"Jsem spokojený," řekl Dušan Tomčal.
Hodonínskému běžci nevadilo, že nedokázal udržet v kategorii Grand Prix nadějný náskok. Tomčal nakonec zaostal za prvním Brožíkem o osmnáct bodů. „Beru to tak, jak to je. Měl jsem lepší začátek. Jiří, který měl v úvodu sezony zdravotní problémy, začal můj náskok dotahovat. Ke konci sezony jsem měl menší krizi, moc mi to nešlo. Celkově mně vítězství uniklo o pár bodů. Brožík byl prostě lepší,“ uvedl Tomčal.
Šestatřicetiletý běžec přitom neměl o průběžném stavu příliš velký přehled. „Ani jsem to moc nesledoval. Nemám totiž internet. Takže jsem vždy jen něco zaslechl,“ vysvětlil Tomčal.
S Brožíkem si vzájemně přáli. Znají se dlouho. Oba se respektují, přejí si. „Všichni běžci se velmi dobře známe. Samozřejmě jsme soupeři, ale zároveň i dobří kamarádi, pravil sympatický vytrvalec, který v loňském roce vynechal pouze jediný závod. Pětkrát skončil v nejlepší desítce. "Dost těžko se závody porovnávají. Běhů je moc. Nejvíce mně sedí kros a kratší tratě. Pět kilometrů mně vyhovuje,“ sdělil Tomčal.
Naopak na maraton by si nejspíše netroufl. „Velkou výzvou pro mě je Slovácká pětadvacítka. To je opravdu hodně těžký závod, na který momentálně asi nemám,“ pronesl.
V letošním roce bude Tomčal loňské skvělé výsledky obhajovat. Na další vítězství ovšem zatím nepomýšlí. „Bude to zase náročnější. Závodů je hrozně moc, některé jsou dost daleko. Navíc je musím skloubit s prací, protože chodím na směny. Takže si často musím vyměnit s kolegy šichtu, protože závody jsou téměř každý týden. Pokud ale zdraví vydrží, tak to bude dobré,“ míní Tomčal, který to v sobotu večer s alkoholem rozhodně nepřeháněl.
„Červené víno je na stole pouze na ozdobu. Něco si určitě dám, ale že bych se musel utápět v alkoholu, tak to ne,“ smál se hodonínský běžec.
