Tento počet se letos v červnu a červenci ještě zvýší v závislosti na tom, jak ukončí studia absolventi vysokých a středních škol. Jenom těch druhých přitom bude okolo 110 tisíc.

Právě absolventi podle ČSSZ často tápou v tom, zda pojistné platit, aby se jim doba před nástupem do práce či na další školu započítávala do důchodu. "Záleží přitom na konkrétní situaci. Pokud například odcházejí po prázdninách studovat jinam a nepracují, považuje se doba prázdnin ještě za studium a započítává se do odpracovaných let,“ říká Kamil Vařeka, tiskový mluvčí ČSSZ. Podobně na tom student bude, pokud se před nástupem do zaměstnání rozhodne užít si ještě své poslední prázdniny.

Trochu jiné je to u absolventů vysokých škol, kteří odcházejí studovat další školu do zahraničí. Těm totiž pojištění platí stát nejpozději do konce následujícího měsíce po ukončení studia. Potom si sice pojistné nemusí hradit, „nezaplacená“ doba se jim však do důchodu nezapočítává.

V případě registrace na úřadu práce nebo nástupu do zaměstnání pak za absolventy pojistné odvádí stát, případně zaměstnavatel.

Absolventi, kteří ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechtějí registrovat na úřadu práce, pojistné platit nemusí. Opět se jim však tato doba nebude započítávat do důchodu.

Pozor si v tomto případě ale musí dát na platby zdravotní pojišťovně. „Ukončila jsem předloni školu a chystala se dělat na podzim talentové zkoušky na další,“ svěřuje se Monika z Prahy. Bohužel nevěděla o tom, že když nepracuje, nestuduje a není přitom hlášena na úřadě práce, musí si za sebe platit pojištění. Když to zjistila, dosahoval její dluh téměř sedmi tisíc korun. Pojistné v tomto případě stojí 1080 korun měsíčně.