Historie bruslení

Kdysi dávno sloužilo bruslení k pohybu v přírodě, usnadňovalo lov. Jako důkaz může sloužit zpráva archeologů z Maďarska. U jezera Balaton našli brusle z kostí, jejichž stáří odhadli na dva tisíce let! K rozšíření bruslení došlo ve středověku. Zmínky z 12. století pocházejí třeba z Nizozemska a Anglie.

Historie, zajímavosti, rady a tipy. To všechno najdete v pěti dílech speciálního zimního seriálu Deníku.

  1. BRUSLENÍ
    (vydání 4. prosince)
  2. SJEZDOVÁNÍ
    (vydání 11. prosince)
  3. BĚŽKOVÁNÍ
    (vydání 18. prosince)
  4. HOKEJ
    (vydání 8. ledna)
  5. SNOWBOARDING
    (vydání 15. ledna)

Během 19. století došlo k masivnímu rozvoji této kratochvíle, na českém území se bruslilo jak na zamrzlých rybnících, tak i na zamrzlých řekách. Existují vzpomínky slavného sportovce a propagátora sportu Josefa Rösslera-Ořovského, jenž napsal: „Zdá se mi, že zimy bývaly přísnější a pravidelnější. Celá řeka byla rozdělena na sérii kluzišť.“

V roce 1870 tady vznikl první organizovaný klub s názvem Spojený klub bruslařský a klub veslařský Regatta. První zimní stadion s umělou plochou byl vybudován v roce 1932 na Štvanici, ale bruslaři se potkávali na Vltavě až do roku 1954. Tehdy je nevyhnali komunisté, ale dostavba Slapské přehrady. Řeka totiž už v zimě nezamrzala.

Rychlobruslení: Dětem uřezávají brusle

Prvopočátky rychlobruslení by se daly lokalizovat do Nizozemska, ale první závod proběhl – alespoň podle dochovaných pramenů – jinde. Hostila jej Velká Británie. K duelu o zlaté mince došlo v roce 1763, jelo se na zamrzlých řekách (a trať měla až patnáct mil).

Vývoj šel hodně kupředu a současné rychlobruslení je úplně jinde. Dělí se na dvě disciplíny: jedna se koná na oválu, který měří 400 metrů a má poloměr zatáčky 25 metrů, short track je kontaktní, závodníci nosí helmy a dráha je dlouhá jen 111,12 metru s poloměrem zatáček 8 metrů.

„U hokeje potřebujete manévrovat, v krasobruslení se dbá na efekt. U nás potřebujeme výbušnost, vytrvalost,“ zmínil Jindřich Pařík, generální sekretář Českého svazu rychlobruslení a také dlouholetý kouč. „I proto jsou brusle a nože dost rozdílné,“ upozornil.

Pro nejmenší neexistují rychlobrusle. Nevyrábějí se. A tak trenéři improvizují. „Uřezávají se boty, vím, že se také využívají boty z kolečkových bruslí,“ dodal. Sport, který tu proslavila Martina Sáblíková, trojnásobná olympijská vítězka, nemá v tuzemských podmínkách na růžích ustláno. Kromě chybějící infrastruktury trenéři často hledají talenty na hokejových kluzištích.

„Není to vždy tak, že by přišli rodiče a chtěli dát dítě k nám. Ono je to dáno i tím, že talent se formuje postupně. Ale když na hokeji zjistí, že kluk nemá rád a nevyhledává souboje, může se prosadit v rychlobruslení,“ dodal Pařík.

Krasobruslení: Na ledě se střídají s hokejem

Od prvního závodu v krasobruslení už uplynulo více než 200 let. Také sport kombinující kroky na ledě, piruety, skoky i tanec má svůj původ ve Velké Británii (byť nyní tato bývalá velmoc stagnuje – její poslední olympijské zlato se datuje do roku 1984).

„Není to tak náročný sport, jak by se mohlo zdát,“ podotkl Evžen Milčinský, místopředseda Českého krasobruslařského svazu. Bez všeobecné průpravy to ovšem nejde. „V krasobruslení je nadstavba z atletiky, odrazy a otočky z gymnastiky. Choreografie má zase blízko k tanci i baletu,“ dodal.

Podle trenérů se rok co rok objevují rodiče, kteří přivedou své ratolesti na trénink, ačkoliv ještě nechodí do školky. Chyba! Milčinský prozradil, že ideální věk na první (kraso)bruslařské krůčky je kolem čtyř až pěti let. A je třeba dodat, že opravdový talent se nepozná hned.„Kolem sedmi let už dokážeme říct, kdo má nějaké vlohy a kdo ne. Problém je pak ale dítě naučit závodit,“ dodal dlouholetý funkcionář a kouč.

Mimochodem, trenérů v Česku není moc. „Naštěstí se nám daří bývalé závodníky přesvědčovat, aby zůstali a věnovali se mládeži.“ Předchozí slova tak úplně neplatí pro dvojici Tomáš Verner, Michal Březina. Někdejší čeští šampioni po skončení aktivní kariéry trénují v Kalifornii. „Chtělo by to víc kluzišť, víc sportovišť. V řadě měst a klubů se střídáme s hokejem, víc času na ledě by nám jen prospělo,“ uzavřel Milčinský.

Ceny bruslí? 500 – 16 000 korun

Levnější jsou krasobrusle, které lze sehnat i za pár stovek korun. Kvalitní se pohybují v řádu tisícovek. Na rychlobruslích jsou nejdůležitější nože, jejichž cena v případě použití kvalitní oceli může sahat až k patnácti tisícům.

Tip od expertů: Pokud to s bruslením myslíte vážně, nekupujte levné brusle ze sortimentu sportovních řetězců. Trenéři pravidelně vídají rodiče, jak po půl roce shánějí nové brusle. Leckdy lze i v bazaru narazit na dobrý kousek, v některých klubech se brusle předávají i upravují.

Základní dovednosti? Pád a vztyk

Každá školička se snaží děti naučit spadnout a vstát. Jde o jeden ze základů bruslení. Stručné rady zní: padat je lepší dopředu a vztyk se dělá z kleku přes koleno.

Tomáš Verner má pro začátečníky pět rad:

| Video: Youtube

Kam vyrazit na brusle?

Největší kluziště: Brno

K tomuto místu v Brně ledové kluziště neodmyslitelně patří. Za Lužánkami stával vedle slavného fotbalového stadionu neméně slavný hokejový, na němž od padesátých let hrávala Rudá hvězda Brno. Předchůdce dnešní Komety tam vybojoval jedenáct mistrovských titulů za dvanáct sezon a po ledě se proháněly československé legendy Vlastimil Bubník, Bronislav Danda nebo František Vaněk. Stadion však začal v roce 2000 chátrat a o osm let později šel v plánované demolici k zemi. Na jeho místě vzniklo největší kluziště pro veřejné bruslení v zemi.

Ledová plocha za Lužánkami má rozměry 40×28 metrů a najednou pojme až 220 návštěvníků. Sezona začala 1. prosince a zpravidla trvá až do března. K dispozici je půjčovna a brusírna bruslí, vyhřívané šatny se sociálním zařízením a uzamykatelnými skříňkami i stánek s občerstvením. Základní vstupné stojí 120 korun.

Nejzajímavější kluziště: České Budějovice

Bruslení na náměstí? To je už standard v leckterém větším městě. Ovšem v Českých Budějovicích tento zvyk povýšili na novou úroveň. Vymysleli originální kluziště, které obklopuje Samsonovu kašnu přímo uprostřed hlavního náměstí. „Byl to nápad, jak oživit adventní městečko,“ vysvětlila Lenka Střítecká z agentury, která zde organizuje vánoční trhy. Ledová plocha má rozměr přes 650 m2 a pro veřejnost je k dispozici zdarma každý den od rána do večera.

Chodí sem i školy a po Mikuláši tady přivítají speciální hosty: hokejisté Motoru se setkají s dětmi z jihočeských dětských domovů. Mimochodem, člen mužstva, obránce David Štich, si sem už odskočil se synem. „Je to perfektní věc,“ zmínil s tím, že šestiletého Jakuba to na náměstí bavilo. „Bruslení kolem kašny mezi osvětlenými stánky má parádní atmosféru. A pro kluky je to zase něco jiného než na stadionu,“ dodal.

Nejfrekventovanější kluziště: Praha

Nemají tu počítadla, přesto je v Praze jedno kluziště, které se svou popularitou a návštěvností řadilo v posledních letech vždy na první místo. Důvodů je víc. Plocha k radovánkám leží na dohled fotbalového stadionu na Letné, na hranicích dvou městských částí. Do letošního roku se tu na dvou oddělených hřištích dalo bruslit zdarma. K mání byla vytápěná převlékárna, hrazdičky pro nejmenší, občerstvení i půjčovna.

Bohulibý projekt však letos dostal tvrdý políček. Magistrát přestal dotovat provoz a přes podporu Prahy 7 a finanční příspěvek fotbalové Sparty už je vstup (dospělým) zpoplatněn. „Loni si sem přišlo zabruslit devadesát tisíc lidí,“ podotkl Jan Čižinský, starosta „sedmičky“. Řečí čísel: průměrně tu každý den sportovala tisícovka nadšenců. Nevídaný zájem, který nemá jinde obdoby. Tuto zimu bude bruslařů méně. I proto, že kluziště zavřou již v polovině února.