„Přestože je vedro, tak mám v hospodě stále méně lidí. Ubylo jich hodně poté, co se Ploma dostala do problémů. Myslím si, že se z nich už asi nedostane," zamyslel se před měsícem hospodský v jedné z hodonínských restaurací. A zřejmě dochází na jeho slova. Plomě nepomohlo ani zhruba devadesátidenní moratorium, které mělo firmu ochránit před věřiteli.
„Dodavatelé služeb a médií jsou povinní vzhledem k uzavřeným smlouvám a době dodávek delší než tři měsíce pokračovat v dodávkách. Dostaneme tak prostor, abychom překonali špatnou situaci a firmu zachránili," přiblížil význam moratoria člen představenstva Plomy František Černý.
Po třech měsících ale výroba opět stojí. „Moratorium nám pomohlo do hrobu. Všichni zainteresování totiž v jeho průběhu zákon absolutně ignorovali. To je hlavní příčina, proč jsme skončili v insolvenci," řekl František Černý. Podle něj se i během moratoria věřitelé domáhali uhrazení starých dluhů, došlo také na obstavení účtů Plomy, která čelila i exekuci. To nakonec vedlo k zastavení provozu, který se firmě podařilo, i díky moratoriu, rozjet začátkem června.
K podání insolvenčního návrhu se vedení firmy uchýlilo i kvůli negativnímu vývoji na trhu s dřevem, který postihl i výrobky hodonínského podniku.
„Ploma byla odhodlaná řešit stávající situaci rozvážně, konstruktivně a v maximální součinnosti se svými věřiteli, nicméně absolvovaná jednání nevedla k takovému obratu, který by mohl být impulsem pro její ekonomický restart," píše se v insolvenčním návrhu podepsaném předsedou představenstva Plomy Martinem Černým.
Závazky hodonínské firmy činily v polovině srpna přes tři sta šedesát milionů korun. „Navrhovatel již fakticky ukončil provoz svého podniku, a to z důvodu nedostatku provozního kapitálu nutného pro obnovení výroby a z toho plynoucí ekonomické situace," stojí dále v návrhu.
Na trhu ale podle něj stále ještě existuje zajímavá poptávka po výrobcích Plomy. Přesto je podle vedení firmy jediným možným řešením současné situace konkurz.
V polovině srpna ještě podnik disponoval majetkem přesahující sto šedesát dva milionů korun a nyní ještě zaměstnává přes sto lidí. Před několika měsíci měla Ploma kolem tří stovek zaměstnanců, před vydáním moratoria ještě kolem dvou set.
„Chtěli bychom provoz obnovit. Otázkou je, jak rozhodne soud, jestli půjdeme do reorganizace, nebo do konkurzu. I při konkurzu ale existují možnosti jak firmu oživit," doufá František Černý s tím, že podnik čeká také na brzký příchod insolvenčího správce.
„Pokud se podaří věřitelskému výboru prosadit pokračování činnosti společnosti, tak by zaměstnanci zůstali. U spousty těch, kteří odešli a jsou na úřadu práce, máme avízo, že pokud se rozjede výroba, tak se do práce vrátí," sdělil člen představenstva Plomy.
Pro Plomu byly osudné poslední dva roky, kdy se nedokázala vyrovnat s levnou konkurencí jehličnatých překližek z Brazílie a Číny. I přes následný přechod na ziskovější bukové překližky ztráta dál narůstala v důsledku výpadku odběratelů v Německu a státech Beneluxu. Do úzkých přivedl hodonínskou firmu i tlak dodavatelů vody, elektřiny a tepla.
Historii Plomy odstartoval v roce 1907 Adolf Kohn, a to založením parní pily a parketárny v Hodoníně. O jednadvacet let později se ve městě začaly vyrábět laťovky a překližky. Po druhé světové válce se firma změnila na národní podnik Závodů na překližky a dýhy. Ten se v roce 1992 transformoval na akciovou společnost ZPD Hodonín. Současný název získala Ploma v roce 2002.
ČTĚTE TAKÉ: Překližkový gigant Ploma má potíže, ale pojede
