Akutní srdeční infarkt je ložiskové odumření srdeční svaloviny způsobené zejména uzavřením cévy zásobující srdeční sval. Maximum výskytu se objevuje u mužů ve věku 50 až 75 let a u žen 60 až a 80 let.

Nejdůležitějším příznakem je náhle vzniklá intenzivní pálivá, tlaková nebo svíravá bolest za hrudní kostí. Tato bolest se často šíři do horních končetin, ale také např. do krku nebo oblasti žaludku. Bolest je často doprovázena nevolností, slabostí, bledostí, pocením, úzkostí a strachem ze smrti.
V takovém případě ihned voláme tísňovou linku 155 a tím zajistíme včasnou odbornou pomoc a následně transport na specializované pracoviště. Včasný zásah výrazně zvyšuje šanci na přežití a úspěšnost léčby.

Stav pacienta je v této fázi nestabilní a jeho zdravotní stav se může velice rychle měnit. Je-li pacient při vědomí, necháme jej v sedě, včasným voláním zajistíme příjezd záchranné služby a po celou dobu se mu věnujeme. Upadne-li pacient do bezvědomí, okamžitě uvolňujeme dýchací cesty tahem za bradu a tlakem na čelo. Pokud postižený dýchá a nemusíme od něj odejít, udržujeme neustále uvolněné dýchací cesty a sledujeme stav dýchání.

Pokud přece jenom musíme postiženého opustit, uložíme jej do zotavovací polohy na boku. Dojde-li k zástavě dechu, okamžitě zahajujeme a do příjezdu záchranné služby provádíme resuscitaci třiceti stlačeními hrudníku se dvěma umělými vdechy. Komprese hrudníku provádíme ve středu hrudníku hranou dlaně jedné ruky s druhou rukou obdobným způsobem přiloženou na první. Propleteme si prsty, nakloníme se nad hrudník a s propnutými lokty tlačíme na hrudní kost tak, aby docházelo s každým stlačením k poklesu o čtyři až pět centimetrů. Po každé kompresi uvolníme tlak na hrudník bez ztráty kontaktu s hrudní kostí. Opakujeme frekvencí sto stlačení za minutu. Resuscitací neléčíme, ale nahrazujeme základní životní funkce. Jedinou možnou léčbou náhlé poruchy srdečního rytmu v terénu je použití automatického externího defibrilátoru (AED).

AED je plně automatizovaný přístroj, který dokáže vyhodnotit srdeční rytmus a v případě potřeby podá výboj, který může patologickou srdeční činnost zvrátit. Tento přístroj také hlasovými projevy instruuje laického zachránce v provádění resuscitace. Dostupnost tohoto přístroje se v ČR rozšiřuje – umísťuje se zejména do prostor s velkou kumulací osob. Resuscitace za pomoci AED je pro proškoleného laického zachránce snadnější a postiženému výrazně zvyšuje šanci na přežití právě možností včasného provedení defibrilačního výboje ještě před příjezdem záchranné služby.

Akutní srdeční infarkt je velice závažný stav a jeho příznaky nesmíme podceňovat. Při poskytování první pomoci vždy myslíme na možný rozvoj potíží a komplikací. Poloha v sedě je pro člověka s akutními bolestmi a dechovými obtížemi nejvýhodnější, ale vždy musíme předpokládat možný vznik náhlého bezvědomí. Při upadnutí do bezvědomí by mohlo dojít k nebezpečnému pádu pacienta na zem a následným poraněním. Proto vždy tuto možnost předpokládáme a předcházíme tak možným komplikacím. Nikdy nezapomínejme na to, že pokud je nutné provádět resuscitaci, musíme masáž srdce provádět pouze na tvrdé podložce. Masáž srdce prováděná v posteli či na měkké podložce je naprosto neefektivní.

V příštím díle se budeme zabývat poskytování první pomoci u pacientů, které postihne cévní mozková příhoda.

BARBORA ZUCHOVÁ