Jako po strmé skále šplhá míra nezaměstnanosti na Hodonínsku. Zatímco loni na konci srpna činila devět celých a šest desetin procenta, letos je za stejné období o čtyři celé dvě desetiny procenta vyšší. Ale svého vrcholu stále ještě nedosáhla. Hrozí, že pokoří rekord z ledna roku 2004, kdy po revoluci zanikla řada průmyslových závodů a kdy se nezaměstnanost dostala na 16,2 procenta.

„Se zvědavostí teď sledujeme, jestli překonáme tento historických rekord. Obávám se, že začátkem roku asi ano,“ odhaduje ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír Šťáva.

Obavy potvrzuje křivka míry nezaměstnanosti na Hodonínsku. To je nejpostiženějším okresem v Jihomoravském kraji a v celé zemi má nad ním navrch už jen Šumperk, Karviná, Bruntál, Děčín a Most, jenž s 16,5 procenty v žebříčku nezaměstnanos­ti vede.

Situace je v porovnání s rokem 2004 podobná. Přišla krize. Po revoluci propouštěla či přímo zanikla řada podniků, které zaměstnávaly stovky i tisíce lidí, například Lignitové doly, Masokombinát, Maryša, Cukrovar, tabákové závody a další. Dnes zmítá nejen Hodonínskem krize finanční. Propouštěly Železárny, Kordárna, Ploma a další.

„Kromě Nemocnice Kyjov a Jednoty Hodonín už tu nemáme nikoho, kdo by zaměstnával přes pětistovku lidí,“ hlásí Šťáva.

Nejvíce nezaměstnaných se podle něj rekrutuje ze samostatně výdělečně činných osob, řada řemeslníků musela skončit s podnikáním. Problémy mají zemědělci. „Ubývá také pracovní síly. Díky tomu je při stejném počtu uchazečů větší procento nezaměstnanosti,“ vysvětluje Šťáva.

Nejvíce postižené je okresní město. Starosta Hodonína Lubor Šimeček si myslí, že zde vyrůstá už třetí generace lidí, kteří si zvykli slušně žít ze štědrého systému sociálních dávek a pro peníze si chodí místo do práce na úřad. Obec podle něj nemůže s nezaměstnaností nijak výrazně pomoct. Možnost vidí v podpoře podnikatelů. „Město by se mělo chovat tak, aby co nejméně překáželo firmám. Když se nebude dařit jim, tak se nebude dařit nikomu,“ tvrdí.

Také by se podle něj mělo investovat z rozpočtu města do infrastruktury i za cenu zadlužení. Region podle něj potřebuje obchvat Hodonína, protipovodňová opatření, rychlostní silnici R 55. „Kraj a stát by do toho musel jít. A tyto zakázky za jednu až dvě miliardy korun by musely dělat firmy z regionu, které by si na to musely někoho najmout,“ uvádí Šimeček možnosti, jak na nezaměstnanost. Sám prý bude prosazovat, aby z rozpočtu Hodonína šlo v příštím roce zhruba sto milionů do infrastruktury.

Že není v silách obcí vyřešit problém se zástupy nezaměstnaných, se domnívá i náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba, jenž právě v krizovém roce 2004 starostoval v Hodoníně. Tehdy podle něj pomohly investice. „Byla to doba, kdy se v Hodoníně nejvíc stavělo,“ vzpomíná. Pomoc by to mohlo podle něj i dnes, ale varuje před přílišným úvěrovým zatížením.

„Cestu vidím ve vyšší míře zapojení dotačních programů, zejména těch z EU,“ doporučuje. Z některých dotací lze totiž získat až pětaosmdesát procent nákladů. „Těch zbylých patnáct procent se získá zpět na daňových příjmech a ušetří se na sociálních dávkách pro nezaměstnané,“ doplňuje Koliba.