Lidé bez práce

Nezaměstnanost na Hodonínsku: 4,8 %

Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji: 4,1 %

Zdroj: úřad práce

K poslednímu červnu bzenečtí zaměstnavatelé hledali přes úřad práce téměř šest set lidí. Podle srovnání Deníku se nabídka meziročně zvýšila o více než tři sta pozic. „Bzenec má tradičně silný potravinářský průmysl s octárnou a konzervárnou, a právě toto odvětví šlo v posledních letech neskutečně nahoru, ani covid na tom nic nezměnil. Navíc má historicky silné vinařství a vrací se investice do průmyslové zóny,“ poukázal ředitel Okresní hospodářské komory Michal Švagerka na přednosti města s téměř 4 300 obyvateli.

To navíc protíná státní silnice I/54 i železnice spojující Brno se Slovenskem. „Jde téměř o průmyslové srdce regionu, kterému pomáhá i jeho střední školství,“ doplnil ředitel komory. Až za Bzencem je v počtu volných pracovních míst pětadvacetitisícový Hodonín. Třetí je třítisícová Velká nad Veličkou.

Také celková nezaměstnanost se v posledních letech v hodonínském okrese snižovala. Nový Poddvorov se dokonce za poslední měsíc dostal pod jedno procento, což je nejméně na celém Hodonínsku. „Je to novinka, která mě samozřejmě velice těší,“ svěřil se starosta Nového Poddvorova Zdeněk Brhel. Na druhé straně žebříčku jsou s 9,1 procenty nezaměstnaných Ostrovánky, kde i za poslední rok výrazně přibylo uchazečů o práci.

Mapa nezaměstnanosti zčervenala. Lidí bez práce přibylo po celé zemi

Čtyři a půl tisíce tuzemských vesnic, obcí a měst, tedy skoro tři čtvrtiny ze všech, hlásí meziroční nárůst počtu lidí, kteří shánějí místo.

Ještě před rokem tam neměli jediného nezaměstnaného. Nyní jich úřad práce v malé obci Nové Sady na Vyškovsku eviduje hned devět. Že se vám toto číslo nezdá nikterak vysoké? Pak vězte, že v obci žije jen 58 obyvatel ve věku od 15 do 64 let a míra nezaměstnanosti tak aktuálně činí 15,5 procenta. Nové Sady obklopené ze tří stran vojenským újezdem Březina, tak „vedou“ nelichotivý žebříček obcí, kde mezi loňským a letošním červnem vzrostla nezaměstnanost nejvíce.

Vyplývá to z propočtů regionálního Deníku, který zanalyzoval data Úřadu práce o počtu uchazečů o zaměstnání ve všech více než šesti tisících obcí České republiky.

Zhoršení skoro všude

Meziroční nárůst nezaměstnanosti hlásí obce napříč celou zemí, nejvíce v pohraničních oblastech. Lidí bez práce za rok přibylo v 73 procentech všech vesnic a měst, to znamená ve 4567 z nich.

Naproti tomu v pětině sídel za 12 měsíců nezaměstnanost klesla. Tento úbytek se ale v naprosté většině obcí počítá v jednotkách nezaměstnaných. Nejvíce v absolutním počtu ubylo lidí bez práce ve Starém Městě na Šumpersku, kde jejich počet klesl o 24 na aktuálních 52 „dosažitelných“ uchazečů o zaměstnání.

Lepší to nebude

Bez místa bylo na konci letošního června skoro 270 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti pak činila v celé republice průměrných 3,7 procenta.

Horší situace panovala především v obcích v pohraničních oblastech, ale také ve „vnitřních perifériích“ na rozhraní krajů a okresů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (19 %) byla zaznamenaná ve dvou obcích na severu okresu Plzeň-sever, konkrétně ve vesnicích Studená a Sedlec. A pak v Rudlicích na Znojemsku.

Na druhou stranu 270 především menších vesnic hlásí i v pokoronavirové době nulovou nezaměstnanost.
„Skutečné dopady koronaviru uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie,“ říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.