Dřevo se mi jen tak nepřevoní, směje se truhlář ze Staroviček. Vyrábí záhony

Zdroj: osobní archiv

Vymyslel si dokonce i vlastní konstrukci. "Většina mých zákaznic jsou maminky na rodičovské dovolené. Na jedné straně je pro ně důležitá estetika, na straně druhé jednoduché složení. A právě to tyto záhony nabízejí. Lze je snadno smontovat i rozložit. Není k tomu potřeba žádný hřebík ani kladivo," vyzdvihuje truhlář. Při zhotovování vyvýšených záhonů využívá především smrkového dřeva. "Mám s ním velice dobré zkušenosti. Po impregnaci či natření a správném založení záhonu ze zkušenosti vydrží i deset až patnáct let," říká Poulík.

Zdroj: osobní archiv

Právě správně založený záhon je kořením úspěchu. "Důležité je oddělit záhon od dřevěné konstrukce folií tak, aby se ke dřevu nedostala vlhkost. Do spodu je dobré dát králičí pletivo, aby se k záhonu nedostal krtek, ale zároveň aby mohly svou práci vykonávat žížaly. Založit záhon je nejvhodnější do asi dvaceti centimetrů větvemi nebo štěpkami. Následovat by mělo dvacet centimetrů hnoje nebo rašeliny a dalších dvacet centimetrů hlíny. U takto založeného záhonu můžete mít jistotu, že vám roky vydrží a nebudete se o něj muset starat. Dokonce ani nepromrzne, díky rozkladu se tam stále bude udržovat teplo. Bude si žít svým životem a bude soběstačný," vysvětluje muž ze Staroviček.

Zdroj: osobní archiv

Vyvýšené záhony vyrábí ve dvou typech. Jeden, menší a z masivnějšího dřeva, který se skládá prostřednictvím drážek a zasunutím dřevěného kolíku. Ten druhý pak ze skládaných smrkových desek. Sestavit se obvykle dá do výšky asi osmdesáti centimetrů od země. "Poptávka je stále větší, nevím, jestli je to způsobené koronavirem a tím, že lidé více pobývají doma a na svých zahradách, chtějí být soběstačnější a co nejvíce věcí si vypěstovat doma, nebo tím, že jde zkrátka o trend doby," zamýšlí se Poulík.

Zdroj: osobní archiv

Vyvýšené záhony mají podle něj hned několik nesporných výhod. "Kdo má psa, moc dobře ví, že toho doma moc nevypěstuje. Vyvýšené záhony lidem zaručí, že do nich pes neskočí. Dokonce mám vyzkoušené, že se tam nedostanou ani slimáci. Starší lidé zase oceňují, že se nad záhony nemusejí sklánět," zdůrazňuje truhlář.

Zdroj: osobní archiv

Že je kromě rodiny jeho láskou i dřevo, si jeho žena s dcerou již zvykly. "Myslím, že jsou rády, že mám práci, která mě baví. Dřevo se mi jen tak neomrzí. Jeho vůně je nádherná, rozhodně se jí nedá přejíst. Třeba když si vezmete borovicové dřevo. Ta typická vůně pryskyřice, když se zahřeje, vás doslova omámí a rozvoní celou dílnu. Toho se přece nejde přečichat, no ne?" směje se.