Práce se začínajícími fotbalisty a dětmi ho naplňuje, baví ho objevovat talenty a pozorovat, jak se kdo vyvíjí a výkonnostně roste. „Časem bych se chtěl posunout k mladším žákům, ale to už říkám deset let. Přípravka je pro mě ideální. S dětmi mě to pořád baví, mám perfektní kolegy, velmi dobře se mi s nimi spolupracuje," říká oceněný kouč Michal Bíza.

Mutěnický rodák strávil většinu hráčské kariéry v mateřském klubu. Pouze rok prožil na vojně v Dukle Hodonín, jinak byl věrný rodné vesnici.

Bíza od mládí chytal ve fotbalové brance a snil, že jednou bude slavným trenérem. Chtěl učit hráče, radit jim, pomáhat. V noci před zápasy nespal a vymýšlel nejlepší sestavu. „Moc mi dali moji trenéři, kteří mi pomáhali. Víc mě však inspirovali ti, kteří mně nepomohli," říká šéftrenér přípravky FK Hodonín.

Podle Bízy má právě brankářský post hodně blízko k pozici trenéra. Oba jsou dost často na všechno sami. „Nějaký čas jsem prožil na lavičce náhradníků a měl čas pozorovat dění na hřišti i chování hráčů a trenérů, jejich reakce na určité situace. Vlastně jsem se tak už učil na trenéra," vzpomíná s úsměvem Bíza, který se zabývá trenérskou prací šestnáct let.

„Nejprve jsem měl na starosti mladé brankáře. Současný gólman Mutěnic Igor Šupa byl jeden z mých prvních svěřenců. Až pak jsem se začal věnovat přípravce, u které jsem zůstal dodnes," vypráví.

Do střediskového klubu v Šardicích se dostal hlavně díky šikovnému synovi Michalovi, který zaujal tehdejší trenéry. „Chtěl bych moc poděkovat Josefovi Foltýnovi staršímu, který mi před dvanácti lety dal příležitost pracovat s mládeží a dostat se na vyšší úroveň fotbalu," vypíchl jméno bývalého šéfa akademie Bíza, který v Šardicích spolupracoval se spoustou šikovných fotbalistů i vzdělaných trenérů.

Na některé z kolegů nedá dopustit ani po letech. „Ze všech jmen musím vyzdvihnout Zbyňka Polišenského. To je člověk, od kterého jsem se jak po trenérské, tak i lidské stránce spoustu naučil," oceňuje spolupráci s ratíškovickým koučem Bíza.

Po přechodu do Hodonína se jeho kolegou stal František Mazuch, společně se jim povedlo sestavit silný ročník 2001. Jeho současným kolegou je Jiří Zavadil. Bývalý trenér Starého Poddvorova zkušenějšímu kolegovi pomáhá v sezoně s nadanými kluky a zapojil se i do přípravy projektu Díky, trenére.

Bíza se Zavadilem mají ve slováckém klubu na starosti družstvo dětí ročníku 2007. Sehrané duo se chlapcům týdně věnuje patnáct hodin. Kromě toho známý mutěnický kouč zastřešuje i ostatní týmy hodonínské přípravky. Pod sebou má sto dvacet dětí. A nové do hodonínského klubu stále přicházejí. „Je to výrazně lepší než před několika lety. Začíná se nám dařit vytvářet konkurenceschopné ročníky Brnu, Slovácku nebo Zlínu. Velmi povedený je ročník 2004, který vypracoval Roman Grabec, Třináctka je v žákovské lize na třetím místě," upozorňuje Bíza.

Slušně si však vedou i mladší kluci. „Luxusní je hlavně ročník 2006. Nejen u nás, ale i ve Vracově, Bzenci či Kyjově mají velké talenty. Obrovský potenciál je i u kluků narozených v roce 2007," je přesvědčený.

Právě zvyšující se počty dětí v klubu je to, co v poslední době dělá Bízovi velkou radost. „Rodiče k nám přivádějí úplná mrňata, takže klub pro ně před dvěma lety zřídil školičku," připomíná úspěšný trenér, který má stejně dobrý pocit také z toho, když se setká s desítkami svých bývalých svěřenců, kteří u fotbalu zůstali a stále ho hrají.

Některým je i přes třicet. „O to nám v klubu jde především. Chceme vychovat co nejvíc dětí tak, aby pro ně bylo nemyslitelné, že by se sportem někdy skončily. Recept na to je podle mě jednoduchý. Učit je odmalička se fotbalem bavit, prostě si hrát. Chválit jejich každé zlepšení, povzbudit při neúspěchu. A nadchnout pro fotbal i rodiče," líčí Bíza.

Ten pomohl vychovat několik známých fotbalistů. Nejdál to dotáhl Michal Trávník, kterého trénoval při jeho začátcích. Mutěnický rodák pravidelně nastupuje v ligovém Jablonci a je i součástí reprezentační jednadvacítky.

Obránce Petr Kyselka, který se Šardicemi před deseti lety slavil titul mistrů republiky, hraje i s Petrem Fojtíkem v divizním Hodoníně. Filip Žák zase působí ve slovenské Nitře, Lukáš Michna obléká dres Slovácka. „Spousta bývalých svěřenců nastupuje od základní třídy až po ligu. Radost mi dělají i kluci v rodných Mutěnicích, které jsem vedl v přípravce a pak je vozil do Šardic nebo s nimi byl u dorostu, jenž tehdy vedl výborný trenér a kamarád Marek Antoš," připomíná Bíza.

Úspěšný kouč si velmi cení stále se zlepšujících podmínek pro práci s mládeže ve svém klubu. „Je to hlavně díky partnerství s MND. Klub je stabilní, začínáme být zajímaví pro kluky z okolí, což se projevuje na stále lepších výsledcích hlavně přípravek a žáků. Dobrému jménu také hodně pomáhají současné výkony a výsledky mužů v divizi," říká.

„Mým velkým přáním je, aby se uskutečnila plánovaná modernizace sportovního areálu U Červených domků, kde by se na fotbalové stadionu pod umělým osvětlením hrávala minimálně druhá liga," uzavírá Bíza.