Jde o největší zahraniční úspěch mladého judisty, kterého od dětství cepuje známý trenér Tomáš Skalka. Právě jemu náleží velký díl úspěchů, kterých šikovný závodník ve své dosavadní kariéře dosáhl. „Michala trénuje od jeho šesti let a předává mu své nemalé zkušenosti. Důraz klade především na precizní zvládání technik a silovou přípravu, která je u juda nepostradatelná," říká otec nadaného sportovce Oldřich Vojtek.

Jeho syn sice ovládá většinu turnajů, kterých se účastní, je i trojnásobným mistrem Moravy, ale v zahraniční na tak velkém turnaji zazářil vůbec poprvé. „Bylo to tvrdé. Po technické stránce si musel sáhnout až na dno. Konkurence byla obrovská. Taková v Česku na žádném turnaji není," tvrdí hlavní trenér Slavoje Polná Karel Toufar.

Byl to právě respektovaný odborník z Vysočiny, který šikovného klučinu z Ostrožské Nové Vsi na akci do Rakouska pozval. „Michal se s námi již dříve účastnil turnaje v Zeltwegu, kde ve velké konkurenci obsadil třetí místo. Měl s námi jet i do Splitu, ale to se nám kvůli komplikacím s dopravou nepodařilo dotáhnout," řekl Toufar. „Tentokrát byl tatínek otrok. V sobotu dovezl Michala do Jihlavy, kde si ho v neděli zase vyzvedl," ocenil trenér přístup rodiče.

Devětašedesátiletý kouč se olympijskému sportu věnuje od roku 1962. „Některým rodičům se nelíbí, že na takové turnaje beru i děti z jiných klubů. Já jsem však myšlením jinde než oni," říká Toufar. „Poznám, kdo se pere hlavou a kdo je řepa. Chci dát šikovným judistům příležitost. Navíc Michal Vojtek má velkou chuť. Padl mi hned do oka," doplnil.

Šikovný mladík šanci využil a zkušenému trenérovi ukázal, že se v něm nemýlil. Veselský judista v Rakousku zazářil, když ovládl váhovou kategorii do sedmadvaceti kilo.

V cestě do finále si talentovaný chlapec poradil s Marcem Mutschlechnerem z italského klubu Judo Rodeneck, pak zvládl i těžký souboj se Švýcarem Christophem Canalem z Curychu. V boji o zlato Vojtek předčil i Fabia Rettenbachera, který hájil barvy klubu JC Hallein Tennengau. „Při prvním nástupu byl trochu pasivní, na což u něj nejsem zvyklý. I kvůli tomu jsem byl k němu protivný. Podařilo se mně ho však nabudit, pak už to šlo ráz na ráz," říká Toufar.

Podle něj se desetiletý judista skvěle vypořádal s trémou i neznámým prostředím. „Michal potřebuje dostávat příležitosti. Na takové kvalitní soutěži byl vůbec poprvé," upozornil trenér, který by s Vojtkem rád spolupracoval i nadále. Problémem je vzdálenost mezi Ostrožskou Novou Vsí, kde judisty žije, a Polnou. Právě v tomto historickém městě zkušený kouč působí. „Vojtek bydlí na Moravě a my fungujeme na kopečkách. Kdyby to k nám měl blíž, tak ho beru každou chvíli někam," uvedl Toufar. „Pravidelně jezdíme do Německa, Rakouska. Letos jsme byli i v Chorvatsku," přidává.

Michal Vojtek v současnosti hájí barvy Judo Veselí nad Moravou. Desetiletý závodník patří mezi velké talenty juda. Za své výkony a výsledky byl oceněn i v anketě Nejúspěšnějších sportovců Hodonínska za rok 2015. „Má sílu a skvělou technika, do zápasů dává do úžasné emoce. Nechybí mu nadšení, zápal. To se mi na něm moc líbí," chválí Novovešťana Toufar.

Na podzimním turnaji Kufsteinu se dařilo i dalším borcům, které do Rakouska přivezl šéftrenér Slavoje Polná. Vojtkův triumf ve váze do sedmadvaceti kilo stvrdil třetím místem Štěpán Smejkal. „Klukům jsem před turnajem říkal, že bude neúspěch, když neobsadí stupně vítězů. Přitom jsem z předcházejících akcí a soustředění ostatní závodníky znal, takže jsem věděl, že to budou mít hodně složité," prohlásil Toufar.

Bronz mezi mláďaty získal i Jiří Egert, Viktor Zacha byl sedmý. „Měl smůlu, udělal dvě chyby, které nebyl schopný dohnat," řekl náročný kouč.

Dvaadvacátého ročníku významného mezinárodního klání se na severovýchodě spolkové země Tyrolsko, v bezprostřední blízkosti německé hranice, zúčastnilo 325 chlapců a dívek z devíti evropských států. Kromě České republiky a domácího Rakouska se v Kufstein Areně představily také naděje z Německa, Maďarska, Švýcarka, Itálie, Holandska, Polska a Lichtenštejnska . „Kdyby se peníze, které se dávají třeba do volebních kampaní, raději raději věnovaly na východu dětí, tak by to bylo mnohem lepší," míní Toufar. „Kluci a dívky se v judu nenaučí pouze techniku a mít sílu, ale také jsou slušně vychovaní a umí jazyky. Na mezinárodních akcích se zkouší bavit německy, anglicky, což se mi líbí. Toto je velké plus," dodal Toufar.