Rohatecká rodačka letos na mládežnických mistrovstvích republiky opanovala sprint na šedesát metrů v Praze i stovku a dvoustovku v Třinci.

Svými výkony a výsledky si devatenáctiletá závodnice vysloužila nominaci na světový šampionát juniorů. Vrcholná akce se v červenci uskutečnila v polské Bydhošti. Paličková časem 12.02 skončila už v rozběhu a celkově na stovce obsadila pětatřicáté místo. „Samozřejmě vždycky to může být lepší, ale já jsem s letošním rokem určitě spokojená. Všechny cíle, které jsme si s trenérem Lípou dali, jsme splnili," říká Veronika Paličková.

Právě zkušený atletický odborník stojí za všemi úspěchy rohatecké běžkyně. „Patří mu za to obrovský dík," vyzdvihuje trenérův přínos Paličková.

Hodonínská závodnice se v letošním roce zase o něco víc přiblížila republikové elitě. Svoji výkonnost talentovaná sportovkyně ze Slovácka potvrdila už na začátku sezony, kdy společně s reprezentačními kolegyněmi Kateřinou Vávrovou, Zdeňkou Seidlovou a Nikolou Bendovou na Zlaté tretře v Ostravě zaběhly vynikající čas 45,34 sekundy, čímž nejen splnily přísný kvalifikační limit na zmiňované mistrovství světa, ale zároveň překonaly český národní juniorský rekord.

I když juniorský šampionát v Bydhošti Paličkové medailovou radost nepřinesl, navždy zůstane v paměti šikovné běžkyně. „Bylo to pro mě něco jiného a neobvyklého. Atmosféra velkého závodu mě naprosto pohltila. Bylo to naprosto úžasné," vrací se ve vzpomínkách do Polska.

Paličková letos nechyběla ani na mistrovství České republiky mužů a žen. Na dráze v Táboře útočila na medaili, nakonec časem 11.92 skončila ve finále sprintu na sto metrů šestá. „Tehdy jsem s umístěním nebyla zrovna spokojená, ale když se nad tím teď zamyslím, tak mám alespoň v příštím roce co zlepšovat," ví.

Nálepky šesté nejrychlejší ženy v Česku se sympatická atletka brání. „Nejde to tak říct. Hodně záleží na tom, jak komu daný závod sedne. Na této trati stačí opravdu malé zaváhání a už nezaběhnete čas, jaký jste chtěly," upozorňuje.

Rohatecká sprinterka na jihu Čech dokázala v rozběhu běžet o dvě desetiny rychleji než později ve finále. „To, že jsem to pak nedokázala zopakovat, je věc druhá. To už je spíš otázka psychiky než toho, co máte natrénováno," říká.

Ve sportu je zásadní fyzická kondice a hlavně zdraví. I když hodonínskou sprinterku na konci roku postihl zánět močových cest, většina sezony byla bez komplikací. „Musím to zaklepat, téměř celý rok jsem byla zdravotně v pořádku," těší Paličkovou.

Ta se do léta pečlivě připravovala pod vedením trenéra Lípy. Kvůli studiu na vysoké škole v Ostravě ale začala hledat nového kouče. „Od srpna mě vede paní trenérka Taťána Netoličková-Kocembová," informuje.

Právě bývalá reprezentantka a stříbrná medailistka z mistrovství světa 1983 ve finských Helsinkách, jejíž hlavní disciplínou byl běh na čtyřista metrů, se nyní Paličkové hodně věnuje. „S trenérkou i s novým prostředím se toho hodně změnilo. V Ostravě jsem moc spokojená, stěžovat si určitě nemohu, spíš naopak," líčí. „Tréninky jsou určitě náročnější než době, kdy jsem byla mladší a s atletikou začínala, ale s tím se musí počítat," přidává s úsměvem.

Hodonínské odchovankyni kromě milovaného sportu momentálně spoustu času zabírá také škola. Podle studentky fyzioterapie na lékařské fakultě v Ostravě se vrcholový sport dá se s učením skloubit, ale není to rozhodně jednoduché. „Zatím nemohu říct, zda to zvládám, protože mě teprve všechny zápočtové testy a zkoušky čekají. Tak uvidíme, jak to bude vypadat. Teď ale když nejsem na tréninku, tak jsem buď ve škole, nebo se učím doma," přiznává Paličková.

Vánoce ale stráví společně s rodinou a nejbližšími přáteli doma v Rohatci. „Už teď se nemohu dočkat," neskrývá.

Pohádkám, dárkům a volným chvílím se bránit nebude, že by se však měla o svátcích přejídat, to nehrozí. „Maminka peče výborné cukroví, takže si určitě pár kousků dám, ale hodně toho však sníst nemohu, protože s kily navíc se špatně běhá," ví Paličková, která má před sebou přípravu na blížící se halovou sezonu. „Už se na ni moc těší," říká.

I když soutěžní kalendář 2017 je znovu hodně nabitý, nadané běžkyně si přehnané cíle nedává. „Raději se soustředím na přítomnost. Atletiku totiž dělám hlavně proto, že mě baví. A to, že svými úspěchy udělám radost i mým nejbližším, mě žene dál dopředu," uzavírá povídání Paličková.