Kliknutím zvětšítePatří k nim i farmáři z Hodonínska, jak potvrdil předseda tamní okresní agrární komory. „Zavlažovat můžeme, pokud máme vodu. Když není nahoře ani v podzemí, tak je to nesmysl. Navíc tomu u nás odporujei velice členitý terén,“ řekl Chaloupka s tím, že by měl stát raději zemědělcům postiženým suchem odpustit daň z nemovitosti.
O dotace na závlahy nežádalo ani družstvo Agrospol z Knínic na Blanensku. „U nás to nemá smysl. Kde bychom v létě potřebovali zavlažovat, tak tam ani v okolí v tomto období neteče žádná voda,“ uvedl ředitel družstva Ladislav Menšík.
Mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař sdělil, že největší odběry pro závlahy má podnik v okolí Vranovské přehrady na Znojemsku a Nových Mlýnů na Břeclavsku. Ani tam však situace pro budování závlah není ideální. „Jsou tady specifické rozvodné sítě, s jinými typy zdrojů, čerpadel i zásobníků, a tomu neodpovídají dotační programy. Česká republika je sice rozvodím Evropy, ale nedaří se tu udržet vodu,“ posteskl si Antonín Homola z břeclavské agrární komory.
Závlahové systémy v Podyjí jsou staré a ve špatném stavu. „Zařízení má už přes čtyřicet let a denně zápasíme s poruchami, někdy z toho téměř šílíme. Měli jsme rozjednané s ministrem, že do zprivatizovaných závlahových staveb, které současní vlastníci nemohou finančně utáhnout, vstoupí státa vezme si je zpátky,“ popsal situaci Antonín Zapletal, jednatel firmy provozující závlahové zařízení na pomezí Břeclavska a Hodonínska.
Jak v pondělí uvedlo ministerstvo zemědělství, o podporu závlah spuštěnou loni byl největší zájem ve Středočeském kraji. Jižní Morava skončila s dvaceti žádostmi druhá.
Do roku 2022 má resort připravených na výstavbu závlah dokonce miliardu korun. „Zemědělcům ale v závlahách brání i majetkové vztahy. Hospodaří na půdě, kterou mají většinou v nájmu,“ poukázal Chaloupka na problematičnost staveb na cizím pozemku.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
