Nepotrvá to dlouho a v regionu začne oficiálně fungovat třetí minipivovar. V Ratíškovicích Na mlýně.

„Zatím nám chybí poslední potřebné povolení z celní správy. Jakmile bude, začne naplno příprava na slavnostní otevření. To bychom chtěli udělat s představením nového piva co nejdříve,“ svěřil se provozovatel tamní restaurace Jiří Fanta. Už má za sebou jednu malou zkušební várku „na výzkum“. Povedla se. Teď už stojí vaření piva v cestě jen zmíněné povolení.

Myšlenka na vaření vlastního piva napadla mladého pivovarníka před více než rokem. Shodou okolností dělá školu, kde má spolužáka sládka. S ním nápad probíral.

Bylo ale potřeba někoho, kdo Ratíškovické zaučí. Sládci ale v regionu neběhají jen tak po ulicích. Na stejném problému ztroskotala před lety podobná myšlenka v Kyjově.

„Po revoluci jsem koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově s tím, že tam obnovím výrobu piva, která tam skončila v šedesátých letech minulého století. Nesehnal jsem ale zkušený personál,“ řekl před časem podnikatel Bohumil Žandovský. Kvůli svým dalším aktivitám se nemohl vaření ujmout osobně. Jiří Fanta nyní ale ano.

Na internetu objevil možnost vzdělání v oboru vaření piva. Potravinářská škola v Praze pořádá kurzy pro takzvané domácí vařiče piva. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že to skutečně jde doma dělat, že je to reálné,“ říká Fanta.

Se spolupracovníky zkontaktoval výrobce nerezových vinařských nádob. S jeho pomocí dali dohromady zařízení. První jen v malém, takové na zkoušku. To se postupně rozšiřovalo, až z toho vznikla varna na úrovni.

Otevřená je zatím otázka názvu i přesné chuti. „Vycházíme z univerzálního receptu, podle kterého se vaří prakticky všechna piva v republice. Ta se pak liší například použitými surovinami nebo způsobem povařování. První musíme vychytat mouchy při vaření klasické dvanáctky a desítky,“ říká pivovarník.

Teprve až se ustálí vaření klasického ležáku, přijde možná chuť na experimenty.

Co možná ratíškovické pivaře bude zajímat, je název nového piva. Není. Alespoň zatím. Bude to úkol pro štamgasty. „Chtěl bych jméno směřovat k mlýnu, když už sídlíme v historické budově, která byla mlýnem. Druhá možnost je prostě jen Ratíškovice. Jsou pivovary, které se jmenují stejně jako město, kde sídlí,“ nastínil sládek.

Přítomnost nové možnosti výroby domácího piva v regionu vítá i majitel blízkého minipivovaru ve Bzenci Radomil Paták. Podle něj totiž to, co u velkých pivovarů znamená nárůst konkurence, znamená u minipivovarů přesný opak. Domácí pivo je totiž určené vždy pro nejbližší okolí. V souboji o zákazníka jde tak spíše o to, přesvědčit ho, že kalnější pivo bez filtrace je přírodnější a měl by mu dát přednost před filtrovaným a pasterizovaným.

„Další místo s domácím v pivem v okolí je pro mě spíše reklamou. Pro lidi se stane domácí pivo přirozenějším a to je jen dobře,“ zakončil Paták.