Podle Vojtěcha Pelikána z Katedry environmentálních studií brněnské Masarykovy univerzity má nový trend v naší zemi potenciál. „Češi patří k evropským premiantům i ve třídění odpadů,“ připomněl. Majitel bezobalového obchodu Nosáček v Brně Jakub Karásek ale tvrdí, že se s bezodpadovým přístupem žádný velký byznys dělat nedá. „Všechny obchody, které znám a jsou čistě bezobalové, jsou zatím dotované nebo vydělávají minimum,“ uvedl Karásek.

Největší část zákazníků tvoří mladí lidé. To potvrzuje i Rostislav Vizina ze Slavkova u Brna, kde bezobalový obchod funguje od ledna. „V malém městě je těžké zaujmout,“ zmínil.

Nový druh prodejen má ale i své odpůrce. Třeba Josefu Šenkýřovi se bezobalový trend nelíbí. „Nechce se mi tahat se všemi těmi nádobami. V supermarketech je navíc větší výběr,“ sdělil Šenkýř. 

Ilustrační foto.
Družstevní byt chce po pár dnech přes pět set lidí

Studentka ekologie Radka Dobisíková to vidí jinak. „Štve mě, že supermarkety používají zbytečné plastové obaly a plýtvají jídlem. To prošlé vyhodí,“ kritizovala. I v bezobalových prodejnách řeší, co s prošlými potravinami. „Zatím jsme museli vyhodit pouze nějakou zeleninu do kompostéru,“ vzkázal z Brna Karásek.

Majitelka nové břeclavské prodejny Martina Hanáčková se chce vyhazování vyhnout. „Zvažujeme darování neprodaného jídla sociálně slabším a organizacím, které jim pomáhají,“ řekla. Na jižní Moravě už teď bude bezobalový obchod téměř v každém okrese. „Žijeme v době plastové a lidé si to začínají uvědomovat,“ míní Hanáčková. Pelikán ale upozorňuje, že komunální odpad je jen část problému. „Vejde-li se nám sice odpad do zavařovačky, avšak bydlíme v domě obloženém polystyrenem a na dovolenou létáme, je efekt zero waste životního stylu zanedbatelný,“ zhodnotil. 

RADKA KONEČNÁ

Railjet Českých drah. Ilustrační foto
Rožmberk a další. Vlakové linky dostanou nová jména