O vyšší mzdu se přihlašuje právě po deseti letech. „Dnes mám ale navíc i sirénu od bývalých dobrovolných hasičů,“ ukazuje Barvík.
Podle obráběče a místopředsedy místní odborové organizace Jana Gertnera nejde jen o peníze. „Přáli bychom si také významnější investice do strojního vybavení, na starších stojích totiž nemohou být požadované vyšší výkony. Hlavní je, že si my své práce vážíme, ale zaměstnavatel ne,“ zdůrazňuje Gertner. Ten, jak říká, ve firmě pracuje po celý svůj dospělý věk, tedy dvaatřicet roků.

Základním požadavkem je tedy mezi více než třemi stovkami demonstrující zvýšení platů. Hodonínští zaměstnanci si stěžují, že ty jejich jsou jen třetinové oproti kolegům v mateřské podniku VAG v německém Mannheimu. „Přitom odvádíme stejně kvalitní práci jako oni. Od listopadového jednání jsme zatím daleko od dohody ve mzdách a naše trpělivost je u konce. Jsem připravení na stávkovou pohotovost i vyhlášení stávky,“ prohlašuje místní odborový předák Václav Potužník.

Odboráře ještě v pátek čeká páté kolo vyjednávání nové kolektivní, na které mají dorazit také zástupci z mateřské společnosti. Odbory požadují dvanáctiprocentní nárůst mezd. „Zaměstnavatel nabídl zvýšení o osmnáct set korun měsíčně, což počítáno z průměrné mzdy představuje navýšení o šest procent,“ dodává Potužník. Podle něj si dělníci ve výrobě vydělají i s přesčasy průměrně mezi pětadvaceti až šestadvaceti tisíci korun. Průměrné platy v Jihomoravském kraji podle statistiků loni dosahovali více než osmadvacet tisíc korun.
Vedení firmy se zatím Deníku Rovnost k vyjednávání o mzdách nevyjádřilo.