VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dříve hornická obec teď patří vínu, tradicím a folkloru

Hovorany – Osudy obce Hovorany byly v minulosti asi stejné jako osudy okolních obcí. I když první písemná zmínka o Hovoranech pochází až z roku 1593, lze se domnívat, že Hovorany zde byly mnohem dříve. Byly osadou zalidněnou, později zpustlou.

8.6.2016
SDÍLEJ:

Pohled na dolní část Hovoran. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1593, lze se však domnívat, že Hovorany existovaly mnohem dříve. Původními obyvateli byli Chorvaté, kteří ze své domoviny utekli před vpády nepřátel.Foto: archiv obce Hovorany

Uvádí se, že zde v sedmašedesáti domech žilo asi tři sta obyvatel. Hlavní zásluhu na smrti zdejšího lidu a zpustošení osad měla uherská vojska, která tudy několikrát táhla.

Jméno obce Hovorany je dosti nejasné. V historických zápisech se objevuje v několika podobách jako Hovorov, Hovořany, Hovorany. Uvádělo se, že zde lidé rádi a hodně hovořili. Ale při dalším pátrání vznikla domněnka, že název pochází od nějakého člověka, který se jmenoval Hovora. Hovorov založili páni z Lipé, Jan IV. (Hovora z Dubé a z Lipého) byl předposledním potomkem tohoto rodu a posledním držitelem hodonínského panství, ke kterému Hovorany patřily.

První noví osadníci Hovoran přišli z Balkánu, Chorvatska. Lidé z jihovýchodu prchali před Turky. Docházelo k poměrně silné migraci obyvatel Bosny a Chorvatska severozápadním směrem. Pro několik z nich se nejsevernější výspou postupu stala nově založená ves Hovorov (Howorow), později nazvaná Hovorany.

Chorvatští sedláci

Ze zakládací listiny se dovídáme, že skupina chorvatských sedláků přišla za Janem z Lipé a žádala ho, aby se mohli usadit na jeho panství. Za to slíbili být oddanými poddanými. Jan jako stoupenec Jednoty bratrské přijal katolické sedláky s tím, že jim povoluje, aby si podrželi svoji víru, a povoluje postavení osady, kde budou bydlet. Vznikla tak zřejmě jediná katolická obec na hodonínském panství.

Pravděpodobně byli všichni obyvatelé Charváti. Jména v zakládající listině byla charvátská, ale pomalu přibývalo jmen českých a probíhalo splývání s okolním obyvatelstvem. Ani po novém osídlení zpustošené obce nezůstaly Hovorany v následujících letech uchráněny před vpády uherských Bočkajovců, Turků a Tatarů. A nebyly uchráněny ani před morem. Následky byly bolestné, ubylo usedlostí i obyvatel.

Hovorany náležely k panství hodonínskému, a proto také spolu s ním přecházely do držení nejrůznějších majitelů. Jan IV. z Lipého, který založil Hovorov, už rok na to prodal celé panství Juliovi, hraběti ze Salm-Neuburgu. Ten je odkázal svému synovi, a tak se střídali další majitelé. Roku 1762 koupil hodonínskou část panství císař František Štěpán Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie.

Panství hodonínské bylo v majetku císařské rodiny Habsburků až do roku 1919, kdy bylo zabaveno ve prospěch nového československého státu.

Obec má zakládací listinu, obecní pečeť i prapor. Černá ostrev ve znaku sahá až k českým rodům Ronoviců a Lichtenbergů, kteří byli předky zakladatele Hovorova Hovoran, s polštářem, užívaným v klenotu držitelů hodonínského panství pánů z Lipé.

Budova Obecního úradu Hovorany – v popredí symbol vinarské obce – kovárské dílo navržené Petrem Zajícem.

Budova Obecního úřadu Hovorany – v popředí symbol vinařské obce – kovářské dílo navržené Petrem Zajícem.

Těžba lignitu

Hovorany byly vyhlášenou hornickou obcí s těžbou lignitu. První šachty byly zřízeny už v roce 1845. Práce v dolech horníci prováděli primitivním způsobem. V prvních dobách dolování si přivydělávali i hovoranští rolníci, kteří v zimě vozívali uhlí do továrny v Martinicích u Klobouk.

Po první světové válce se těžilo uhlí na dole Všemoc Boží ze šachty Karel. V protektorátu byla otevřena šachta Rosa, patřící německému majiteli Karlu Brandtovi. V roce 1945 byl důl znárodněn a těžba se začala více zvyšovat, a také zaměstnanců přibývalo. V roce 1962 byla zahájena výstavba nového dolu.

Starý důl byl v roce 1964 uzavřen a těžba se rozběhla v novém moderně zařízeném dole s použitím nejmodernější techniky. To se pak odráželo i v kapacitě těžby a větší zaměstnanosti obyvatel, ale i úbytku zásob. Uplynulo téměř 150 let od prvního nálezu uhlí na jižní Moravě. V roce 1984 byl provoz Dolu Obránců míru ukončen.

Šachty sehrály důležitou roli i za války. Práce v dole poskytla mladým lidem možnost vyhnout se totálnímu nasazení na nucené práce v Říši. Asi rok razili tajně hovoranští horníci štolu s deseti komorami, které byly pak vybaveny pryčnami a vystlány slámou pro úkryt hornických rodin a ostatních občanů. Přechod fronty v nich na 200 občanů přečkalo a vycházeli 16. dubna, kdy byly Hovorany osvobozeny.

Historie obce je bezesporu velmi zajímavá, ale pojďme se nyní přesunout do přítomnosti. Kolik lidí tu žije, co se v obci děje a co obec svým obyvatelům v současné době nabízí, to všechno poodhalí následující řádky.

Obec Hovorany, čítající k 1. lednu letošního roku celkem 2 155 obyvatel, leží ve významné vinařské oblasti Dolnomoravského úvalu s produkcí kvalitních vín. První písemné zprávy o pěstování vinné révy nacházíme již v zakládací listině obce. Dnes je vinnou révou osázeno na 200 hektarů, převážně jižních svahů katastru obce.

V katastru obce je přírodní rezervace Hovoranské louky se vzácnými suchomilnými rostlinami a ptactvem.

Hovorany žijí bohatým folklorním životem. Mezi nejznámější kulturní svátek patří první neděle po svátku svatého Jana Křtitele letní krojové hody s průvodem obcí pro stárkovské páry a pro hodové právo.

¨A v zimním období krojový ples, na kterém tančí domácí i přespolní chasa Moravskou besedu. Hovoranští krojovaní jsou pak zváni na krojové plesy do okolních obcí.

Tradiční lidový kroj, který se stále rozvíjí a pomalu proměňuje, září jasnými pastelovými barvami, překypuje bohatstvím výšivek. S láskou jej oblékají při slavnostech církevních i lidových všechny generace. Naše obec má vždy důstojné zastoupení na slavnostech Slováckého roku v Kyjově. V krojích vystupují děti folklorního kroužku Potůček i cimbálové muziky Cangla a Lúka.

Hovorany. Kroje.

Šest plesů

Kultuře plně slouží zmodernizovaný sál sokolovny. O tom, že kulturních akcí je v průběhu roku opravdu hodně, se dovíte v přehledu akcí Zveme vás do Hovoran za kulturou. Chybí zde akce, které již v letošním roce byly a tradičně se opakují. Jen málokterá obec se může pochlubit každoročním konáním minimálně šesti plesů. Letos to byly krojovaný, vinařský, společenský, motorkářský, maškarní a sportovní. Navíc děti si to užijí na dětském karnevalu. Další bohatá činnost místních spolků i kulturní komise obecního úřadu je prezentována v samostatných příspěvcích.

Pokud počasí dovolí, nabízí se ke spolkové činnosti i velký prostor letní tribuny se zastřešením, opraveným jevištěm, novou taneční plochou i víceúčelovým areálem pro zajištění občerstvení.

Obec žije i sportem, má několik fotbalových mužstev, která mají k dispozici zrekonstruovaný sportovní areál s posilovnou. V jeho sousedství se nachází moderní tenisové kurty. Obec reprezentují i sportovní mužstva florbalu či volejbalu, a také družstva hasičského sportu.

Obec je zřizovatelem Základní školy T.G. Masaryka a Mateřské školy Hovorany. Obě budovy prošly důkladnou rekonstrukcí a modernizací stejně jako budova zdravotního střediska, kde svou praxi provozuje praktická a dětská lékařka, zubař, gynekolog a výdejna léků. Obec je plně vybavena sítí obchodů.

Vzhled obce se neustále proměňuje, i samotný obecní úřad společně s Českou poštou po rekonstrukci získal důstojné prostory. Také obecní knihovna byla rozšířena a zmodernizována. Čtenáři si nejen půjčují knihy a využívají internet, ale rádi navštěvují i tvořivá odpoledne. Na samém konci obce byla v části Krátké Noviny připravena lokalita pro výstavbu rodinných domů. V současnosti je tato část obce již zcela 18 novostavbami zaplněna. Připravuje se další lokalita.

Dnešní Hovorany mají upravený střed obce, zdobí jej symbol vinařské obce hrozen révy vinné a fontána. Pro rodiny s malými dětmi jsou nově vybudována dvě dětská hřiště. Úpravy též přinesly celou řadu parkovacích míst, vedlejší komunikaci s novým povrchem a výsadbu nových keřů a stromů. I pietní místo obětem obou světových válek a vzpomínky konání první bohoslužby Církve československé husitské se dočkalo důstojné úpravy.

Nová cyklostezka

V současné době finišují opravy vedlejších komunikací v Horních Chaloupkách. Průběžně se opravují chodníky v obci, také chodníky na místním hřbitově prošly důkladnou rekonstrukcí. Společně s obcí Šardice byla mezi obcemi vybudována cyklostezka. Obec má velký zájem na tom, aby se také krajská hlavní komunikace vedoucí přes obec brzy opravila, a také aby se na konci obce směrem k Čejči vybudovala kruhová křižovatka.

Obec má úplnou technickou infastrukturu. Společně s obcemi Šardice a Svatobořice Mistřín vybudovala ČOV Mistřín, má nový sběrný dvůr a podporuje třídění odpadů. Televizní programy včetně dění v obci i jiné zajímavosti je možno sledovat na kabelové televizi s infokanálem. O dění v obci také čtyřikrát ročně píše místní zpravodaj.

Mezi dominanty Hovoran náleží základní a mateřská škola. V dolní části obce byl v roce 1725 ve stylu venkovského baroka postaven katolický kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli a v roce 1957 chrám Spasitele Církve československé husitské.

K dalším hovoranským pamětihodnostem se počítá secesní pomník padlých z roku 1920, malovaná kaplička svatého Rocha z roku 1834, dřevěný vyřezávaný kříž z roku 1896 a na hřbitově litinová socha Vzkříšení z roku 1863 a zajímavý náhrobek Jany Kleinové z roku 1850.

K osobnostem obce patří Václav Adolf Kovanič (1911 1999), světově proslulý sochař a medailér. Dále Tomáš Kopeček (1916 2000), zde narozený vědecký pracovník a výtvarník, autor čtyř československých patentů v oblasti magnetobiologie.

Každý z nás žije nejen přítomností a plánuje budoucnost, ale často nás zajímá i naše minulost. A to byl hlavní důvod vzniku Muzejního spolku při obecním úřadě. Jejich výstavy historických fotografií vždy přilákají do sokolovny velký počet návštěvníků. Nástěnné kalendáře s historickými fotografiemi již potřetí zdobí hovoranské domácnosti.

Muzejní spolek také pomohl při psaní dvou publikací Ireny Ivičičové. V první knize Vzpomínání na Hovorany vzpomíná autorka na Hovorany dobovými pohlednicemi obyvatel, obce, archiváliemi a dalšími… Druhá kniha Hovorany v Protektorátu Čechy a Morava je plná faktů, dokumentů, fotografií a vzpomínek na období protektorátu, ve kterém žili občané Hovoran.

Dnešní doba přináší do naší společnosti mnoho nových možností či příležitostí. A lidé v Hovoranech je dokázali správně uchopit. Pohled zpět za pár let ukáže, že i v Hovoranech byla spousta těch, kteří svým přičiněním vykonali mnoho dobrého pro druhé, aniž by očekávali jakoukoliv pochvalnou řádku. A ten, kdo se umí dívat, nebude čekat na budoucnost a ocení jejich práci již nyní.

Obec Hovorany.

V obci jsou odbornice na kroje i kraslice

Hovorany se mohou pochlubit i ženami, které se aktivně starají o udržení lidových zvyklostí v obci. Když někdo potřebuje vyspravit, ušít, přešít, vyšít nebo vyžehlit a naškrobit kroj, obrací se na Františku Bravencovou. Ta je jednou z posledních žen v Hovoranech, co to umí z gruntu. „Naučila jsem se vše, co je potřeba. Nyní se starám třeba o kroje dětského folklorního kroužku Potůček, je jich pětačtyřicet a mám je doma. Pryč jsou jen v době, kdy s nimi děti vystupují," uvádí Bravencová.

Krojům a všemu okolo nich se věnuje od konce osmdesátých let. Dovedli ji k tomu její dva synové. Jako teenageři se chtěli jít pobavit na hody, ale doma byl jenom jeden kompletní kroj. Ten druhý musela obstarat maminka. „Vše jsem se před lety pořádně naučila od těch, co to uměli nejlépe. A v devadesátých letech jsem si tím začala obstarávat živobytí. Moje kroje putovaly do okolních i vzdálenějších obcí, dostaly se i do Brna," dodává Bravencová.

Kroje jako správná babička ušila i svým vnoučatům. Kdo by se chtěl této aktivitě věnovat, musí počítat s tím, že je k tomu potřeba dostatek času, velká dávka trpělivosti, zručnosti a pečlivosti.

Ludmila Ševelová z Hovoran se už šestadvacet let zabývá vyškrabáváním velikonočních kraslic. K tomu se dostala v době, kdy kvůli nemoci musela změnit povolání a ze švadleny se stala vrátná. „Trochu jsem se tam nudila, tak jsem hledala nějakou zábavu. Přes svoji tetu jsem se dostala k Boženě Michnové z Čejče, která mi věnovala speciálně upravenou břitvu i anilinové barvičky. Ty používám dodnes," říká Ševelová.

Vyrobila už desítky velikonočních vajíček. Nejen slepičích, ale i husích, kachních nebo pštrosích. Typickou hovoranskou barvou je černá, její kraslice jsou ale tmavě fialové nebo tmavě červené. „Nejraději dělám květinové motivy, jako jsou konvalinky, petrklíče, macešky a podobně," popisuje Ševelová. Kromě kraslic se aktivní seniorka několik let věnuje i malování pentlí, které jsou součástí ženského i mužského kroje. „To mám ještě raději než kraslice. Řídím se podle určitých vzorů, ale samozřejmě zapojuji i svoji fantazii," přibližuje Ševelová.

Autor: Redakce

8.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Životní pojištění, ilustrační foto

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Ilustrační foto

Policisté utíkajícího řidiče rychle doběhli. Znali ho kvůli drogové minulosti

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 9. až 10. prosince 2017.

OBRAZEM: Vracovští poznali Vánoce postaru. Voněla zabijačka i beleše

Vracov /FOTOGALERIE/ - Navodit vánoční atmosféru a připomenout zvyky dob minulých. To je cílem programu Vánoce po staru, jehož devátý ročník se odehrál v neděli ve Vracově. V lokalitě Baráky se představili řezbáři, švadleny, dračky peří i další zruční řemeslníci.

Jihomoravské silnice pokryla ledovka, meteorologové varují i před silným větrem

Jižní Morava – Meteorologové varují Jihomoravany před silným větrem a ledovkou. Jejich výstraha platí pro celý kraj od nedělního odpoledne. Námraza, která se tvoří na silnicích, vydrží podle předpovědi na některých místech až do pondělka. 

Slezané se nestačili divit. Drtiči jim nasázeli jedenáct branek

Opava, Hodonín - Na led poslední Opavy vyjeli Drtiči v roli jasného favorita. Na první gól Jurči dokázal Slezan ještě odpovědět. Po prvních dvaceti minutách byl stav utkání nerozhodný 1:1. Pak se ale o slovo hodně nahlas přihlásili hodonínští střelci, kteří rozpoutali na opavském stadionu doslova gólové peklo. Po druhé třetině už slovácký celek vedl 6:1, a v poslední dvacetiminutovce přidali Čechmánkovi svěřenci dalších pět zásahů, čímž stav upravili až na konečných 11:1.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT