Není ostudou požádat v práci o víc peněz, říká brněnský ekonom Petr Pelc

Bič na řidiče v Brně: na mostě u Tomkova náměstí spustí úsekové měření rychlosti

Lze už nyní říct, na čem lidé začínají šetřit nejvíce?

Většinou na zbytných věcech. Od plýtvání potravinami po cestovní výdaje. Ať už se jedná o cestu do práce, cestování mimo pracovní dobu nebo dovolenou. Lidé začínají přepočítávat, co je pro ně výhodnější. Jestli jet k moři autem, nebo letecky. Pak je to vesměs zboží, které se dá zařadit k luxusu. Zpravidla módní značky a další věci, které si kupuje nejbohatší vrstva a pak ti, kteří si to mohou dovolit. Těch ale postupně ubývá, čímž je zasažena výrobní část.

Proč roste inflace mnohem rychleji, než se původně očekávalo?

Dnes jsou lidé rádi, že jsou u větších dodavatelů energií, protože se pojí s větší jistotou. Platí tak určitou částku, kterou mají nadiktovanou a nemohou ji ovlivnit. Cena energií poté vstupuje do všech dalších sfér průmyslu včetně potravin a pohonných hmot. Celý svět se nyní snaží z morálního pohledu pomoct Ukrajině a škodit Rusku, nicméně ekonomicky je to na úkor všeho ostatního. To, že se na Ukrajinu dodává množství zbraní je sice vnímáno jako pomoc, ale neřeší to nic konkrétního, jen prodlužuje konflikt. Evropa sankcionuje Rusko, což zní morálně správně, ale ekonomicky je to velký nesmysl pro Evropu a obzvlášť pro nás, kteří jsme na závislí na ropě.

Zdražují pohonné hmoty, energie i potraviny. Je vůbec nějaká oblast, které se nárůst cen tak dramaticky nedotkne?

Kvůli přesunu pozornosti z covidu na válečný konflikt jsou teď na útlumu farmacie, do nichž byla vkládána velká naděje i peníze, a to hlavně v návaznosti na vývin léku proti covidu. Ten už nyní firma Pfizer v nabídce má, ale přišli takříkajíc s křížkem po funuse. Jsou i technologie, které dokáží vyčistit vzduch od veškerých bakterií, ale na trh se dostaly teď, což je později, než bylo ve skutečnosti potřeba. Investoři se nyní od farmaceutických společností odklánějí, protože už v nich nevidí tolik potenciálu jako v době pandemie. Léčiv obecně, přestože se mluví o jejich zdražování, je do určité míry nadbytek. Proto si myslím, že je v tomto odvětví určitá stagnace velmi pravděpodobná. Minimálně tento a příští rok, pokud se nedočkáme další vlny a pokud nepřijde nějaká další pandemie.

Bude se růst cen projevovat všude podobně, nebo mohou mít kraje jako Jihomoravský nebo Vysočina svá specifika?

Obecně lze říct, že se zdražování projevuje výrazněji ve velkých městech. Znatelná je také v chudších oblastech. Životní úroveň je tam dlouhodobě nižší, žije tam méně výkonná část populace, ať už z hlediska věkového průměru nebo nedostatku vizionářských firem, které dnes mají potřebu fungovat nadnárodně a mít sídlo právě v jednom z velkých měst. Velké fabriky, které jsou mimo tato města, jako třeba automobilka v Nošovicích, jsou tam proto, že se jedná o výrobní lokalitu velké zahraniční firmy v místě, kde je levná pracovní síla. To je pro jakoukoliv lokalitu, ve které něco podobného vznikne, velkým plusem, protože tam vzroste zaměstnanost, ale mzdové ohodnocení neodpovídá zbytku republiky. Výhodou konkrétně Brna je, že odbornost lidé získávají prostřednictvím vysoké školy a v momentě, kdy pět let studují narazí často už během studia na uplatnění, v němž budou chtít pokračovat a které nacházejí prakticky ihned. Koncentrace výkonných a dobře placených lidí je v Brně veliká. To je rovněž důvod, proč je ve městě dlouhodobě velký zájem o bydlení a silný převis poptávky nad nabídkou. Právě proto se ceny udržují srovnatelné s Prahou, byť tomu neodpovídá mzdové ohodnocení.

Měla by se mladší generace postupně smířit s faktem, že na vlastní bydlení zřejmě nikdy nedosáhnou?

Musíme rozlišit, co je motivací k vlastnímu bydlení. Jednak je to ekonomická část, tedy zda je výhodnější platit hypotéku nebo nájem, kde v prvním případě člověk investuje do svého. Pak je to psychologický aspekt, kdy u nás funguje jakási tradice vlastní nemovitosti, která na západě není až tak častá. Lidé bydlí v nájmech, což jim dává určitou mobilitu, mají možnost se přesunout jinam. Hypotéky dávají smysl pro ty, kteří mají výraznou rezervu. Ať už přichází do pracovního procesu s nějakým majetkem, nebo se jim ho povedlo vygenerovat a vidí efektivní investici svých peněz. Pokud si mladí spočítají, že se teď vejdou do hypotéky a mohou ji získat, a bydlí teď třeba někde na sídlišti, zůstává otázkou, jestli je dlouhodobá kalkulace správná. Aktuální situace se může uklidnit, ale může se stát i pravý opak. Jakýkoliv faktor, který ovlivní trh nemovitostí a způsobí pokles cen souběžně s rostoucí inflací, může zapříčinit, že za rostoucí hypotéku budou mít lidé najednou menší cenu nemovitosti. To je obrovským rizikem pro člověka, který nemá rezervy.

Zeleninomat prodává 24 hodin denně, v Brně jej chtějí na třech místech. Víme kde

Může rostoucí inflace a s ní spojené zdražování trh s nemovitostmi výrazněji ovlivnit?

Určité procento vlastníků, kteří jsou movitějšími lidmi a nemovitosti pojali jako investice, než aby měli peníze na jedné hromádce, mají část v nemovitostech, část v investicích a část v bance. Pak se může stát, že jednotlivec nebo skupina vlastní bydlení spadající do luxusu, které už za současných podmínek nejsou schopni pronajmout, protože se cena nájmu a energií dostala na takovou úroveň, že je riziko nájemníka výhodnější nepodstupovat a čekají pouze na investiční zhodnocení. To se děje také v Brně, kde je spousta nadstandardních bytů neobsazená, protože nájemce představuje pro majitele určité riziko. Může se tak stát, že investor vyhodnotí tyto komodity jako nezajímavé, a začne se jich postupně zbavovat.

Projevila se už současná situace na úsporách?

Typicky si lidé představí šetření tím, že mají peníze v bance. Sice nyní dostanou o pár procent navíc, než byla dříve dlouhodobě nula, ale pořád je to výrazně méně než inflace. Ta je specifická tím, že lidem užírá jejich peníze a znehodnocuje je. Svým způsobem je to pravda, ale bavíme se o rozdílu mezi inflací a úrokovou sazbou v bance, který je přibližně deset procent. Pro někoho je to schůdná cesta, někomu to naopak přijde moc, a vydá se proto cestou investic. To sebou vždy nese určité riziko. Úspory ve smyslu mít peníze v bance na horší časy není z ekonomického pohledu úplně efektivní. Je to ale určitě lepší, než je utratit a bezpečnější, než je investovat. Na druhou stranu, třeba investice do protiinflačních státních dluhopisů, je daleko efektivnější nežli ukládání peněz v bance. Lidé čím dál víc uvažují stylem, že je dobré mít nějakou rezervu. Velká část populace žila do pandemie formou jeden měsíc vydělám, druhý měsíc utratím a netvořili si žádnou rezervu, nebo dokonce žili na dluh. Tím, že se nyní ekonomika zastavuje a trh práce se trochu pokroutil, je žití na dluh čím dál víc riskantní.

Kdy se zatím stále rostoucí inflace může pomalu začít uklidňovat?

Většina ekonomů předpokládá, že válečný konflikt na Ukrajině skončí letos. O negativních scénářích se příliš nemluví, může se stát, že konflikt přeroste za hranice Ukrajiny, ale doufám, že se to nestane. Dokud válečný konflikt trvá, jsou narušené vazby, ať už jde o energie nebo zemědělské produkty. Bez toho, aniž by skončil, se situace nenarovná. Inflace funguje částečně jako spirála, tím, že se zdražuje, rostou ceny všeho a každý subjekt se s tím musí vypořádat. Čím dřív se stabilizuje, tím lépe. Jakmile totiž nabere na obrátkách, bude těžké vytvořit jakýkoliv obchod. Vzhledem k tomu, že faktory, které ovlivňují ekonomiku, jimiž byl právě covid a teď válka, nemůžeme předpovídat, uvízli jsme trochu na mrtvém bodě.

Spojnice nového nádraží a centra Brna: bulvár se čtyřmi stromořadími, podívejte

Můžou lidé dělat něco pro to, aby se současná situace na jejich peněženkách tolik neprojevila?

Kroků je několik. Vždy je to o bilanci příjmů a výdajů. Základem je zkontrolovat svoje výdaje a rozdělit je na zásadní a zbytné. Právě ty nepotřebné je nyní vhodné na určitou dobu omezit ve prospěch jejich snížení. Pak jsou tu příjmy. Pro lidi, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, a mají tak určitou stabilitu, není problém požádat zaměstnavatele o víc peněz. Roste inflace, ekonomika se vyvíjí a ti, kteří dělají svoji práci a firma je potřebuje, nemusí cítit žádnou ostudu přijít s tímto argumentem. Je ale spousta lidí, kteří mají práci a jsou ochotní ustupovat třeba formou přesčasů, protože si nemůžou dovolit dlouhodobější výpadek příjmů. Pokud tedy mají volné prostředky a rozdíl mezi bankovním úrokem a inflací je pro ně přílišná zátěž, mohou peníze zhodnotit právě na úrovni inflace. Doposud to byly protiinflační dluhopisy, které jsem již zmiňoval. Dnes existují formou korporátních dluhopisů, čili pokud se jedná o renomovanou firmu a není tam tak velké riziko, že člověk o peníze přijde, je určitě lepší je investovat než je mít uložené v bance.