VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Köhler dokázal povýšit lidové motivy

Slovácko /NOSITELÉ FOLKLORU/ - Již za nedlouho, v polovině roku 2013, si budeme připomínat 1150. výročí příchodu soluňských bratří, dnešních patronů Evropy, svatých Konstantina – Cyrila a Metoděje na Moravu.

6.11.2011
SDÍLEJ:

Děvčica s kyticí od Jano Köhlera.Foto: Silvie Malíková

Tradice uctívání svatých bratří nejen u nás, ale u většiny slovanských národů, se rozvíjí od jejich znovuobjevení v rámci oslav tisícího výročí mise v roce 1863. Především od tohoto data jsou oba bratři uctíváni a jim i jejich významnému dílu je věnována patřičná pozornost.

Úcta k těmto věrozvěstům, kteří na Velkou Moravu přinesli písmo hlaholici a s její pomocí přeložili do staroslověnštiny duchovní knihy i světský zákoník, byla udržována také v dalších desetiletích. Jedním z umělců, kteří se na umělecké poctě oběma vzdělaným Řekům významně podíleli, byl akademický malíř Jano Köhler, od jehož úmrtí v roce 1941 uplynulo v tomto roce sedmdesát let.

Tento v minulosti opomíjený umělec vyzdobil sedmdesát kostelů a pětapadesát světských staveb celkem dvěma a půl tisíci díly většinou s náboženskou tématikou. „Akademický malíř Jano Köhler (9. 2. 1873 – 20. 1. 1941) studoval dekorativní techniky v architektuře (freska, sgrafito, mozaika) u architekta Kamila Hilberta. I proto je jeho dílo převážně dekorativní, monumentální a užitkové. Vytvořil si vlastní rázovitý ornament, načerpaný ze zdrojů moravského lidového umění. Věnoval se také akvarelům, ilustracím a grafickým pracím, mezi nimiž byly plakáty, diplomy, návrhy na knižní obálky i ex libris,“ uvádí o něm internetová encyklopedie.

Mapování jeho prací se v posledních letech intenzivně věnovala Silvie Malíková z Hodonína. Z těch nejvýznamnějších, evidovaných v její magisterské práci z letošního roku, lze uvést na tomto místě například tyto práce: sgrafita na prostějovském zámku (vytvořeno v letech 1900–1901), freska sv. Cyrila a Metoděje na jižní fasádě Janova (Jurkovičova) domu v Luhačovicích (1902), výzdoba kleneb včetně kopule a nástěnná malba čelní lunety kněžiště, na které věrozvěstové žehnají hanáckému lidu, v kapli sv. Cyrila a Metoděje v psychiatrické léčebně v Kroměříži (1909), sgrafito Madona s dítětem na průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově (1910), sgrafito výjevy z dějin města Kyjova na fasádě zámku, dnešní budova muzea (1911), křížová cesta na sv. Hostýně s keramickými mozaikami pašijových scén (1912–1933), zaniklá nástěnná malba „Vzdělávání“ v Základní škole v Lipově (1925), oltářní obraz patronky kostela sv. Cecílie v Dobrém Poli (1931), práce v klášteře Kongregace Sester sv. Kříže v Arcibiskupském paláci Olomouci (1931–1933), nástěnná malba znázorňující sv. Havla jako poustevníka se dvěma lovci v kostele sv. Havla v Dřevohosticích (1932) nebo například nástěnná malba sv. Cyrila a Metoděje v kněžišti kostela sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích (1934).

Jano Köhler navrhl také malovaná okna v kapli kostela svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci (1934) a tam je také v závěru kostela jeho nejmonumentálnější mozaika (Confiteor – Vyznávám se) s námětem „Nechte ke mně přijít všichni národové “ (1934).

Silvie Malíková si ve své práci všímá také témat z oblasti moravského národopisu. Výstižně k tomu uvádí: „Köhlerova tvorba výrazně reflektovala národopisné prvky. Aplikace lidových prvků se objevovala jak ve světských, tak sakrálních prostorech. Jeho přístup k prezentaci takových prvků vycházel, stejně jako u jeho kolegů ze SVUMu, z potřeby pozdvihnout a oslavit bohatost a krásu české, v tomto případě moravské lidové kultury”.

Na rozdíl od svých současníků Antoše Frolky, Joži Uprky a Franty Úprky se však umělec nekoncentroval na žánrové scény, které se v jejich dílech soustřeďovaly na přehlídku rozličnosti, bohatosti a barevnosti krojů Slovácka, ale spojoval je nejčastěji s náboženskou tématikou. Motivy, jejichž tvary na jižní a východní Moravě vycházely z vegetabilních prvků, Köhler v prvních dvaceti letech letech minulého století zpracoval v secesním duchu. Barevná škála užité ornamentiky byla nejčastěji založena na výrazném kontrastu sytých barev v komplementárním vztahu: zelená x červená a modrá x žlutá. Zvláštní barevný odstín kobaltově modré, která nezaměnitelně určuje řadu Köhlerových děl, je převzatá z podrovnávek fasád slováckých domů a podhledů žuder. Zářivě žlutá pak je charakteristická pro oblast Hané.

„Köhlerovými nejoblíbenějšími motivy a prvky přebíranými z výšivek krojů a lidové keramiky se staly stylizované květiny s mřížkami, vegetabilní úponky svinuté do voluty, terče, květy zvonků, jiřin, chryzantém a dalších fantastických květů nových tvarů. Tyto prvky pak umělec obohacoval zoomorfní tématikou. Typickým symbolem síly a zdraví byl často jelen. Nechyběl ani motiv páva, oblíbený díky svému dekoračnímu potenciálu zpracování,“ uvádí Malíková.

Přínos Jano Köhlera na poli aplikace národopisných prvků do umění je nesporný. Umělci se podařilo, podobně jako v architektuře Dušanu Jurkovičovi (1868–1947), povýšit lidové motivy a zapojit je přirozeně do zvolené, nejčastěji křesťanské tématiky, čímž zdůraznil sepětí venkovských obyvatel s křesťanskou­ vírou.

FRANTIŠEK SYNEK

6.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Košt o najlepší kysané zelé na Slovácku se uskutečnil v Blatničce. Nabídl zápis do české knihy rekordů. Zelí ochutnal i prezidentský kandidát Jiří Drahoš.
3 20

Blatnička pokořila republikový rekord. Zelí na koštu ochutnal i Drahoš

Zdravotní sestra. Ilustrační foto.
9

Levný byt i dovolená na horách. Nemocnice lákají nové sestry na benefity

Známí sportovci vyzvou děti v Aqualandu Moravia. Chtějí je motivovat

Pasohlávky – Děti ze všech koutů České republiky se v pondělí setkají se známými brněnskými sportovci v Aqualandu Moravia v Pasohlávkách na pomezí Břeclavska a Brněnska. Společně stráví sportovní odpoledne při příležitosti sedmého Aqualand Cupu.

Sázíme na rodinné zázemí a kvalitu, vypráví čerstvý vítěz Vinařství roku Stávek

Němčičky - Když jej navštívila porota soutěže o nejlepší vinařství roku, měl pocit, že nic moc neřekl. Že se nestihl představit tak, jak by chtěl. Následoval však postup mezi desítku finalistů, který završil zisk nejvyššího ocenění. „S nějakými ambicemi jsme na finálový večer jeli, ale celkové vítězství nám vyrazilo dech. Příjemně,“ říká čerstvý držitel ceny za Vinařství roku 2017 Jan Stávek z Němčiček na Břeclavsku.

Vojto, ještě vydrž, volali na šestiletého rekordmana při balancování na kole

Pouzdřany /CO SOUSED, TO REKORDMAN/ – Počasí nepřálo, bylo chladno a od rána vytrvale pršelo, přesto se na sedmém ročníku Brněnského RekordOválu sešly desítky cyklistických nadšenců. Mezi nimi byl i malý Vojtěch Blažek z Pouzdřan na Břeclavsku. Zatímco ostatní se v zářijovém dni soustředili na netradiční závod historických kol, šestiletý chlapec se připravoval na svůj pokus o rekord. Dnes již sedmiletému Vojtěchovi je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Drahoše přivítají na jihu Moravy slivovicí a kyselým zelím. Aby se rozesmál

Jižní Morava – Kampaň v posledním týdnu před hlasováním v druhém kole prezidentských voleb graduje. Předvolební arénou se stane také jižní Morava, především její východní část. Přijede tam totiž aspirant na Hrad Jiří Drahoš i jeho manželka Eva.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>