V období Hospodářské a národopisné výstavy v Hodoníně v roku 1892 se výstavní výbor rozhodl podporovat místní české školství. Vznik České reálky v Hodoníně je neoddělitelně spojen s Maticí hodonskou, jejíž stanovy byly místodržitelstvím v Brně potvrzeny 3. dubna 1894. Pro zřízení reálky byl ustaven reálkový výbor, který se obracel se žádostí o pomoc na veřejnost českou i slovenskou.

Slovenské střední školy byly uzavřeny a byl předpoklad, že se studenty ze Slovenska bude dosažena potřebná kvóta, aby na jižní Moravě mohlo být otevřeno další české gymnázium, nejlépe v Hodoníně. Ministerstvo kultury a vyučování ve Vídni však odmítlo dát k vytvoření ústavu se státní dotací souhlas a připustilo zřízení ústavu pouze matičního. Správu vyučování tedy měla zajišťovat Ústřední matice školská a vlastní provoz pak Matice hodonská společně s Ústřední maticí školskou.

„Přispívati k národnímu, duševnímu a hmotnému zvelebení krajin na jihu a východě Moravy,“ chtěla Matice hodonská, která pořádala výstavy a přednášky, vydávala kalendáře, ale hlavně podporovala zřizování škol různého typu. Nákladem Matice hodonské byl ve prospěch nově zřízené matiční české reálky vydán pro rok 1896 obsáhlý kalendář.

„V tu dobu byla to velmi odvážná, smělá myšlenka vydat kalendář o 222 stranách a sehnat pro něj na 120 zajímavých článků, 22 obrázků a 45 inzerátů. Přitom literární příspěvky byly v kalendáři opravdu cenné, jak o tom svědčí známá zvučná jména autorů: Al. Jirásek, Sv. Čech, A. Heyduk, J. V. Sládek, G. Preissová, J. Herben, Fr. Kameníček, Fr. A. Slavík, Fr. Bartoš, Jos. Klvaňa a mnoho dalších,“ napsal o kalendáři Vladimír Novák ve spise Zrnka a zrníčka.

Lidový konsum

Cesta k České reálce v Hodoníně nevedla přímo k rozlehlé budově na rohu Horních Valů. „Fotka je ze slavnostního zahájení výuky reálky v Hodoníně v září 1894. Dva roky sídlila v Rohatecké (Štefánikově) ulici, než byla vybudována v roce 1896 samostatná budova na Měšťanské,“ řekla k fotografii s tabulí a textem Lidový konsum Hana Sýkorová z Masarykova muzea.

Nejprve tedy byl pro školu pronajat a upraven dům č. 13 ve Štefánikově ulici (později Katolický dům), onu rozložitou budovu se podařilo postavit až o pár let později. Projekt prováděla firma hodonínského stavitele Karla Hollana, dvoupatrová budova na rohu ulic Měšťanská a Horní Valy byla dokončena v červenci roku 1896 nákladem 67 000 zl., náklady na stavbu pomohla pokrýt Občanská záložna a Ústřední matice školská.

Otevření nové reálky bylo v Hodoníně spojeno s velkou slávou, v neděli 6. října 1896 kráčel od Besedního domu slavnostní průvod, v čele s transparentem „Národ sobě“ pochodovaly různé spolky včetně krojované chasy. Prvním ředitelem školy byl až do roku 1903 prof. Fr. Aug. Slavík.

Matice hodonská jen velmi těžce sháněla na provoz školy potřebné finance, první zemskou subvenci ve výši 2 000 zl. získala reálka až v roce 1897, žádost o pozemštění reálky byla tehdy ještě zamítnuta. Až od školního roku 1898/1899 byla česká reálka povýšena z nižší na vyšší a nakonec i pozemštěna, státní reálka se z ní stala od roku 1923.

Po průchodu fronty Hodonínem ráno dne 13. dubna 1945 byla budova reálky v plamenech. Poškození bylo tak rozsáhlé, že v roce 1946 bylo přistoupeno k celkové demolici objektu.

ANTONÍN KUČERA