Další díly seriálu
Na výstavu do muzea naleznete ZDE

Dřevo jednoznačně patří k nejstarším materiálům, které kdy člověk v minulosti zpracovával a po celý vrcholný a pozdní středověk bylo hlavním přírodním materiálem pro řemeslnou výrobu. Jeho nespornou výhodou byla relativně snadná dostupnost v okolních lesích, příhodné vlastnosti a poměrně jednoduchá technologie zpracování. Používáno bylo snad ve všech oblastech každodenního života.

Z pravěku zaznamenáváme úplné minimum dřevěných předmětů, ze středověku nálezů již nepatrně přibývá. Pro vrcholný a pozdní středověk se zdrojem početných dřevěných souborů stávají zásypy městských odpadních jímek, kloak, studen a příkopů.

K nejvýznamnějším lokalitám tohoto druhu u nás patří jednoznačně Plzeň, kde se za posledních čtyřicet let podařilo archeologům nashromáždit obrovské množství nálezů. Z dalších měst s příhodnými podmínkami na uchování dřev můžeme jmenovat například Olomouc, Opavu, Most, Prahu. Ovšem stále nedosahujeme významu lokalit v sousedním Německu a Polsku.

Dřevěné předměty svou formou, konstrukcí i zpracováním většinou vycházejí ze starších tradic a udržují si stále svůj osvědčený tvar. Mezi zajímavé předměty patří stolní nádoby, které dokládají úroveň středověkého stolničení v městských domácnostech, kde se ve velké míře používají až do nástupu renesance. Tehdy je lidé stále více začínají nahrazovat sklem, keramikou a cínem. Zejména mezi chudými městskými a venkovskými domácnostmi dřevěné nádoby stále převažují a jsou nahrazeny až v 19. století především módním a lehce dostupným porcelánem či bělninou.

Přímo úměrný počtu dochovaných dřevěných předmětů je bohužel zájem jejich prezentování v expozicích a na výstavách. Vždy jsou jen takovými doplňkovými předměty, které dokreslují obrázek o středověké kultuře.

S výjimkou umělecky hodnotných předmětů, převážně církevní povahy, které většinou nikdy pod zemí uloženy nebyly, se běžně s předměty každodenní potřeby nesetkáme. Tuto mezeru v prezentaci dřevěných předmětů se snaží alespoň částečně vyplnit nová výstava na zámečku Masarykova muzea v Hodoníně, která v něm bude ke zhlédnutí až do 14. února 2011.

Výstava představí předměty z Plzně, Brna, Olomouce, Litovle a z Veselí nad Moravou, které časově spadají do 13. až 15. století. Setkat se zde může návštěvník s výrobky všech základních výrobních technik, jako je bednářství, soustružení, řezbářství, pletení a tesařství.

Koníci a panenky

Vedle soustružených nádob, zdobených dýhových misek, různých nástrojů, nářadí a konstrukčních prvků výstava představuje i jeden doklad světa dětských her. Koníky a panenky lidé vyráběli vedle vypálené hlíny i ze dřeva, jak dokládá unikátní dřevěná panenka z 13. století, kterou objevili archeologové v Litovli. Přehlédnout nelze ani věci související s hygienou ve středověku. Názorným dokladem jsou dvě vystavená záchodová prkýnka ze 14. – 15. století objevená v Plzni a v Olomouci. Podobných nálezů ve střední Evropě není mnoho.

Hodonínsko je na výstavě zastoupeno nejnovějšími nálezy, které pocházejí z „dřevěného hradu“ z 13. století, který ještě před rokem zkoumali brněnští archeologové na nádvoří zámku ve Veselí nad Moravou. Široká veřejnost zde může poprvé na vlastní oči zhlédnout malou kolekci drobných předmětů a zejména nároží jednoho ze srubů odkrytých výzkumem, přičemž vše pochází z doby posledních Přemyslovců, tedy z druhé poloviny 13. století.

Vrhcáby v muzeu

Součástí výstavy je i jedinečná možnost zahrát si ve středověku velmi oblíbenou hru vrhcáby na replice nálezu z německého Freiburgu nebo si zkusit napsat text do replik voskových tabulek používaných u nás ve středověkých školách. Návštěvník z výstavy odejde i jako částečný znalec jednotlivých druhů dřev, ze kterých se předměty v minulosti vyráběly.

FRANTIŠEK KOSTROUCH