Komunální volby jsou za dveřmi, je načase bilancovat. Jak hodnotíte působení současného vedení obce?

Mám námět na román o 8 dějstvích letech. Bude se jmenovat „MATRIX , aneb všechno je jinak…" Ale v rozsahu odstavce je tato zkušenost asi nesdělitelná. Snad alespoň tolik, že jsou nastavena mnohá pravidla správy věcí společných velmi špatně. A tak jsem po několik let pracoval i na úpravách právních norem, hlavně na půdě Svazu měst a obcí ČR. Například poplatky za stavební řízení… Jestli stavíte kozí chlévek, nebo atomovou elektrárnu jsou víceméně stejné. Nebo poplatek za vynětí z půdního fondu. Za metr čtvereční je v Dolních Bojanovicích i více než tisíc korun a pak se může jevit stavba třeba chodníku předražená… Takovýchto paskvilů je celá řada. Tedy i při nejlepší vůli mnohé věci nefungují dle zdravého selského rozumu.


Můžete zmínit konkrétní příklady projektů, které se v posledních letech v Dolních Bojanovicích uskutečnily?
Tak za těch osm let asi toto: Inženýrské sítě pro více než sto rodinných domků, výstavba asi dvaceti nových obecních bytů, více než pět kilometrů nových komunikací včetně cyklostezky směr Hodonín, most přes Prušánku, sportovní kabiny tenisu, kopané, nová obecní knihovna, muzeum rekonstrukce Slovácké chalupy, rekonstrukce Domu s pečovatelskou službou, nové chodníky v délce jednoho kilometru a prostranství okolí kostela, téměř hektarový sběrný dvůr s rozvojovou lokalitou, rekultivovaná skládka odpadů, další investice do školy tartanový atletický ovál a část vnitřní infrastruktury budovy a letos dokončená sportovní hala, rekonstrukce obecní restaurace, rekonstrukce obecního úřadu, vysadili jsme více než tři sta ovocných stromů, staráme se o více než sto šedesát hektarů obecního lesa. Za podstatné považuji i změny v územním plánování to jsou základní mantinely rozvoje obcí.

VINOHRADY V DOLNÍCH BOJANOVICÍCH

Jsou ale jistě i takové, které se uskutečnit nepodařilo. Jaké to jsou? Z jakých důvodů se nezdařily?
Před námi stojí rozpracované projekty na zlepšení kvality vodního toku Prušánka a obnova rybníka. Zde jsou zatím překážkou vnější vlivy. Dále rekonstrukce zdravotního střediska. Tady narážíme na dořešení umístění nové lékárny. Místní ekonomice v již připravené tříhektarové zóně brání umístit řemeslné dílny pro místní firmy poplatek za vynětí z půdního fondu, který je až tisíc korun za metr čtvereční. Připravujeme také projekt zkvalitnění kulturního zázemí obce. V první etapě letos rekonstruujeme základní uměleckou školu, kam chodí více než 300 žáků! A také vinařské uličky potřebují spoustu peněz. Ale jsou i projekty neinvestiční jak spravovat věci společné, jak získat lidi pro věc. Lidé naší vlasti i v obcích volají po přímé demokracii.


A přispěje chystaný zákon o referendu ke zlepšení společenského modelu? Je tedy zastupitelská demokracie v krizi?
Přímá demokracie předpokládá, že si lidé budou rozhodovat, ale i nést důsledky. A to předpokládá, že lidé musí o procesech a věcech k rozhodování hodně vědět. Kombinace zastupitelské a přímé demokracie je dnes populisticky v kurzu… Uvedu příklad z blízkého města. Byl podán návrh, aby občané v referendu rozhodovali o dotacích města pro spolkovou činnost lidí. V zákoně o obcích je pravomoc i odpovědnost svěřena zastupitelstvu či radě, dle výše poskytované dotace. Jak by celý proces přerozdělování a následné kontroly a odpovědnosti byl řešen? Referendum, jeden ze základů přímé demokracie, by v současném stupni vývoje naší společnosti podle mého názoru mělo řešit věci, které v čase, či ve finanční zátěži, přesahují mandát zastupitelské demokracie, tedy mandát těch, kteří se zodpovídají občanům-voličům. Přímá demokracie předpokládá vysoký stupeň rozvoje a uvědomění společnosti a zde náš dětskými nemocemi trpící systém ještě není.


Dolní Bojanovice, kulturně i duchovně založená obec, kde vidíte její budoucnost?
Dolní Bojanovice se mi staly životním osudem. Bylo mi dáno již padesát let života a polovinu žiji zde. Vkořeněné duchovní a folklorní hodnoty jsou pokladem Bojanovic. Nedají se zaplatit či nacvičit. Ty jsou odžité a generacemi chráněné. Znáte film Avatar? Tož tak asi… Hospodářsky, musíme opět oživit místní ekonomiku, zdravý selský rozum a praktikovat myšlenky T. Bati, je to veliký učitel léčitel i dnešních neduhů. A pak taky vyhnat nesmrtelnou tetu závist.

Budete pokračovat v pojmenovávání ulic podle odrůd révy vinné?
Omezující uhelný pilíř nám nedovolí květnatější vinařské názvosloví.

Co je potřeba k tomu, aby člověk mohl vykonávat funkci starosty?
Dnes a denně na to přicházím a další a další případy mi ukazují, co ještě neumím, nevím. Nebo takto: potřebujete mít čtyři právníky. Ti dají starostovi pět právních názorů, starosta háže kostkou a podle čísla volí rozhodnutí. Pokud padne šestka, starosta vymění právníky a hledají nové řešení.


Chystáte se k účasti v komunálních volbách?
Občas se mne lidé ptají, zda-li budu opět kandidovat. Vyjádřím se později, ale sdělím nyní (než s tím někdo přijde jako jedna paní povídala), že jsem byl zvolen do krajského výboru „Starostové a nezávislí STAN" /hnutí kandidovalo spolu s TOP09/. V ČR se starostové a primátoři sdružují ve Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Právě „starostovská" platforma dala vzniknout politickému hnutí STANu. A i když mají starostové různé barvy dresů politických, spojují je podobné problémy: jak spravovat věci společné, jak řešit problémy katastrů svých obcí, jak zajistit pro občany rozsáhlý servis veřejných služeb a potřeb a kde na to vzít „prachy". K uskutečňování potřebného potřebují rozumná pravidla hry. Těmi pravidly jsou zákony a jiné právní normy. Byť život ve společenství lidském nelze, a ani není dobré, svázat paragrafy. Proto jsem přesvědčený, že starostové mají na svých „dresech" podobné tóny barev. Jsme schopni se více dohodnout na potřebných věcech a nelpíme tolik na takzvané vysoké politice. Ten, kdo prošel „komunálem" ví jaké těžkosti lidi trápí. Čas, kdy mne děti nejvíce potřebovali, jsem věnoval pracovním povinnostem. I proto bude rozhodnutí na rodině manželce a dnes již dospělých dětech.


A čemu se budete věnovat po politické kariéře?
„Nerudovská" otázka „kam s ním" vysloužilým politikem. Po letech ve službách správy věcí společných mnozí politici hledají co dál a nemají „kam" se vrátit, trafiky jsou odsouzeníhodné, využitelné kontakty na firmy a instituce jsou vnímány klientelisticky či korupčně. Pád vlády a stíhání premiéra Petra Nečase je toho dokladem. A co trafika postu takové velvyslankyně třeba na Slovensku? Cosi se to s tou naší demokratickou společností děje. Možná není až tak demokratická, možná se tak chce cítit a je spíše odrazem nás samotných. Na uvedených příkladech uvádím jen zlomek aktuálně se projevujících slabin správy věcí společných.
Deset let v EU nestačilo dát staré nepořádky do pořádku a už nám vznikají nepořádky nové. Opět příklad. V roce 2004 byly uzavřeny smlouvy na provozování vodovodů a kanalizací bezúplatně na dobu neurčitou. Při smíšeném vlastnictví obcí a VAK je situace k řešení patová. Přitom vlastníci systémů jsou povinni vytvářet fondy, do kterých mají finance přitékat z provozování. A tak se to i při dobré vůli obou stran nějak flikuje dál.
Ochrana vnitřního trhu a místní ekonomiky je na další, samostatné téma. Stejně jako energetická politika a další. Právě nyní začíná nové „dotační" období EU a systém bude ještě více systémovější. A je to škoda, protože myšlenka spojené Evropy není špatná.

V uplynulém stoletém období od začátku 1.světové války lidstvo učinilo kroky ke snížení těžké, otrocké práce, kroky vytvoření světa strojů, kroky sebezničujících činů, včetně těch válečných, kroky do vesmíru i do mikrokosmu v nás.
Kráčíme po kulturních krajinách i divočinách s berličkami neuvěřitelných vynálezů, obklopeni světem informačních a hi-techno-logií. Kráčíme i zrekonstruováni biomedicínskými zázraky. Ale z prachu jsme povstali a v prach se proměníme.
Zůstane však myšlenka člověka a jeho stopa v srdcích živých… I takový pohled můžeme mít na uplynulé století.


Nějaký vzkaz na závěr?
Je spousta lidí, co dělají pro druhé a nepíše se o nich. Žijeme vedle sebe a často ani nevíme, co nás trápí nebo z čeho máme mít společnou radost.
A tak děkuji těm prvním, za jejich skromnost a pokoru a ty druhé prosím o větší sdílení, ať si můžeme více pomáhat, neboť společenský systém „chléb a hry" prohlubuje korozi hodnot.
Ale lidé potřebují perspektivu pro svůj život s myšlenkou smysluplného společného díla, aby dobré časy byly, neb k vyšším věcem jsme se narodili.