Kdo nezkusí, nepochopí, říká dobrovolník ADRA Jaroslav Černoch

Zdroj: ADRA Vyškov

Lidé v chráněním bydlení podporu v obtížné situaci oceňují. „Chybějí jim zdravé nohy, ruce nebo obojí k tomu, aby mohli žít tak, jako já. Pokouším se jim tedy přinést trochu toho „obyčejného“ venkovního světa. Po pár letech organizovaného dobrovolnictví, bych to shrnul do tří slov: Kdo nezkusí, nepochopí. Je to jiný svět, ve kterém panuje odlišný čas, vzdálenosti a hodnoty,“ zdůrazňuje Černoch.

Zdroj: ADRA Vyškov

Dobrovolník přitom nejen rozdává, ale také sám přijímá. „Musím říct, že já osobně především přijímám. Když jsem totiž na návštěvě, doslova nasávám pohodu prostředí, kde není všechno do poslední minuty našlapané, k čemuž mám „venku“ dost velké sklony. Dostávám pak pocit smysluplnosti a vždycky, když odcházím, se sám sebe ptám, proč sem nechodím častěji,“ uznává.

Zdroj: ADRA Vyškov

Nejideálnější podle něj je, když si každý najde svůj vlastní způsob „služby“, který mu vyhovuje. „Vím, že dobrovolníci často hrávají společenské hry, čtou knížky, chodí do parku a tak podobně. V chráněném bydlení, které navštěvuji, jsou ale spíš mladší lidé, tak raději zajdeme na kofolu nebo pro zmrzlinu. Jednou po ránu jsem sbalil vaflovač a všechno sladké a slané, co se dá aspoň trochu namazat, a šel do chráněného bydlení, abych udělal snídani,“ popisuje Černoch.

Zdroj: ADRA Vyškov

Už kdysi dříve tam dělal na večeři su-shi a vločkovou kaši. „Tím se ovšem seznam jídel, která umím připravit, uzavřel. Snad mi klienti a hygienik stravování prominou, když na další rok bude zase stejné menu. Jednou jsem taky pozval kamaráda, aby promítnul fotky ze své dovolené v Indii. Možností je tedy spousta, ale tím nejdůležitějším v dobrovolnictví, ať už se dělá jakákoliv „akce“, stále zůstává vaše přítomnost, naslouchání a slova,“ vyjmenovává.

Zdroj: ADRA Vyškov

Uznává, že se práce kolem jeho domova a dětí dá najít vždy tolik, aby mu nezbyl žádný volný čas. „Když ale moje děti vezmu před Vánocemi do obchodu a zeptám se jich, jestli nakoupí dárky pro lidi z chráněného bydlení nebo jestli jim vyrobí přáníčka, nemyslím si, že je to čas na úkor rodiny. Stejně neplýtvám časem mé dcery, když mi volá: „Tati, ujel mi autobus, nepřijel bys pro mne autem?“ a já jí řeknu: „Jsem v chráněném bydlení, přijď za mnou a pojedeme pak spolu.“ Manželka pracuje jako učitelka, ta si opravdu potřebuje od lidí odpočinout, ale právě pro děti to je skvělá příležitost, aby zvednuly oči od všech těch jejich jiných důležitých aplikací,“ říká s tím, že ideální je mít dobrovolnictví jako „rodinný projekt“.

Zdroj: ADRA Vyškov

Organizace ADRA zájemcům hledá místa, kde se mohou zapojit. „Díky ní pomáhám tam, kam by se jinak pomoc nedostala. Máme však kolem sebe dost příležitostí, abychom byli dobrovolníky „jen tak“. Každý může sám navštívit svého staršího nebo opuštěného souseda, pomáhat spolužákům s učením nebo se starat o nemohoucí rodiče. Přeji všem, aby mohli sami zkusit radost z dobrovolnictví, ať už to je s ADROU nebo bez ní,“ dodává Jaroslav Černoch.