Lidé, kteří mají v Česku uložené úspory na bankovních účtech, mohou o něco klidněji usínat.

Poslanci totiž včera v reakci na finančně úvěrovou krizi schválili vládní návrh zákona na zvýšení garancí bankovních vkladů ze současných 25 tisíc eur na 50 tisíc eur (tedy jeden a čtvrt milionu korun).

V případě, že se některá z tuzemských bank dostane do potíží a zbankrotuje, její klienti dostanou garantovanou uloženou částku zpět. Dosud z 25 tisíc eur mohli získat maximálně 90 procent. Pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, měla by platit nejpozději od ledna 2009.

Experti: Opatření je dostatečné

„Náš bankovní systém je sice stabilní, ale vyvolaná panika může ohrozit i zcela zdravou banku, proto posilujeme jistotu vkladatele,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) s tím, že úprava není reakcí na situaci v českých bankách, ale na dění v okolních evropských státech. Ministr dále uvedl, že toto opatření plně pokryje 97 procent vkladů.

Ke zvýšení záruk bankovních vkladů přistoupily kromě Česka další země evropského kontinentu. Některé z nich dokonce kryjí jmění střadatelů do neomezené částky. Patří mezi ně například Německo, Rakousko nebo Irsko. Francie kvůli možným dopadům finanční krize navíc představila speciální fond, ze kterého bude bankám v případě potřeb postupně uvolňovat 320 miliard eur.

Takové opatření však Česko odmítá. „Na tyto závazky musí být dostatek peněz, nedovedu si představit, kde na ně tyto vlády chtějí vzít,“ dodal Kalousek. Podle něj EU musí záhy přijmout směrnici, která pevně stanoví strop pro garanci vkladů, aby se zamezilo nekalé soutěži mezi bankami jednotlivých států. Ten je v současnosti 50 tisíc eur. Některé země však mohou garantovat vklady až do výše 100 tisíc eur. „Čeští občané mají v bankách uloženo 2,2 biliony korun. Na jednoho vkladatele připadá průměrná částka 220 tisíc, takže zvýšená garance je víc než dostatečná,“ přidal se poslanec ODS Michal Doktor.

Vládní koncept podpořila také ČSSD. Ta se ale chystá předložit návrh na zvýšení garancí na 100 tisíc eur.

Kam s penězi?

I přes to, že stát bude nyní více dohlížet na vklady u tuzemských bank, obavy střadatelů o jejich finance přetrvávají. Pro některé z nich bylo ještě před třemi čtyřmi měsíci výhodnější „nalít“ peníze do akcií či ropy než do banky. Jenže vypukla druhá vlna finanční krize, která ceny těchto komodit prudce srazila. Třeba barel lehké americké ropy se ještě v létě obchodoval za 140 dolarů, teď je jeho hodnot pod 60 dolary. Kam tedy investovat? Do umění nebo zlata, radí odborníci.

„Zlato v době krize není to, na čem by mohl investor rychle vydělat. Slouží hlavně jako můstek, jenž vkladatelovi pomůže peníze přenést přes rozbouřenou řeku,“ tvrdí hlavní ekonom z Atlantiku FT Petr Sklenář.

A proč umění? Podle ostatních analytiků se totiž umělecké předměty zřejmě nestanou dalším terčem finanční krize. „Tady je ale dobré dát na odborný posudek. Každý investor by měl dobře vědět, co kupuje, aby na tom v budoucnu neprodělal,“ dodává Sklenář.

Autoři:
KATEŘINA PERKNEROVÁ,
JAN BENEŠ