Další díly seriálu Střípky archeologie naleznete ZDE

Ptačí motivy zdobící součásti oděvu mikulčických Moravanů v předvelkomo­ravském období si u nich získaly takovou oblibu, že jsou plynule používány i v následujícím velkomoravském období.

Důkazem budiž to, že na rozdíl od motivů bájných zvířecích tvorů se různé druhy ptáčků vyskytují na jednom z nejcharakte­rističtějších módních doplňků, kterým byly takzvané gombíky. Jde o obecně jistě velmi dobře známé kulovité plechové ozdoby, které jsou uvnitř duté a jejich povrch je pokryt lisovanými nebo rytými motivy, často na puncovaném pozadí.

Ze tří hrobů

V Mikulčicích známe gombíky s ptačími motivy ze tří hrobů od trojlodní baziliky a po jednom z hrobů v trati Klášteřisko a v trati Kostelisko.

Hlavní motiv se tam objevuje v nejrůznějším podání od naznačené siluety až k realistickému podání, považovanému ponejvíce za holuba anebo páva. Jen připomeneme, že stejné gombíky se našly také v dalších staromoravských centrech na Moravě a Slovensku, ale také na hradiskách v Čechách, včetně Prahy.

Přední východ?

Prezentačně vděčné artefakty byly cílem příspěvků mnoha odborníků již od doby první republiky, kdy jejich nálezy u nás přibývaly. Už tehdy se celkem oprávněně poukazovalo na spojitost s uměleckým řemeslem Předního východu, které svůj odraz našlo i v námětech antických. Na otázku, o jaký ptačí druh na dotyčném gombíku jde, není vždy možné přesně odpovědět.

V úvahách jednotlivých badatelů jsou názorně vidět rozmanitost a rozporuplnost, s nimiž se pouští do výkladu konkrétních exemplářů anebo větších souborů. Jasnému závěru brání v řadě případů jednodušší naznačení detailů, což nás opravňuje zamyslet se nad tím, zda tvůrci gombíků i jejich spotřebitelé vůbec chtěli rozlišovat ptáčky na nich vyobrazené.

Je nutné zdůraznit, že nejpoužívanějšími vzory nejsou ovšem zástupci ptačí říše, ale útvary rostlinné – srpkovité palmety, a útvary geometrické – arkády a pletence. V případě vyobrazení opeřenců je hlavní obrazové pole vymezeno kruhovitými či čtvercovými medailony, výjimečně jsou ptáčci znázorněni bez vnějšího ohraničení po celém povrchu.

Zatímco technika tepání a rytí je u obou typů výzdoby stejná, spočívá rozdíl zejména ve velikosti, neboť velké procento nalezených gombíků s ptáčky nebylo menší než dva centimetry. Vztahovat tuto skutečnost i na chronologii se jeví prozatím hypotetické.

Existují spory

V posledních několika letech dochází mezi vědeckými pracovníky zabývajícími se datováním raně středověkých šperků k zásadním diskusím a starší názory řadící rozvoj gombíků do druhé poloviny devátého století jsou postupně přehodnocovány. První výroba tohoto typu šperku a zároveň funkčního spínadla horní části kroje pod krkem a na prsou spadá velmi pravděpodobně do přelomového období výše zmíněných dějinných epoch.

Hladké z Maďarska

Faktem zůstává, že jednoduché hladké, a tudíž ještě nezdobené gombíky bychom našli na sklonku předvelkomoravského období v karpatské kotlině na území dnešního Maďarska a také v přilehlých oblastech Chorvatska a Slovinska.

Není vyloučeno, že se tam dostaly díky stěhování obyvatel kultury nazývané jako saltovo – majacká, rozvíjející se z velké části v povodí řeky Donu na území dnešní Ukrajiny. Překvapivě shodné nálezy, a dokonce i ty s výzdobou, se však vyskytují ještě mnohem dále – na poloostrově Krymu, v severovýchodním Černomoří, na Kavkaze či až ve střední Asii.

Nejbližší analogie k figurálně zdobeným gombíkům máme z těchto vzdálených zemí k dispozici ve výbavě hrobů v mohylách budovaných v povodí řeky Kubáň v okolí města Majkop. Tamní bohaté milodary lákaly k loupení od nepaměti až do devatenáctého století, kdy byly konečně některé pohřební sypané pahorky i lépe prozkoumány.

K nepříliš známým unikátům patřily rozpadlé kousky hedvábných šatů se šňůrami zakončenými gombíky, což je jeden z mála přímých dokladů jejich reálného použití.

Scény jezdců

K nepřímým dokladům existence velmožů oděných do podobných rouch se ze středověké hmotné kultury řadí několik málo plastických vyobrazení v kamenné výzdobě kostelů z nám bližšího Balkánského poloostrova, malované miniatury křesťanských spisů ruských knížat anebo scény jezdců vyšité na íránských látkách.

Vážení čtenáři, seriál Střípky archeologie najdete také v tištěné podobě každý pátek v Hodonínském deníku Rovnost.

JAROMÍR ŠMERDA