A jak se tak povídalo, postěžoval si český socialistický guru na místní poměry, kdy sdělovací prostředky v jednom kuse napadají ČSSD a protežují její protivníky. Hosté se upřímně zasmáli jeho naivitě a ujistili ho, že stejně to chodí i v ostatních takzvaně demokratických zemích.

A jakby ne, vždyť téměř veškerá média jsou v soukromých rukou a mezi podnikateli příznivce levice těžko hledat. Máme zde pochopitelně i rádoby nezávislou Českou televizi a tam by měla panovat přísná objektivita, jenže za peníze si lze koupit cokoliv, proč tedy ne nějakého toho pracovníka veřejnoprávní instituce?

Popsaný „Zemanův pláč“ jsem nedávno vyslechl také od jisté voličky sociálních demokratů. Zajisté, milá dámo, situaci socanů možno označit za těžkou, nikoliv však beznadějnou. Nezbývá jim, než kráčet cestou vyšlapanou už v dávné minulosti chudobnými talenty všech časů a zemí. Ti, když chtěli důstojně obstát proti konkurentům ze zazobaných rodin, měli jen jedinou možnost: být o hodně lepší než oni.

Koneckonců v desítce největších Čechů jsou kromě šlechtice Karla a pracháče Havla samí synci z Polanky a jedna dcerka z Lidečka, přesněji řečeno ze Starého Bělidla.

Ejhle, jak nezpochybnitelný návod na úspěch pro českou levici… Na kandidátky do voleb nenasazovat kariéristy, nýbrž poctivé a čestné jedince, odolné vůči korumpování ze strany finančních kruhů i politických oponentů a přestat dimunovsko – paroubkovsky blábolit o modernizaci strany ve smyslu opouštění levicových tradic uhýbáním k pochybnému „středovému“ neboli nicneříkajícímu a všeobjímajícímu politikaření.

Co však považuji za hlavní, v případě vládnutí si počínat tak skvěle, aby voliče ani nenapadlo chtít ve Strakovce vídat jiné tváře než ty dosavadní. Těžký úkol, pravda, ale jestliže to dovedou Švédové, proč by si s tím neporadili „geniální burani z Východu“, jak nám ve světě nelichotivě, leč s respektem přezdívají?

Dotyčnou dámu však kupodivu můj recepis, po kterém bude, parafrázováno s dětskou říkankou, socialistický chlapík jako rys, vůbec nenadchl a bohužel asi stejně bych dopadl u socanského papalášstva. Co naplat, kdo se nedovede poučit ze starých chyb, je odsouzen dělat nové.