Naposled jsem se tam byla podívat při oslavách pravoslavných Bulharů. To mi sice dojem z celé akce zkazila ztráta telefonu, následná panika, stres a nervozita. Telefon se ale nakonec našel (díky pane starosto) a já jsem vesele odjela domů, plna dojmů, jak je v těch Mikulčicích krásně. Nevím, jestli je toto místo dost „nóbl“ pro komisaře, kteří budou posuzovat všechny ty potřebné věci. Osobně se tam ale budu ráda vracet, UNESCO, neUNESCO.