Vůně slivovice se začala linout pěstitelskými pálenicemi. V těchto dnech zahajují palírny výrobu tohoto tekutého pokladu Slovácka. Pomalu skončilo pálení z meruněk a broskví. O přeměnu na destilát se hlásí švestky.

„Začali jsme pálit rané srpnové odrůdy. Kupříkladu Čačanskou lepotici a Čačanskou najbolju, obě původem z bývalé Jugoslávie. Dále odrůdu Gabrovská. Toto jsou tři druhy skorých slív s velkými plody. Klasická menší švestka domácí má ještě pár dní čas,“ sdělil majitel pálenice a kvasírny v Čejkovicích Antonín Konečný.

Podle něj švestky, tak jako další ovoce, dozrály asi o tři týdny dříve, než je obvyklé. Proto i jejich vypalování se o něco uspíšilo. „Škoda, že plody jsou kvůli letnímu suchu menší. Tento rok byl celkově na počasí špatný. Kdo měl navíc stromy na písčitých půdách, tomu švestky i opadaly,“ postěžoval si Konečný. Podle jeho slov sám někdy nemohl ani pořádně vytlačit šťávu z plodu na měření cukru v refraktometru.

„I tak byla kvalita slivovice ze skorých odrůd dost dobrá, uvidíme, co švestka domácí,“ dodal majitel čejkovické pálenice. Ještě před vypálením, obvykle na padesát procent alkoholu, musí švestky projít řádným kvasným procesem. „Pro ideální výsledek je dobré nechat je prokvasit asi šest týdnů při teplotě osmnácti stupňů Celsia,“ ozřejmil svůj postup Petr Komosný z Dolních Bojanovic. Někteří pěstitelé jsou však trpělivější.

„Teď už nejsou tak vysoké teploty, proto lidé nechávají švestky kvasit i dva měsíce,“ uvedl zaměstnanec Balášovy pálenice ve Bzenci Jaroslav Blaha. Největší nápor zakázek čekají palírny od listopadu do prosince. Rušno měly pálenice už v létě.

„Tolik práce jako letos nepamatuji. Hlavně meruněk jsme pálili nezvykle hodně,“ dodal Komosný. To i přes to, že podle lidí z palíren stále funguje takzvané pálení načerno.