Culíky a aktovku pomalu větší než má záda.. ale hlavně prázdniny. Protože dovolené je málo a do důchodu tak strašně nedohlédnutelně, že mé líné hormony bijí na poplach a dožadují se odpočinku. Chtějí relaxovat, hrát si. Nepamatuji si ale, že kromě baseballu na starém dětském hřišti na jaře i v létě jsme měli na výběr, zda turnaj nebo do výtvarnického kroužku.

Abraka čabra.. ať je mi deset.