Český tým se musí před šampionátem vypořádat s absencemi několika důležitých hráček. Jak velký to bude problém?

Zvlášť v dnešní době může ze sestavy vypadnout kdokoliv, s tím se musíme vyrovnat. Některé holky nám budou chybět, ale většina z nás jezdívá na srazy už delší dobu a známe se. A jsou tu zase i další holky, které budou mít určitě motivaci ukázat se.

Los českému týmu moc nepřál, ve skupině máte úřadující vicemistryně světa Španělky, bronzové medailistky ze světového šampionátu Rusky a také silné Švédky, které na Euru obhajují šestou příčku. Jak vidíte vaše šance?

Těžko říct, máme opravdu náročnou skupinu. Ale v tuto chvíli ještě nevíme, v jakých sestavách soupeři přijedou. Také mohou mít různé absence. Každopádně hlavně Rusky budou asi hodně namakané.

V Chebu se momentálně připravuje širší výběr, který se bude ještě výrazně sužovat. Věříte, že budete v konečné nominaci?

Nějakou pozici v týmu mám, ale na sto procent si nominací jistá být nemůžu. Zvlášť v této době, kdy všechno mohou změnit třeba testy na Covid. Každopádně dělám maximum pro to, abych se na šampionát dostala. V klubu hraji spíš levou spojku, v reprezentaci se mnou počítají spíš na střední spojku, eventuálně i na křídlo.

Už máte představu, jak přísná budou v Dánsku hygienická opatření?

Budeme zavřené v bublině bez možnosti vycházet ven. Na hotelu by měl mít náš tým pro sebe vyhrazené celé patro. Teď v Chebu jsme si už zkoušely na hotelové chodbě nějaká kondiční cvičení, abychom se pak na místě uměly přizpůsobit. Uvidíme, co nás bude čekat dál, podrobné informace ještě nemáme. Snad nebude moc testů na Covid. Těch už jsem absolvovala celkem dost. Původně jsem si myslela, že to budu postupně snášet líp, ale je to naopak spíš horší a horší.

Jak moc poznamenaly vaši aktuální formu poslední měsíce, během nichž jste kvůli nařízením vlády většinou v klubech nemohly trénovat podle běžného modelu?

Po kondiční stránce by problém být neměl. Když jsme nemohly do haly, tak jsme pracovaly právě na fyzičce. Horší to bude herně, tam to tréninkové manko určitě bude znát. Myslím, že se to už projevilo i u nás v Mostě, kde momentálně působím. Minulý týden jsme vypadly v Evropské lize s maďarským Vácem a i když to byl kvalitní soupeř, tak to pro nás bylo zklamání.

O to větší, že jste inkasovaly rozhodující gól sedm vteřin před koncem… Ale vám osobně se dařilo, nastřílela jste devět gólů. To je před Eurem dobré znamení, ne?

Je pravda, že tolik branek už jsem dlouho nenastřílela. Ani mi to nepřišlo, že jich bylo tolik. Jenže výkon se nehodnotí jen podle vstřelených branek. Navíc jsem týmový hráč a když jsme nakonec prohrály, tak je úplně jedno, kolik jsem dala gólů.

Do Mostu jste přišla předloni z Veselí nad Moravou, kde letos na podzim ženská házená skončila. Překvapil vás tak rychlý konec?

Už když jsem odcházela, tak už nebyla taková podpora klubu jako dřív. Věděla jsem, že trochu bojují s financemi, ale nečekala jsem, že to bude mít takový konec. Když se ani nepřihlásili do soutěže, tak jsem docela čuměla. Je to určitě velká škoda, Veselí bylo v ženské házené dlouhá léta na úplném vrcholu. Uvidíme, jak se to vyvine do budoucna.