Na jeho závodní pohodě se projevují výsledky z minulé sezony. Stal se mistrem Evropy, vybojoval účastnické místo na olympijských hrách a získal také bronz v mixech s Barborou Šumovou na Evropských hrách v Minsku. „Dařilo se mi a psychika se zvedla, taky stárnu, takže se projevuje všechno dohromady. Cítím se vyrovnaněji, jistěji. Uvědomuji si, jak to mám dělat a nepochybuji. Dělám, co umím, což bude asi věkem. Začínají se mi objevovat šedivé vlasy,“ směje se osmadvacetiletý střelec.

STŘÍLENÍ HO BAVÍ

Především bývá při závodech klidnější, což prokázal také v posledních dvou kláních. „V hlavě už si umím líp poskládat. že když nejde o život, nejde o nic. Vnímám, že jsem na začátku střílel proto, že mě to baví. Teď dělám to samé. Ne že za každou cenu něco musím, ale že chci. Střílení si hlavně užívám. Doufám, že v podobném duchu se tahle sezona ponese až do Tokia,“ přeje si střelec z Vnorov na Hodonínsku.

Přestože má jisté olympijské hry v Tokiu, nevidí to jako příčinu sebevědomých výkonů. „Nepřemýšlím nad olympiádou, i když možná to vnitřně roli hraje. Poslední dva závody byly krásné, super destinace, teplo, v pohodě lidi, perfektně jsem si to užil, což se s tím pojí. Nebaví mě, když jsem někde, kde mi vadí prostředí, smrad, smog, nemůžu ani vyjít ven. V Kataru bylo taky všechno skvělé, což se projevilo na výsledcích,“ povídá Tomeček. „Katar je jedna z mých oblíbených destinací, kam se moc rad vracím. Je to i díky Násirovi al-Attíjovi, je to neuvěřitelný člověk a přítel. Vždycky se o nás všechny skvělé stará. Nestíháme se nudit,“ zmiňuje bronzového muže z olympijských her v Londýně a také vítěze Rallye Dakar 2011.

Ve finále Katar Open trefil šedesát terčů ze šedesáti, čímž navíc vyrovnal světový rekord. „Teď se uvidí, jestli mi ho uznají i oficiálně, ale mohli by, protože se jedná o závod zařazený pod mezinárodní federaci,“ přemítá.

VÍC SLEDUJE ZPRÁVY

Teď se ovšem obává, jak se vyvine koronavirová epidemie, která zasáhla Čínu a šíří se také do evropských zemí. Letní olympiádu totiž hostí japonské Tokio. „Mám strach, aby nám hry nezrušili. Radši na to nechci ani myslet. Zprávy o viru možná sleduji víc, než bych měl, ale jsem v obraze. Přemýšlím, co může mít za následky. Zprávy se samozřejmě někdy nafouknou, aby byly zajímavější, jenže nic se nesmí podcenit. Jsem připravený tam jet, mám nakoupené respirátory. Použil jsem je jen jednou, protože je nenosí ani posádky na palubě nebo lidé na letištích, kteří by je měli jako první. Cítím respekt a hlídám si i zprávy, které se objevují,“ říká Tomeček.

Do Maroka letěl přes Francii, kde už se nákaza taky objevila. „Je to křižovatka, takže tam jsem měl největší respekt, v Kataru už to bylo v klidu. Člověk se neubrání momentální představě, že lidé asijského původu jsou nakažení, ale tam žádní nebyli,“ povídá.

Už 6. března ho čeká Světový pohár na Kypru, na 17. až 19. dubna je pak naplánovaný olympijský test v Tokiu, jemuž však hrozí zrušení. „Na přelomu měsíce se rozhodne, zda tam pojedeme. Záleží, jak se vyjádří federace a také olympijský výbor, zda test bude. Taky uvidíme, zda tam vůbec budeme chtít odletět. Většinou to bývá svěťák, ale Japonci chtějí regulovat množství zbraní, takže má jít o Grand Prix jen pro pozvané, asi třicet lidí. Osaháme si střelnici, podíváme se na pozadí, jak jsou seřízené vrhačky. Sice to víme, ovšem na místě vše může fungovat jinak,“ připomíná.

Na začátku olympijské sezony má sice víc závodů, ale jinak se příprava na hry moc neliší od klasické. „Měl jsem v plánu trénink v Itálii, což je nyní trošku problém, protože tam nákaza taky propuká, nakažených se objevuje stále víc a ministerstvo zahraničí tam před cestou varovalo. To je taky čára přes rozpočet, ovšem teď se dá trénovat v pohodě u nás. Nastávají drobné komplikace, na které jen musíme pružně reagovat,“ doplňuje s nadějí brněnský střelec.