„Snad se to divákům líbilo," usmál se známý krasobruslař, který letos získal svoji první velkou medaili. Leskne se bronzově a na evropském mistrovství v Záhřebu ji doslova vyválčil. O cenný kov bojoval brněnský rodák i na mistrovství světa. V Kanadě však pokazil volnou jízdu a místo útoku na medaili se ze šesté příčky po krátkém programu propadl na desátou pozici.

Jak často se podobných akcí účastníte?

Už deset let jezdím v Brně Velikonoce na ledě. V Hodoníně jsem poprvé. Když mě organizátoři oslovili, bez váhání jsem souhlasil. Na podobné akce jezdím docela rád, protože mě těší, když mohu krasobruslení podpořit a na veřejnosti trochu propagovat.

V Hodoníně jste poprvé?

Ano, je to moje premiéra. Když taťka závodil a v Brně nebyl volný led, tak jezdil trénovat do Hodonína. Já jsem ale na Slovácku poprvé.

Hodonínské publikum jste potěšil téměř bezchybnou jízdou. Byly tyto kreace připravené nebo jste na ledě improvizoval?

Měl jsem nachystanou exhibiční jízdu, kterou jezdím normálně při závodech. Neměl jsem čas si nic jiného připravit. Teprve se budeme chystat na příští sezonu. Snad se to divákům líbilo.

Na hodonínském ledě se představilo několik dětí. Vy sám jste s krasobruslením začínal v sedmi letech. Ve kterém věku je ideální s tímto krásným ale náročným sportem začít?

Já si myslím, že je to individuální. Já jsem začal v sedmi letech a všichni v Brně říkali, že to bylo pozdě. Podle mě je ideální začít mezi pěti až sedmi lety. V tomto věku už děti vědí, jak ovládat tělo a co mají zhruba dělat. Ve třech letech nemají děti absolutně tušení, co na tom ledě dělají.

Který skok je pro vás nejhorší? Je to čtverný salchow, který vám nevyšel na mistrovství Světa?

To je zase individuální. Každému závodníkovi sedí něco jiného. Pro mě je nejlepší trojitý flipp a trojitý axel. Naopak nejhorší je trojitý rittberger, který jsem letos na žádném závodě nepokazil, ale v tréninku ho přitom nemám rád. Každý krasobruslař si najde svůj oblíbený skok.

Jak hodnotíte letošní sezonu?

Poslední sezona byla určitě úspěšná. Hlavně s tím koncem jsem docela spokojený. Povedlo se mi mistrovství Evropy, ale ani světový šampionát nebyl pro české barvy špatný. Mistrovství Světa nebylo až tak úspěšné pouze pro mě, protože jsem chtěl domů přijet s lepším výsledkem. Každopádně Česko si vybojovalo dvě místa na olympijské hry.

Kterého úspěchu si považujete nejvíce? Je to juniorský titul vicemistra Světa nebo letošní bronz z mistrovství Evropy seniorů?

Já si cením obou úspěchů, ale bronzová medaile z mistrovství Evropy je pro mě určitě cennější, protože v Chorvatsku byla obrovská konkurence. Byl to jeden z nejtěžších evropských šampionátů, který se za poslední roky jel.

Máte za sebou hektické období. Co vás čeká teď?

Teď mám sice volnější program, ale úplné volno nemám. Více než na ledě teď trénuji na suchu. Chodím do tělocvičny a posilovny. Neposiluji kvůli větším svalům, ale spíše se snažím udržet tělo v kondici. Na začátku května se vracím do Ameriky, kde budeme skládat nové programy a začneme se připravovat na novou sezonu.

Hlavním cílem příští sezony jsou olympijské hry v ruské Soči…

Určitě.

Pomýšlíte na další medaili?

Na letošním mistrovství Světa jsem byl v krátkém programu dva body od medaile. Kdybych zajel dobrou volnou jízdu, možná bych na cenný kov dosáhl. Pokud předvedu to, co umím, tak medaile reálná je.

Je šance, že by s vámi do Ruska odcestovala i sestra Eliška?

Ona se tam musí nejdříve kvalifikovat. Myslím si, že šanci má. Pokud zajede dobře, dostat by se tam mohla.

Vy jste před rokem ukončil spolupráci s trenéry Petrem Starcem a Karlem Fajfrem a začal se připravovat pod vedením Ukrajince Viktora Petrenka, který zvítězil na olympijských hrách v roce 1992. Jsou tréninky hodně jiné než pod českými kouči?

Tréninky nijak specifické nejsou. Nedá se říct, že bychom něco úplně změnili, ale trochu víc se soustředíme na čtverné skoky. Neustále pracujeme na jejich stabilitě.

Jsou podmínky v Americe lepší než v Česku?

Říká se mi to těžko, ale podmínky jsou pro mě v Americe rozhodně lepší než u nás.

A na život poblíž New Yorku už jste si zvykl?

Na tamní život si člověk zvykne. Je to trochu jednodušší než tady, ale nedá se říct, že by tam člověk přijel a nemusel nic dělat.