Letošní počasí zemědělcům nepřeje. Jihomoravští rolníci očekávají, že kvůli němu sklidí o třetinu méně, než plánovali. A s pomocí od státu podle všeho nemohou počítat.

Za chudou sklizeň může suché jaro a naopak deštivé léto. „Očekáváme asi o dvacet procent nižší výnosy obilí než loni. Týká se to hlavně pšenice ozimé,“ uvedl vedoucí rostlinné výroby Agra Brno Tuřany Pavel Soukup.

V dubnu a květnu nepršelo, takže rostliny zaschly. Naopak vydatné srážky posledních týdnů úrodu ničí. A když prudký déšť rostliny nepoláme, tak vlhká půda sníží jejich kvalitu. „Množí se totiž různé plísně a plodiny se špatně sklízí. A problém bude i to, jak skladovat nasáklé obilí,“ upozornil rektor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Jaroslav Hluška.

Zvláštní peníze zemědělcům zatím kraj ani stát vyplatit nemůže. „Dokud není vše sklizeno, nedá se přesně určit, jak velká bude ztráta. Bavíme se jen o odhadech, skutečná čísla neznáme,“ vysvětlil Hluška.

Za slabší sklizeň může i to, že zemědělci v kraji letos oseli méně půdy. „Přibližně 179 tisíc hektarů. Loni to bylo o dvaačtyřicet tisíc hektarů více,“ řekla Jindřiška Svobodová z Českého statistického úřadu.

Pole s obilím ubývají už několikátý rok. Na vině je malý odbyt a nízké výkupní ceny. „Platí to i pro ovoce a zeleninu, protože čeští pěstitelé nemohou konkurovat zahraničním cenám. Ty jsou dotované, a tudíž mnohonásobně menší,“ vysvětlil Hluška.

Nízké výkupní ceny trápí zemědělce už několik let. „Rozdíl mezi částkou, za kterou lidé nakupují a kterou dostane zemědělec, se zvyšuje,“ přiznal ministr zemědělství Jakub Šebesta. Na květnovém setkání unijních ministrů zemědělství v Brně se proto státníci dohodli, že zjistí, kde jsou rozdíly cen největší. „Podle výsledků uvidíme, co dál,“ podotkl Šebesta.

Dokud zemědělci nedostanou více peněz, je podle nich vyloučeno, aby osázeli více ploch. „Pokud pěstitel ví, že sklizeň neprodá, a když, tak pod cenou, je jasné, že nezaseje,“ vysvětlil Hluška.

V kraji ubývá také hospodářských zvířat. I v tomto případě jsou na vině nízké výkupní ceny.
„Rok od roku je méně prasat i krav. Není se čemu divit. Získat litr mléka stojí zemědělce osm korun, ale prodá jej za šest,“ zdůraznil předseda brněnské agrární komory Jaroslav Hunkes.

Jediný, kdo si nemůže stěžovat, jsou pěstitelé řepky. Té rok od roku na jihomoravských polích přibývá. „Letos je jí oproti loňsku o devět procent víc,“ upozornila statistička Svobodová. Navíc řepku na rozdíl od obilí nepoškodil suchý duben a květen.
„Sází se totiž už v srpnu, takže na jaře následujícího roku jsou dospělé rostliny odolnější,“ vysvětlil Soukup.

Nárůstu řepky nahrává i to, že se stále více používá jako alternativní zdroj energie. „A drží slušnou výkupní cenu, takže ji prodáváme za hranice,“ poznamenal Jaroslav Hluška.