Třetí název, Palandy, patřil části nejzápadnější, která byla za bývalým židovským hřbitovem v místech až k nynějšímu dřevařskému podniku Ploma. Na bývalé louce Plucárně, na dřívější Anenské aleji a na místech panské Švejčárny byla v padesátých letech postavena Elektrárna Hodonín a celkem názorně to lze popsat i opačně, elektrárna je ze severu uzavřena půlkruhem, který tvoří ve směru od radnice Pančava, Plucárna a Palandy.

Tyto předměstské části asi občas nebyly místy úplně přívětivými, na mapě Hodonína z roku 1827 je možné zde několikrát vidět namodralý víceúhelník, označený německým slovem sumpf, což je bažina či močál. Z toho je jasné, proč tady dříve nestály žádné větší budovy nebo výstavnější domy. Blízkost ramen řeky Moravy zde způsobovala časté zaplavení vodou a podobná situace díky nadmořské výšce terénu přetrvává dodnes, dojde-li v Hodoníně ke zvednutí vody, jako první bývá obvykle ohrožen areál elektrárny.

Plucárna byla kdysi původní louka, která se táhla za zahrádkami domů po levé straně ulice Na Pančavě. V její spodní části, na břehu tehdejšího Jalového ramene řeky Moravy dříve stávala panská pila a louka sloužívala jako skládka kulatiny a řeziva. Pila byla později zrušena, v budově byla zřízena Franklova továrna na kůži. Při přechodu fronty v roce 1945 koželužna vyhořela a byla přestavěna na strojírnu bratří Veverků. V současné době se označení Plucárna užívá hlavně pro ulici od kruhového objezdu u policie k zadní bráně elektrárny a její nejbližší okolí.

Pančava je dodnes svažující se ulice, kde v minulosti převažovaly malé domky, za nimiž byly směrem ven z města zahrádky. Před domky byly ještě v padesátých letech metr hluboké příkopy pro odvádění povrchových vod a téměř před každým domkem byl můstek, přes který se do domků chodilo. Z větší části byla Pančava asanována a nyní je téměř skryta za protihlukovou bariérou malého obchvatu města.

Palandy byly položeny mírně výš, první hodonínský cukrovar Stummerův, založený v roce 1865, stál právě v blízkosti této části a byl známý spíše jako „Cukrovar na Palandách“. V Palandách byly tovární nouzové domky pro zaměstnance cukrovaru, v místech dnešního dřevařského závodu Ploma stálo za sebou rovnoběžně s ulicí Velkomoravskou několik delších domů s jednoduchými byty, mezi domky pak byly kůlny a přístřešky pro hospodářské zvířectvo. Z Paland se toho bohužel mnoho nezachovalo a asi nebylo ani moc důvodů, proč tato místa fotografovat.

Na prvním snímku je celkový pohled na všechny tyto části města od západu, na druhém snímku je podobný pohled dnes. Druhý a třetí snímek zobrazují téměř stejné místo na Pančavě, jednou při záplavách k Franklově koželužně, podruhé vzhůru Pančavou. Předposlední snímek ukazuje Stummerův cukrovar „Na Palandách“ a na posledním snímku je za svatebčany vidět domky Paland.

ANTONÍN KUČERA