Co si představujete pod pojmem odpovědné chování? Naplňujete jej?

Takové chování máme 
v popisu práce. Nakládáme 
s nenahraditelným přírodním bohatstvím – s vodou. Naším posláním, povinnosti a samozřejmě byznysem je tu vodu jímat. To s sebou nese určitá technická opatření a také odpovědnost. Je totiž jasné, že prameniště můžeme racionálně využívat, nebo je rabovat. My se k nim chováme maximálně zodpovědně, udržujeme je a čistíme. Tím, že dodáváme na republikové poměry velmi levnou a kvalitní vodu, se zase dotýkáme sociální odpovědnosti.

Říkáte levnou, na kolik v přepočtu vyjde litr vody?

Litr vychází asi na sedm haléřů. V tom je jak to, že ji člověk vypije, tak i to, že ji pošle do kanalizace. Pokud někdo využije jen vodu pitnou a odpad si zařizuje vlastním způsobem, zaplatí přibližně tři haléře.

A co třeba nějaká charitativní činnost? Angažujete se i v této oblasti?

Bohužel nemůžeme někoho takto otevřeně financovat, i kdybychom chtěli. Humanitární podpora by se zákonitě musela promítnout do ceny vodného a stočného.

A proč tomu tak je?

Jsme zřízení za účelem veřejné služby. Protože vodárenství je přirozený monopol, stát je reguluje prostřednictvím takzvané věcně usměrňované ceny. Proto máme oprávnění do ceny vodného a stočného zahrnout pouze oprávněné náklady a přiměřený zisk. A ten je v řádu jednotek procent, ne jak si mnohdy lidé myslí. Navíc veškerý zisk, který společnost generuje, zase vrací zpátky do země. Využíváme ho na opravy, čistící práce nebo údržbu potřebných zařízení a vylepšení sítě.

Jaké jsou vlastně zdroje vody na Hodonínsku? Máme jich dost, nebo reálně hrozí, že se za čas budeme potýkat s nedostatkem?

Nacházíme se na území nazvaném Chráněná oblast přirozené akumulace vod. Vyznačuje se velice vydatnými zásobami. Voda, která teče z Jeseníků a Beskyd, se 
v podloží dostává k nám a my ji jímáme. Naštěstí jí tady máme dostatek a ani v nejsušších letech jsme nikdy nemuseli omezovat dodávky. Po této stránce jsem hrdý na to, že firma dospěla technicky tak daleko, že voda není a nebude v dohledné době několika dalších generací limitujícím faktorem rozvoje regionu. Zdroje máme dimenzované na daleko větší spotřebu, než je ta současná.

Kde máte stanoviště pro jímání vody? Je možné najít i další prameniště?

Jedno je mezi Bzencem a Moravským Pískem, další u Moravské Nové Vsi. Pro Kroměřížsko čerpáme zásoby z vodárenské nádrže v Koryčanech. Najít nové zdroje není problém. Když člověk půjde kolem Moravy a začne vrtat, narazí na vodu. To je velmi zjednodušeně řečeno, praxe je složitější. Nemůžeme jen tak vyhloubit díru a dát do ní trubku. Je to celá soustava studen, vrtů a dalších zařízení. Takže postavit nový vrt je jen otázka technická, ale není to potřeba, protože kapacity máme opravdu dostatečné.

Lidé mnohdy nepřemýšlejí nad tím, jak vlastně koloběh vody funguje. Stačí jim, že teče z kohoutku. Můžete cestu tohoto zdroje popsat?

Vodu načerpáme z podzemí nebo z přehrady. Ze surové na úpravně uděláme pitnou. Následuje čerpání do vodojemů, pak se voda gravitačně dostává do obcí a měst, tedy ke spotřebitelům. Jakmile vyteče z kohoutku, je vždy čerstvá a nikdy neviděla slunce. Když poté člověk spláchne, odpadní voda teče kanalizací do čistírny, kde hlavní práci odvádějí nižší organismy. Ty odjímají biologický materiál a vodu čistí. Proces trvá několik hodin a musí se pečlivě sledovat. Poté může následovat takzvané terciální čištění. Při něm odstraňujeme fosfor. Nakonec vodu pouštíme zpátky do přírody, je zcela čistá.

Čerpáte vodu z místa na místo. Jak je to náročné na spotřebu elektřiny? Hledáte nějaké alternativy?

Je to nesmírně náročné. Naše společnost je největším odběratelem elektrické energie v okolí. Proto se snažíme přicházet s novými technickými řešeními na snížení této zátěže. Na čistírnách postupně zavádíme kogenerační jednotky. Díky nim dokážeme spalovat bioplyn, který vzniká jako přirozený produkt z čistírenského kalu. Takže elektřinu vyrábíme a zpětně ji používáme na provoz čističek. Přebytky pak posíláme do sítě jako zelenou energii.

A fotovoltaika? Přeci jen máte velké pozemky, kde byste ji mohli využít…

Ano, v minulosti jsme dokonce dostali řadu nabídek. Ale umístit solární panely na půdu považuji, mírně řečeno, za nešťastné řešení. Jediné racionální využití této technologie spatřuji v tom, abychom panely instalovali na střechy našich objektů, což také už děláme.

Mají zaměstnanci VaK nějaké benefity?

Máme odbory, uzavíráme kolektivní smlouvu. Samozřejmostí jsou školení, jak ta zákonná, tak odborná. Také poskytujeme týden dovolené navíc. U vybraných profesí umožňujeme lázeňskou péči či různé příplatky. Také hradíme v plné výši očkování proti borelióze, encefalitidě, chřipce nebo žloutence. Zaměstnanci dostávají určitou částku v podobě flexipasů, což jsou poukázky využitelné pro dovolenou, v lékárnách, sportovní vyžití či služby.

Máte úzkou spolupráci s obcemi?

Bez nich to jednoduše nejde. Každá obec, která má akcie této společnosti, se podílí na jejím řízení. Starostové jsou moji šéfové. Pravidelně spolu komunikujeme, stejně tak jako s občany. Na nic si nehrajeme. Kdo má třeba nějaký problém, může se kdykoliv ozvat. I já mám číslo zveřejněné na webových stránkách.

Jak to funguje, když si obec zařizuje vodu a odpady po svém?

Vodu přivedeme na kraj obce a co se s ní děje dál, je už její věc. Stejně tak v případě, že si provozuje čistírnu. To ovšem považuji za způsob nešťastný. Obce netvoří na tento majetek odpisy, to znamená zdroje na jeho budoucí obnovu. Nastavenou cenou sice sníží náklady pro své obyvatele, ale ve finále to zaplatíme my všichni v daních. Takže co je lepší? Provozovat si po svém? Nebo to nechat na lidech, kteří problematice rozumějí?