Starší Tereza bojovala za Českou republiku na mezistátních závodech, mladší Kateřina patří ve své věkové kategorii rovněž mezi nejlepší. Josef Korvas se však věnuje i dalším dětem. V hodonínském atletickém klubu má starosti přípravku, které se několikrát týdně věnuje.

„To, že nám za poslední měsíce výrazně přibylo dětí, by mohl být důkaz, že to s mými kolegy děláme dobře. I rodiče začali chápat, že je dobré vést děti k pohybu. Díky šíři disciplín si v atletice své místo najde každý,“ říká v rozhovoru Josef Korvas, který ve Vnorovech již několik let připravuje jeden z nejoblíbenějších závodů hodonínského okresu.

Sám jste byl, respektive stále jste, aktivním atletem. Jaká byla vaše atletická specializace? Vzpomenete si na svá osobní maxima?
Nejčastěji jsem na dráze při soutěži družstev. Tehdy jsem ještě za Sigmu Hodonín běhával pět tisíc metrů. Podmínky před pětadvaceti lety a nyní se nedají srovnat. V Hodoníně máme tartanovou dráhu, existuje velký výběr kvalitní atletické obuvi. Jiné je oblečení, možnosti regenerace, doplňky stravy. Jinak s tím aktivním atletem to máte pravdu. Letos jsem třikrát běžel při kole první ligy družstev mužů, v posledním závodě se mi podařilo získat dva body.

A ty osobní rekordy?
Tři kilometry jsem zvládl za 8:59 minut, pět tisíc metrů za 15:37 minut a deset kilometrů za 32:45 minut.

Nyní trénujete děti a mládež. Jaké je věková skladba vaší skupiny? Odkud jsou děti, které kroužek navštěvují?
Podle mého názoru je optimální začít kolem osmi let. V naší skupině máme děti od šesti do jedenácti let. Kluci trénují s holkami společně. Pochopitelně k těm nejmladším máme jiný přístup. Děti jsou nejen z Hodonína, ale ze širokého okolí. V málokteré vesnici mají atletický nebo vůbec sportovní oddíl pro děti, když pomineme fotbal. Proto jsem rád, že si rodiče a hlavně děti k nám tu cestu našli. I když to nemají nejblíže.

Jak často a kde s dětmi trénujete?
Trénujeme dvakrát týdně. V letním období využíváme hodonínský atletický stadion, od listopadu do března trénujeme v tělocvičně.

Používáte kromě standardního náčiní a nářadí i jiné pomůcky?
Vedle míčů, švihadel a kriketových míčků používáme soupravu Kids athletics, což jsou speciální molitanové překážky, rakety a jiné pomůcky, které jsou vhodné na různá odrazová cvičení, opičí dráhu nebo nácvik házení. V tělocvičně také velmi často využíváme gymnastické nářadí.

Na atletiku dětí se klade čím dál větší důraz. Myslíte si že je vhodné, aby se sport mezi mladými lidmi propagoval? Jaký vidíte zájem rodičů u vašich svěřenců?
Určitě je dobré propagovat u dětí jakoukoli sportovní aktivitu. V současné době sportuje spousta mladých lidí, bohužel velká část jen s myší v ruce před monitorem. V naší atletické skupině, kterou vedu, se ale zaměřujeme na celkový pohyb.

Je o atletiku mezi malými dětmi zájem?
Zatím jsme žádné dítko neodmítli, i když z kluků, kteří šest svíček na svém dortu ještě nesfukovali, jsem měl strach. Ale oni se velmi dobře zařadili. To, že nám za poslední měsíce výrazně přibylo dětí, by mohl být důkaz, že to s mými kolegy děláme dobře. I rodiče začali chápat, že je dobré vést děti k pohybu. Díky šíři disciplín si v atletice své místo najde každý. Samozřejmě prvotní průprava, kterou děláme my, se dělá společně pro všechny. Ať už pro budoucího sprintera, dálkaře, vrhače nebo běžce.

Máte ve své skupině nějaké sportovní talenty? Můžete někoho vyzdvihnout?
Nejradši bych vyzdvihnul všechny. Děti jsou opravdu šikovné. Rád bych zmínil jméno Michaela Knotková. Našel jsem ji ve výsledcích závodů Vnorovská desítka, kde jsem jeden z organizátorů a oslovil jsem její rodiče. Rok a půl chodila poctivě do přípravky, v září přestoupila ze základní školy ve Vnorovech do hodonínské Základní školy U Červených domků, kde je ve sportovní třídě u trenérské dvojice Slezák, Lípa. Míša své vrstevníky předbíhá výrazně, atletický slovník na to má výraz o parník.

Je důležité, aby děti chodily do sportovních tříd?
Obě moje dcery chodí na Základní školu U Červených domků, kde jsou ve sportovní třídě se zaměřením na atletiku. Obě jsou spokojené, pochvalují si kolektiv. Starší Tereza má již slušné výsledky, třikrát reprezentovala naši republiku v žákovských kategoriích.

Pokud by chtěl nějaký rodič po přečtení rozhovoru dát své dítě do vaší atletické skupiny, co proto musí udělat? Přijímáte vůbec nováčky v průběhu celého roku?
Moje telefonní číslo je uveřejněno na stránkách hodonínského atletického klubu. Jinak nás najde v úterý a čtvrtek od šestnáct do sedmnácti hodin v tělocvičně Základní školy U Červených domků. Noví zájemci o atletickou přípravku jsou samozřejmě vítáni.

Co organizujete pro děti kromě tréninků?
Před dvěma týdny jsem se vrátil z týdenního soustředění. Byli jsme v Jeseníkách na chatě Čertovy kameny. Sportovní třídy tam jezdí již spoustu let, za tu dobu jsme společně s majitelem vybudovali dobré zázemí pro organizování podobných akcí. Kromě aktivního pohybu na čistém horském vzduchu a nenáročné turistiky jsme v půli týdne navštívili úplně nově zbudované wellness centrum v nedaleké městečku Lázně Lipová. Podobnou akci plánujeme ještě na jaře. V květnu a červnu se zúčastňujeme atletických závodů na dráze. Celoročně se zúčastňujeme závodů v rámci Hodonínského běžeckého poháru mládeže.

Je atletika nákladný sport? Mohou děti přijít na trénink v obyčejnýcb teniskách a teplákovové soupravě po starším sourozenci, nebo musí stejné vybavení jako nejlepší světoví sprinteři?
Atletika určitě patří k méně finančně náročným sportům. S teniskami a teplákovkou jste to vystihl dobře (smích). Je ale lepší mít sportovní obuv určenou na běh.

S jakými ambicemi vstoupíte do sezony 2012?
Cíle jsou jednoduché. Chceme, aby nás na každém tréninku bylo alespoň dvacet, což se nám poslední dobou daří úspěšně překračovat. Stejně jako letos se chceme s mladými atlety ze sportovních tříd probojovat sítí kvalifikačních závodů na mistrovství Moravy a Slezska, což je u mladších žáků nejvyšší soutěž družstev. Pokusíme se sehnat sponzora na jarní soustředění, čímž by se stalo dostupnější pro širší okruh dětí. Náš dlouhodobější cíl zůstává. Chceme, aby děti u atletiky v Hodoníně zůstaly co nejdéle.