Alarmujících 14,1 procent lidí bez práce k třicátému listopadu. Přesně tento údaj poskytl aktuálně za okres Hodonín ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva. Nezaměstnaností nejpostiženějšími obcemi už ale nejsou Hodonín, Dubňany a Rohatec. Poslední cíp trojúhelníku vystřídaly aktuálně Lužice.

„Počet nezaměstnaných v listopadu je ve srovnání s předchozími měsíci skutečně enormní,“ poukázal ředitel úřadu práce. Zatímco loni bylo podle údajů jeho úřadu ke stejnému datu evidováno bez práce v okrese Hodonín 9,7 procenta lidí, nyní je to o 4,4 procenta ví­ce.

„Nejpostiženějším mikroregionem je vlivem vývoje v Kordárně nyní Horňácko. Zejména Velká nad Veličkou, kde nezaměstnanost dosáhla až k 17,5 procentům,“ upřesnil vývoj na trhu práce ke konci listopadu Šťáva. Přitom má Horňácko jako takové nezaměstnanost na hranici šestnácti procent. „Těsně za ním následuje Hodonín s necelými šestnácti procenty ,“ upřesnil.

Z obcí na Hodonínsku mají aktuálně nejvyšší počet nezaměstnaných Dubňany. Tam je bez práce 18,2 procent lidí. Za nimi následují Lužice se 17,1 procenty. Postižený vysokou mírou lidí, kteří přišli o práci v listopadu, je také Starý Poddvorov.

„Co se týče Dubňan, tam budou prosincová čísla ještě vyšší. Podepíše se na nich ukončení výroby v Lima plastu. Ten opustí kolem stovky zaměstnanců,“ řekl ředitel Úřadu práce v Hodoníně. Na Veselsku jsou sužovány zejména obce Suchov a Nová Lhota, Kyjovsko zase reprezentují Kelčany, Hýsly a Ostrovánky.

Celkově má přitom Šťáva signály, které už teď nasvědčují ještě nepříznivějším statistickým údajům na okrese Hodonín za měsíc prosinec.

„Na těch se ukáže zejména sezónnost prací ve stavebnictví a zemědělství i ukončení veřejně prospěšných prací,“ vysvětlil. Jak ale šéf úřadu práce očekává, i když jedno procento nově nezaměstnaných představuje v počtu sedm set osmdesát lidí, nepřesáhne nezaměstnanost za prosinec hranici patnácti procent.

„Na trhu práce je totiž obrovská dynamika. Minulý měsíc našlo nové místo i přes krizi osm set sedmdesát lidí,“ uklidnil Vladimír Šťáva. V evidenci Úřadu práce jsou přitom tisíce lidí, kteří si práci neshánějí i více než deset let.

To ale neplatí o šestadvacetiletém stoláři Tomášovi L. z Dubňan. Ten je v evidenci pracovního úřadu jeden rok. Ačkoliv je vyučen v oboru s poměrně slušnou perspektivou, práci na okrese Hodonín sehnat prostě nemůže.

„Sjezdil jsem, co se dalo. Přes veškerou snahu pracovat nemám kde,“ posteskl si mladý muž, který od státu už rok nedostává vůbec žádnou finanční podporu.

Co ztráta práce udělá s psychikou nezaměstnaných? „Objeví se po čase pocit marnosti, neužitečnosti, neschopnosti a vlastního neúspěchu. Lidé mohou začít trpět úzkostí, neurózami, ztrácí energii a vidí svět černější, než ve skutečnosti je,“ popsal psychické stavy lidí, kteří nemohou najít práci, psycholog Jan Králík.