohem snazší. I sponzoři jsou pak daleko otevřenější.

Házená ve Veselí v posledních dvou letech prochází zásadní obměnou. Nelitujete svého rozhodnutí angažovat se ve slováckém klubu?

Když jsem do Veselí přišel, klub se znovu rodil. Na konci sezony 2012/2013 odešel hlavní sponzor, spousta hráček. Všichni víme, v jakém to tady bylo stavu. Před námi byl obrovský kus práce. Nějak mě to ale chytlo a baví mě to. Je to velká výzva, ale i odpovědnost.

Poslední sezona ale nebyla příliš vydařená. Po slušném začátku se tým dostal do útlumu a nakonec se v baráži strachoval o udržení interligy. Jak se na poslední ročník díváte s odstupem času vy?

Minulá sezona dopadla tak, jak dopadla. V předchozím soutěžním ročníku se udála spousta změn. Vystřídali se trenéři, hráčky. Bylo to složité období, ale dokázali jsme se v soutěži udržet a teď se musíme dívat znovu dopředu.

Letní příprava naznačila, že jste se vydali správným směrem. Omlazený tým dokázal pod vedením nového trenéra Hudáka vyhrát všechny zápasy. To asi není náhoda?

Pocitově i lidsky si uvědomuji, že při volbě nového trenéra jsme měli šťastnou ruku. Nový kouč má moji plnou důvěru a podporu. Zatím jsme nehráli žádný ostrý zápas, ale sedm přípravných utkání jsme vyhráli, což je známka určité kvality současného kádru, který má samozřejmě také moji plnou podporu.

S jakými ambicemi do nové sezony jdete?

Určitě můžeme být v polovině interligové tabulky a hrát play-off. Podle mě půjde výkonnost s přibývajícími zápasy nahoru. Naše cíle nejsou nereálné. Tým se sice hodně omladil, ale na druhé straně v kádru máme spoustu mladých a talentovaných hráček. Teď je na trenérovi, co s nimi udělá (úsměv).

Nemáte obavy z toho, že je družstvo až moc mladé a že kromě pivotky Štetákové chybějí zkušené hráčky?

Většina interligových klubů se stejně jako my dost omladila. Proto si myslím, že jsme neudělali nic, co by bylo nezvyklého. Ale změna byla radikální, to přiznávám. Týmu věříme, holky mají na to, aby potrápily i nejsilnější soupeře.

Výhodou znovu může být domácí prostředí. Zatímco loni se vám v azylu příliš nedařilo, letos by vás mohli fanoušci podržet. Co říkáte na opravenou halu?

Hala je zmodernizovaná, komfortnější a díky novému plášti snad do ní nepoteče. Osvětlení je rovněž kvalitní. Zlepšila se i klimatizace, topení, nová je izolace. Naopak výhrady máme k palubovce, tak uvidíme, jak obstojí pod náporem. Navíc i hlediště má pořád malou kapacitu. Házená podle mě totiž znovu přitáhne lidi. Buďme ale rádi tomu, že můžeme konečně hrát doma.