I když Zapletal v domácím prostředí na medaili nedosáhl, výmluvy nehledal. „Tento závod jsem totálně projel. Na druhé straně se není čemu divit, vždyť jsem ani pořádně netrénoval. Dostal jsem na zadek i od dvou juniorů. Celkem mazec, jak člověk sílu rychle ztratí. Beru to ale s nadhledem," prohlásil Zapletal.

Zkušený pákař zažil v kariéře podobných karambolů dost, takže ho neúspěch nesrazil. Zapletal dokonce našel na nepovedeném vystoupení i pár pozitiv. „Musím se pochválit za to, že pořád soupeřům konkuruji na pravé ruce," pronesl Zapletal.

Ten se v současnosti spíše soustředí na výkony syna Michala, který na Břeclavsku vybojoval svoji první medaili v kariéře. Zapletal mladší skončil mezi začátečníky do pětašedesáti kilo první, v juniorech bral ve stejné váze bronz. „I když v nováčcích byli pouze tři účastníci, tak mě první místo potěšilo. Velkou radost mi ale Michal udělal hlavně v juniorech, kde předvedl skvělé výkony," uvedl Zapletal starší.

Patnáctiletý mladík měl na cestě za třetím místem namále, když s jedním soupeřem dokázal z téměř prohrané pozice otočit a tím si zajistil bronz. „Už to vypadalo na prohru, ale Michal je bojovník a zvládl to," pravil hrdý otec, který však ocenil výkon většiny mladých pákařů. „Závodníci před ním byli fakt dost rychlí. Právě vyšší rychlost synovi zatím schází. Ale věřím, že se zlepšíme. Přece jenom je klukovi patnáct let," připomněl Zapletal.

Podle něj se může talentovaný pákař v budoucnu prosadit i mezi muži. „Je to velký talent. Váží pětapadesát kilo a má senzační vršek. Myslím si, že by porazil hodně lidí, kteří si pravidelně chodí do posilovny zacvičit," míní. „Míša sice vypadá jak střízlík, ale sílu má. Je to takový šlacháč," přidává se smíchem.

Oba ždánické pákaře nyní čeká stejně jako ostatní české závodníky národní šampionát, který hostí Židlochovice. „Pro všechny je to vrchol sezony. Věřím, že tam máme šanci uspět," dodal Zapletal.

Pákař Pavlík se po šesti letech vrátil. V Podivíně urval stříbro

Dubňany – Na poslední kolo extraligy se pákař Luděk Pavlík připravoval pět měsíců. I když pro dubňanského bojovníka nebylo jednoduché dostat se po dlouhé pauze do optimální formy, na závodě v Podivíně ukázal konkurenci, že s ním musí znovu počítat.

Pavlík sice na levé ruce mezi nováčky nad pětadevadesát kilo nestačil na zkušenější soupeře, ale na pravé ruce postoupil až do finále. Šestadvacetiletý borec nakonec skončil na Břeclavsku v nejtěžší kategorii druhý.

„Zlato mně teď uteklo, ale věřím, že příště ho už urvu," usmívá se Luděk Pavlík. Ten si první závod po dlouhé pauze náramně užil. „Byl jsem neuvěřitelně natěšený. Atmosféra mě znovu pohltila. Hodně jsem sledoval i jiné závodníky a soupeře," přiznal Pavlík.

Dubňanský pákař bojoval v Podivíně na pravé i levé ruce. „Na levé se mi vůbec nedařilo. Všechny souboje jsem prohrál. Ale zadarmo jsem to soupeřům nedal. Bojoval jsem naplno," říká Pavlík. Velký fanoušek fotbalistů Sparty Praha si pak zlepšil náladu, když na pravé ruce přešel bez porážky přes dva nepříjemné soupeře přímo do finále. „Na pravou ruku jsem si věřil. Věděl jsem, že musím něco urvat. V minulosti jsem ji měl hodně dobrou, což se ukázalo i teď. Sice jsem ve finále prohrál, ale celkově to špatné určitě nebylo," pravil Pavlík.

Podle něj se na výsledcích podepsala i absence tréninkového partnera. „Nemám s kým trénovat na stole, což je pro páku hodně důležité," uvedl Pavlík.

Ten se poslední kolo nejvyšší české soutěže připravoval v ratíškovické sokolovně, kam chodil třikrát týdně cvičit. Po dlouhé přestávce se pomalu dostával do formy. „Činku jsem nedržel šest let v ruce a páka šla bokem úplně," prohlásil Pavlík, který 6. května oslaví sedmadvacáté narozeniny.

Comeback ale dubňanskému závodníkovi vyšel. Teď se bude Pavlík připravovat na mistrovství České republiky, které se koná v Židlochovicích v polovině června. Fandit mu určitě bude kamarád Tomáš Sedlář. „Tomu musím hodně poděkovat. Bez jeho podpory bych závodit nejel. Umí mě pořádně nahecovat," dodal Pavlík.