Jednatřicetiletý Roman Mareš spolu se svým bratrem Michalem tvoří již po léta páteř české futsalové reprezentace. Ve středu jej mohli šardičtí diváci sledovat v roli špílmachra Ždírce ve velkém fotbale, ale již v pondělí bude bojovat za futsalovou Chrudim v Lize mistrů.

Jaký byl zápas o první příčku v divizi D?
Cesta byla dlouhá, ještě bylo teplo. Myslím si, že je to znát u každého mužstva, taková dálka. Jinak k zápasu. V první půli jsme jen nakopávali, nedokázali jsme se přizpůsobit hře domácích. Ve druhé půlce už to bylo vyrovnané. Udělali jsme dvě chyby a domácí je potrestali a vyhráli. (pt)

Na jaře jste tady nedaleko (ve Veselí) byl z Era Packem Chrudim, a odjížděli jste od tud s trochu jinou náladou, když jste zvítězili nad Buldoky Hodonín 9:3…
Byl jsem tady, ale nehrál jsem. Ale samozřejmě si to pamatuju.

Jak stíhate hrát futsal na nejvyšší úrovni a pak ještě divizní fotbal?
Já dávám přednost futsalu a ve Ždírci mi vycházejí maximálně vstříc, takže se vždycky nějak domluvíme.

Nyní máte před sebou světový šampionát v Brazílii. Jak se na něj těšíte?
To se všechno uvidí. Ještě nejsem v nominaci. Nevím, jak se domluvíme se svazem. Uvídíme, co bude. Je toho fakt hodně.

Pro leckterého futsalistu by to byl svátek, hrát mistrovství světa právě v Brazílii…
Já to tak neberu. Před čtyřma rokama jsem mohl hrát na světovém šampionátu na Thaiwanu a taky každý říkal, že to bylo krásné. A já jsem radši zůstal v Rusku a hrál jsem tam ligu. Každý říká, že je to pro něj sen tam hrát, ale já to beru jako jakýkoliv jiné zápasy. Nezajímá mne, kde se hraje.

Jaký je rozdíl hrát českou či ruskou ligu?
Je to hrozný rozdíl. To se nedá srovnat. Tam si neodpočinete ani minutu. Fakt jezdíte čtyřicet minut po hřišti nahoru dolů. Uděláte chybu, jednu, dvě, a pak se těžko vracíte do sestavy. Protože tam čeká dalších pět, deset borců, kteří chtějí hrát.

A dají se alespoňtrochu porovnat ty horší zápasy v Rusku, s těma nejlepšíma u nás – mezi Era Packem a Eco Investmentem?
Něco takového tam bude. Teď bylo na Kladně asi osm mužstev, a nikdo nás nepřehrál a prohráli jsme jen jeden zápas. Myslím si, že by tam Era Pack hrál důstojnou roli.

Nyní máte před sebou s Chrudimí Ligu mistrů, takže asi náročný program?
Ta začíná příští týden. V pátek máme ještě mistrák s Era Packem, v sobotu jedeme se Ždírcem do Napajedel. Pak máme pondělí, úterý, čtvrtek Ligu mistrů, v sobotu mistrák v malém a v neděli ve velkém fotbale. Takže během deseti dnů osm zápasů.

Jak to zvládáte?
Je to těžké. Největším rozdílem je, že jsem hrál sedm let v Rusku, a teď si zvykat na to velké hřiště. Myslím si, že to ještě není ono. Ale stíhám to v pohodě, protože mám dobrou rehabilitaci. Nepracuji, jsem zaměstnaný v Era Packu, takže mi všichni vycházejí maximálně vstříc.