Trička se sklenkou vína, aplikace. Nápady mladých Jihomoravanů slaví úspěch

V půjčovně nabízejí jachtu i gril

Fotoaparát, gril, vrtačka nebo třeba jachta. Zajistit si vypůjčení takových předmětů na jednom místě bylo ještě před několika lety v podstatě nemožné. Když ale Brňan Robert Johnson minulý rok spustil internetové stránky s názvem Sharygator, kde si uživatelé vzájemně půjčují své věci, ušetřil čas i peníze stovkám lidí.

O projektu začal poprvé uvažovat před dvěma lety. „Potřeboval jsem si půjčit sportovní vybavení, ale nikdo z přátel mi nedokázal pomoci. V tu chvíli mě napadlo, že lidé nemusí pronajímat jen byty nebo auta, ale i menší předměty," vzpomíná čtyřiadvacetiletý Johnson.

Princip půjčování je jednoduchý. „Člověk najde věc, kterou chce, zadá termín, a čeká na souhlas od inzerenta. Poté zaplatí požadovanou částku a kauci pro případ poškození. Nakonec už jen domluví místo předání," popisuje mladý podnikatel. Lidé podle něj ušetří za koupi věcí, které potřebují dočasně.

Aktuálně Sharygator využívá téměř tisíc lidí, kteří mají k dispozici asi šest set produktů. „Nejvíc si půjčují lidé okolo čtyřiceti let a studenti. Nabízejí pak převážně uživatelé mezi pětatřiceti až padesáti lety," přibližuje mladý podnikatel.

Částky a výši kauce si pronajímatelé určují sami. „Stalo se, že u produktů byla kauce až deset tisíc korun, tolik peněz ale nikdo nezaplatí. Standardní kauce se pohybuje v jednotkách tisíců," říká absolvent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

V budoucnu chce prorazit na zahraniční trh. „Jednáme s mediálními partnery, ať můžeme projekt dál rozšiřovat. Prozatím fungujeme pouze v České republice," upřesňuje.

Rehabilitace: lidé cvičí u počítače

Výlet do Paříže, Londýna nebo Sydney. Když devětadvacetiletý Jan Klodner vytvořil v roce 2012 videa, kterými umožnil lidem při sportování na běžeckém pásu virtuálně poznávat světové metropole, věděl, že chce svůj projekt rozvíjet dál. V současné chvíli už aplikaci jeho firmy Spoteee využívají nejen sportovci, ale také lidé starší a po úrazech.

Hlavní cíl jeho projektu je uživatele motivovat ke cvičení. „Člověk šlape na rotopedu a na obrazovce vidí krajinu, kterou prochází. Jde o reálné prostředí, takže vnímá především, co vidí před sebou a nesoustředí se na náročnost pohybu. Je tak schopen rehabilitovat intenzivněji," sděluje Klodner.

Virtuální videa ale nejsou jediný projekt, na kterém mladý podnikatel pracuje. Na začátku letošního roku představil rehabilitační míče Sun Ball, které také usnadňují cvičení. „Pacient stlačováním a uvolňováním míče ovládá hru na počítači. Míč odesílá data do počítače, kde je zpracovává

speciální aplikace. Pacient i terapeut tak okamžitě vidí pokrok," říká.

Aktuálně společnost spolupracuje například s Centrem Paraple, které pomáhá lidem s poškozenou míchou. „Fyzioterapeuti odhadnou, kdo může Sun Ball ocenit a následně jej doporučí," informuje Klodner.

Do budoucna plánuje vytvořit další pomůcky. „Ať už jsou to přístroje pro nácvik dechové vlny nebo pro léčbu inkontinence. Cíl je, ať má fyzioterapeut více možností pracovat s přístrojem a nemusí se učit ovládat několik softwarů," popisuje Klodner.

Z autoplachet vyrábí peněženky

Kamionová plachta. Většina lidí si ji spojí s nákladním autem, přepravou zboží, a možná s dopravními zácpami. Nikoli Břeclavan Ivan Kábrt s Jiřím Lernbecherem, kteří plachty využívají pro netradiční druh podnikání.

Dvojice vyrábí z plachet tašky, batohy nebo peněženky. „Jsou jednoduché a vejde se do nich hromada věcí. Materiál se krásně přizpůsobí, takže není problém ji dát do kapsy bez větších obtíží," přibližuje Kábrt.

Kromě toho vytváří z recyklovaných plachet také peníze, šperky či tužky. „Lidé se někdy smějí a jsou překvapení, že se dá z něčeho takového tvořit. Materiál má však hodně výhod," říká muž, který jinak pracuje jako obchodní zástupce firmy, která prodává matrace.

Nápad na výrobu z autoplachet se zrodil zcela přirozeně. „Byli jsme na dovolené a všimli si, že někteří lidé tvoří z reklamních bannerů. Ty se ale trhají, tak jsme přemýšleli, čím je nahradit. Nakonec nás napadlo využít plachty kamionů. Není to žádná novinka, už naše babičky je používaly. Vyráběly z nich nákupní tašky. Je to perfektní materiál. Neroztrhne se a nepromokne," vypočítává Kábrt přednosti suroviny.

Vzápětí se zápalem vykládá, že nejpyšnější je na kusy, které vytvořili hned ze začátku podnikání. „První tašky jsme udělali pro sebe a mám z nich největší radost. Každá je ale originál," připomene zásadu, podle které nevyrobí ani jeden produkt s dvakrát stejným motivem.

Proto mají v názvu Mustaches dovětek, že nabízí tašky s příběhem. „Každý kamion píše ten svůj brázdí hory, lemuje pobřeží moří a jeho plachta toho může mnoho říct," doplňuje podnikatel.

Kdo přišel pro triko, dostal pohárek

Začínali ve sklepě. Jednou je při popíjení vína napadla myšlenka nepoužívat složitou tabulku objednávek, ale pořídit si e-shop a počátek podnikatelských plánů kamarádů Martina Zrzavého (vlevo) a Tomáše Jeřely začal. Jejich firma Trika z Kyjova, kterou charakterizují oděvy s lidovými motivy, funguje už dva roky.

Pro barevnější náměty musela dvojice z Hodonínska koupit tiskárnu. Sice se zadlužila, ale na druhé straně se jí otevřely dveře například k bzenecké malířce Lence Jurečkové. „Ve sklepě fungovala výdejna, sklad. Kdo přišel, tomu jsme ulili pohárek. Zástupci švýcarského souboru se při předávce triček docela slušně opili," přibližuje Jeřela.

Vtipné bylo i předávání balíků s poštovní službou. Doručitel neznal číslo popisné sklepu, protože neexistovalo. „Prostě třetí sklep odspodu," popisuje hovory s pošťákem podnikatel. Na začátku byly jen tři motivy. Později se začínající firma přesunula do kancelářských prostor, kde dnes má víc než čtyřicet druhů triček s folklorní tematikou. „Nemusíme mít nabídku skladem. Za pět minut jsme schopní vytisknout tričko s vlastním nebo originálním motivem," upozorňuje Martin Zrzavý.

Postupně se dostávají také do povědomí zahraničních zákazníků. „Slováci jsou srdcaři. Jejich trička překonala prodejnost slováckých. Přeložili jsme e-shop pro Rakousko, Německo a Polsko. Jejich vzory ale zatím neděláme," uvádí Jeřela.

Jejich produkty nosí hrdě lidé v New Yorku, Los Angeles, Novém Zélandě či Taiwanu. „Lidé si je oblékají, protože se cítí být srdcem pořád u nás, i když jsou v cizině," dodává kyjovský podnikatel.

Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková, foto: freepic.com

Pokladní systém bude zdarma

Chtěl pomáhat lidem. Tak se rozhodl, že vytvoří řešení, které pomůže podnikatelům s elektronickou evidencí tržeb. „Nápad vznikl loni na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Jenže později jsem zjistil, že podnikatelé nechtějí jen řešit evidenci tržeb, ale potřebují celý pokladní systém, který ji zvládne," vysvětluje třiadvacetiletý brněnský student Jakub Máša, který stojí za projektem Cink.

Mladý podnikatel před pár dny vstoupil se svým nápadem na podpůrnou kampaň Startovač, kde se snaží získat dvě stě tisíc korun, aby základní verze Cinku byla zdarma. „Doufám, že nás podpoří buď nadšenci do našeho nápadu, nebo také budoucí uživatelé softwaru," říká Máša.

Jeho sedmičlenný tým a programátoři finišují s dokončováním systému. „Chceme nabídnout něco navíc. Na účtenkách mohou podnikatelé umístit reklamu, ze které jim nabídneme podíl. Takže na našem řešení, které bude v základní verzi zdarma a postačí i pro hodně podnikatelů, mohou vydělat," vysvětluje jednu z předností svého nápadu Máša. Cink kromě účtování zvládá i evidovat zásoby na skladech, sledovat prodeje nebo mít přehled o docházce zaměstnanců do práce.

Při skoro ročním vývoji už začínající podnikatel zažil mnohé. „Například jednou jsem v hospodě shodil starý pokladní systém na zem. Omluvil jsem se jim a říkal, že to opravdu neměla být sabotáž, aby si museli pořídit nový," přidal historku Brňan.

Mapa akcí ještě vylepší zábavu

Vytváří mapu, kde si každý najde ve svém okolí akci, která ho zajímá. Dvaatřicetiletý Ondřej Holomek z Doubravice nad Svitavou na Blanensku ji plánuje společně se svým týmem spustit v polovině října.

Obyvatelé Blanenska se tak jednoduchou návštěvou webových stránek nebo mobilní aplikace mohou rozhodnout, co podniknou. „Máme čtyři základní a šestnáct podrobných kategorií. Věříme, že jsme je nastavili co nejintuitivněji. Snažíme se vždy rozlišit, zda se lidé chtějí aktivně zapojit nebo pasivně bavit," vysvětluje Holomek. Proto si u sportu uživatelé mohou vybrat rubriku „fandit" nebo „soutěžit". Podobně dělí i kulturu.

Aplikace v první fázi pokryje hlavně akce z Blanenska, v druhé z celého kraje. „Udržet celou republiku živou je úkol, který se buď časem povede, nebo ne," říká Holomek, který spoléhá na to, že se svým týmem, který čítá další tři lidi, tvoří sociální síť. Na ní pak akci uveřejní každý. „Chceme se rozšířit přirozeně, ne tak, že budeme složitě sbírat tisíce údajů ze všech možných serverů a rozcestníků. Nechceme růst za cenu obrovských výdajů nebo partnerství s firmami, u nichž nebudeme cítit stejný zájem," dodává. Na aplikaci, která bude fungovat primárně na operačním systému Android a iOS a webu, pracuje Holomek už tři roky. „Jezdíme často na chaty a štvalo nás, že kamkoli přijedeme, musíme hledat na vývěskách, co se v okolí děje. Nebo nám uteče akce v Blansku nebo Boskovicích jen proto, že o ní organizátor nedal vědět," vysvětluje.

Dodává, že celý jeho tým si váží všech aktivních lidí, kterým chce pomoct ke vzájemnému propojení. I prostřednictvím aplikace.

Moravský startup zachraňuje životy

Když mají hasiči výjezd, stačí jim podívat se do mapy v tabletu, kde uvidí všechny potřebné informace. Včetně pohybu ostatních jednotek mířících k události. Systém využívají i záchranáři. Poradí jim, jak co nejjednodušeji vyprostit zraněného z havarovaného auta. Řeč je o softwaru, se kterým prorazila na trh jednatelka úspěšného startupu Gina Software Petra Černá.

Už jako studentka Vysokého učení technického v Brně se se dvěma kamarády Zbyňkem Poulíčkem a Borisem Procházkou rozhodla zúčastnit soutěže Imagine cup, kterou pořádal světoznámý Microsoft. Což nakonec stálo za celým vznikem společnosti Gina Software. „Na soutěži jsme měli vytvořit technologii, která reálně dokáže pomoci lidem s nejpalčivějšími problémy dnešního světa. Jeden kamarád dělal zrovna jako diplomovou práci mapový software a shodou okolností právě v roce 2010 zemětřesení zasáhlo Haiti. My jsme tedy udělali takový prototyp, který hned začali využívat právě záchranáři na ostrově. Soutěž jsme vyhráli," popisuje začátky Černá.

Jejich software aktuálně využívají záchranné složky v mnoha zemích světa. Pomáhá jim v koordinaci zásahů. „Kromě České republiky ho užívají například ve Švýcarsku nebo stále na Haiti. Působili jsme rovněž v Afghánistánu nebo Libyi," jmenuje Černá.

A jak systém konkrétně funguje? „Když se hasiči podívají na tablet, zobrazí se jim tam příkaz k výjezdu a v mapě vidí všechny informace, které potřebují. Včetně pohybu ostatních jednotek. Jsou tam například i zobrazené hydranty, kde se můžou připojit na vodu. V helikoptéře pak systém ukáže, kde jsou třeba sloupy vysokého napětí a není tam možné přistát," přibližuje jednatelka.

Brání auta před odtahem. Aplikací

Blokové čištění potrápilo nejednoho řidiče. Nejinak dopadl šestatřicetiletý Pavel Kovařík ze Znojma. „Často dostávám pokuty za špatné parkování, když má být v naší ulici blokové čištění a já na něj zapomenu. To byl jeden z impulzů, proč jsem se rozhodl v roce 2014 vytvořit aplikaci, která pomůže lidem ve stejné situaci," komentuje Kovařík.

Kromě toho, že si lidé mohou na webu Blokové čištění Znojmo zobrazit, kde všude nesmí parkovat, tak získají možnost dostávat upozornění e-mailem dopředu. „Momentálně je stránka sice odstavená, ale uvažujeme, že ji v co nejbližší době zprovozníme," vysvětluje Kovařík.

Podle něj jsou k tvorbě takové aplikace nejdůležitější data. „Na to jsme právě hodně naráželi. Ve Znojmě jsou tabulky s termíny čištění na webu umístěné v Excelu, což nebylo pro náš účel úplně vhodné. Musel jsem všechno ručně přepisovat," vzpomíná Kovařík.

Tvůrce plánoval zasílat zájemcům i SMS upozornění, ale bylo by to nákladné. „Projekt si platíme sami. Jsem zastánce toho, že když chci něco dělat, tak to má růst postupně a pozvolna," dodává tvůrce.

Aby byl člověk se svým projektem úspěšný, musí mít určité předpoklady. „Hlavně musí být trpělivý. Jde zejména o víru ve svou myšlenku a schopnosti na ní intenzivně pracovat. Nesmí čekat, že někdo udělá něco za něj nebo že přijde nějaký spasitel či investor," upozorňuje Kovařík.

Kromě aplikace upozorňující na znojemská bloková čištění má Pavel Kovařík široký záběr aktivit. „Dříve jsem se hodně věnoval marketingu a dělal různé průzkumy. Postupně jsem začal tvořit weby, což přerostlo až k tvorbě databázových systému," usmívá se Kovařík. A aby toho nebylo málo, tak si dovede poradit i s vývojem počítačových her.